Možná je to opravdu šance, jak řešit problémy podnikatelů s penězi. Lze ale dopředu poznat, že nejde jen o další instituci určenou k zániku, nepřijdu o své peníze, zeptá se asi většina podnikatelů.
"Tato snaha se může setkat s pochopením, protože získat peníze z banky je dnes pro živnostníka téměř nemožné. Nedomnívám se ale, že je dnes chvíle na to, aby byla úspěšná," míní ekonomický poradce Karel Klimeš z Liberálního institutu.
"Nemá smysl spekulovat o tom, jak by měla nová záložna fungovat a komu sloužit. Důležité je, aby zakladatelé nejdříve splnili podmínky pro udělení licence. Jednou z nich je bezúhonnost zakládajících členů. Dále je třeba vložit základní kapitál půl milionu korun a shromáždit alespoň třicet družstevníků," říká Oldřich Zajíc z Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami.
Jak by měla kampelička konkrétně fungovat? Každý člen má složit dvacet tisíc korun jako základní vklad. Úroky z uložených peněz by se měly podle předsedy Sdružení podnikatelů Bedřicha Dandy pohybovat na úrovni běžných bankovních sazeb, stejně jako úroky z úvěrů.
"V současné době, pokud vím, se peníze půjčují zhruba za dvanáct procent na rok. Nechceme být výhodnější než banky. Jde nám hlavně o rychlost a dostupnost půjček," říká Danda.
Počítá se,že o úvěr bude člen moci požádat na základě doporučení dalších dvou lidí. Jako jištění by měl sloužit majetek nebo směnka podepsaná třemi fyzickými osobami, které za dluh ručí celým svým jměním, tedy i osobním.
Kam bude kampelička svěřené peníze investovat,a vytvářet tak zdroje pro úvěry, se ještě přesně neví. "Musíme to dobře zvážit, najít dobrou investici je velmi složité," uvádí Danda.
Vklady členů jako jediný zdroj úvěrů s největší pravděpodobností stačit nebudou. Podle Dandy se dnes vedou jednání, jak získat další. Vzhledem k tom u, že není podepsaná žádná dohoda, však zatím Danda neuvedl konkrétní jména.
"Kampelička si může půjčit na mezibankovním trhu. Ovšem já osobně bych nechtěl být v kůži bankéře,který bude o této půjčce rozhodovat. Raději než do záložny bych investoval třeba do pokladničních poukázek nebo zahraničních akcií," míní Karel Klimeš.
"A pokud bych jako podnikatel peníze měl, asi bych je neuložil do kampeličky, nýbrž vložil do vlastní firmy," dodává.
Nový zájemce by měl mít doporučení
Zakladatelé živnostenské kampeličky počítají s tím, že by byla v první fázi otevřena jen úzkému kruhu prověřených podnikatelů, kteří si důvěřují a vědí o své podnikatelské minulosti.
"Počítáme s tím, že zhruba dva roky by se členy neměli stát běžní občané. Ti totiž při každém náznaku problémů ihned vybírají z účtů peníze, čímž mohou finanční ústav, a to každý,nejen relativně slabou kampeličku, vážně poškodit," říká Bedřich Danda.
Dodává, že vše musí být založené na poctivosti a slušnosti lidí. "Každého nového člena budou muset doporučit alespoň dva stávající. Podle mne je to nejspolehlivější způsob a už dnes v podnikatelské praxi funguje. Já sám často spoléhám na osobní reference známých - například pokud chci obchodovat s neznámým partnerem ze vzdáleného města. Ještě nikdy mě tato metoda nezklamala," říká Danda.
Podle nuceného správce Družstevní stavební záložny Víta Kose je daleko důležitější než prověrky nových vkladatelů důkladná kontrola členů vedení, managementu a těch, kteří budou rozhodovat o úvěrech a žádat o ně.
Právě jejich přičiněním totiž kampeličky krachují. Osobně dává šanci na existenci jen kampeličkám s malým počtem členů, kteří se vzájemně dlouho a dobře znají. O vedení ani managementu nové záložny zatím ale rozhodnuto není.
"V orgánech kampeličky bude chtít sedět určitě množství lidí. A proč ne, o jejich zvolení rozhodne zakládající schůze," říká Bedřich Danda. "Problém bude sehnat schopné manažery, kteří věci rozumějí. Ideální by byl třeba člověk se zkušenostmi řídícího pracovníka v bance. Ale tito lidé bývají velmi "drazí", konstatuje Danda.
Sám Bedřich Danda se bude m uset zřejmě v souvislosti se vznikem kampeličky připravit na vysvětlování svého vztahu k Podnikatelské bance, která se dostala v polovině devadesátých let do nucené správy a později ji koupil nový vlastník.
Dnes funguje pod názvem J&T banka. Tento peněžní ústav vznikl z velmi podobných důvodů jako připravovaná záložna.
"Zakládali jsme banku, aby měli podnikatelé snadný a hlavně rychlý přístup k úvěrům," říká Danda, který v ní působil jako místopředseda dozorčí rady.
"Nikdy jsem nebyl v souvislosti s Podnikatelskou bankou obviněn, pouze jsem vypovídal jako svědek. Nikdy jsem od ní nečerpal žádný úvěr. Odešel jsem v době,kdy se začaly uskutečňovat podivné obchody. Ještě s jedním členem jsme hlasovali proti schválení transakcí, které banku viditelně poškozovaly. Mám o tom důkaz v podobě zápisů z dozorčí rady," vysvětluje Bedřich Danda.
Kampeličky ve světe fungují
Družstevní záložny nejsou podle Oldřicha Zajíce rozhodně odsouzeny k zániku.
"Vždyť například ve Spojených státech amerických spravují kampeličky více než polovinu úspor. Děláme všechno pro to, aby byl v tuzemsku sektor očištěn a fungoval dál. Od 1. května se peněžní družstevnictví řídí upraveným zákonem, který je mnohem přísnější než ten předešlý. Zhruba do dvou let bude připraven úplně nový zákon, který by měl zcela zabránit jejich zneužívání," říká Oldřich Zajíc.
Předseda Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu a majitel kavárny Sylvio Spohr uvádí, že při rozhodování, zda se stát členem záložny, by byl velmi opatrný: "Chápu tuto iniciativu, situace na trhu peněz je známá. Velkou roli tu ale hraje lidský faktor. Jsem k těmto věcem trochu skeptický."
