V Česku v roce 2021 přibylo 26 293 živnostníků, o 39 procent více než v roce 2020. Počet podnikatelů s přerušenou živností byl nejnižší za tři roky. Konkrétně to bylo 88 524 podnikatelů, což je meziroční pokles o více než 1500. Vyplývá to z analýzy dat portálu informaceofirmach.cz společnosti CRIF.
„Vysoký počet nových živností můžeme interpretovat různě. Na jednu stranu je jistě dobře, že lidé mají zájem podnikat, stejně jako je pozitivní to, že své živnosti ukončují a přerušují méně než v předešlých letech. Na druhou stranu ale vzniká otázka, do jaké míry tito lidé skutečně podnikají a nakolik jde pouze o nahrazení pracovního poměru jiným druhem vazby mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.
KOMENTÁŘ: Česko trápí veřejný dluh. Kde může Stanjura škrtat |
Už skoro před třiceti lety takzvaný švarcsystém v Česku objevil podnikatel Švarc. Ten tak vymyslel způsob, jak se vyhnout povinným odvodům za zaměstnance. Své pracovníky začal zaměstnávat na základě živnostenského listu. V dnešní době je ale švarcsystém z pohledu pracovního práva nelegální formou zaměstnávání.
Ten, kdo si opatří živnostenský list a na švarcsystém přistoupí, je v konkurenci drahých zaměstnanců pro zaměstnavatele levnější, a tudíž vítanější pracovní silou. Nevztahuje se však na něj ochrana zákoníku práce a sám si hradí třeba veškeré pojistné.
Nejvíce podnikatelů i v dopravě nebo skladování
Podle Kameníčkové by současné situaci na trhu kolem švarcsystému nasvědčovalo to, že nejrychleji rostl počet živnostníků v dopravě a skladování, tedy v rychle rostoucím odvětví, často se specifickými pracovními podmínkami.
Nedávno taková otázka ohledně švarcsystému vyvstala kolem internetového obchodu Rohlík. Státní úřad inspekce práce proto zahájil kontrolu tohoto podniku už během loňského září. Česká republika může kvůli švarcsystému na daňových příjmech i pojistném ročně přicházet o stovky milionů korun.
Úřady postupují vůči žadatelům o bonus příliš tvrdě, stěžují si živnostníci |
V dopravě a skladování začalo loni podnikat 4068 lidí, což je o polovinu více než v roce 2020. O pětinu potom vzrostl počet nových živností v administrativních činnostech, kde začalo podnikat 2527 lidí.
Celkově se počet nových podnikatelů ve většině odvětví zvýšil, klesl pouze ve třech. Nejvíce klesl v ubytování a stravování (o osm procent), které následovaly ostatní činnosti (o sedm procent) a vzdělávání, zdravotní a sociální péče (o pět procent).
Nejvíce lidí začalo v roce 2021 podnikat ve zpracovatelském průmyslu, konkrétně 9766. Následovalo stavebnictví se 7978 novými podnikateli a profese ve vědeckých a technických činnostech, kde začalo s podnikáním 7901 lidí.
Nejvíce lidí s podnikáním skončilo v obchodu, a to 9702. S odstupem následovalo stavebnictví, ve kterém skončilo 6197 lidí. Naopak v odvětví nakládání s nemovitostmi meziročně počet ukončených živností vzrostl o desetinu a v distribuci vody, elektřiny a plynu o sedm procent.
Zelené hujerství EU může vést až k vyšším emisím, říká zástupce chemiček |
Počet lidí, kteří svoji živnost přerušili, byl o dvě procenta nižší než v roce 2020. Nejvíce počet přerušených živností klesl v administrativních činnostech a v ubytování a stravování. Nejvíce se naopak počet přerušených živností zvýšil v obchodu, a to o tři procenta.
Počet nových i zaniklých živností se tradičně koncentroval do okolí největších měst. Nadpoloviční většina z nových živností připadá na Prahu, Středočeský, Jihomoravský a Moravskoslezský kraj. Nejvíce aktivních podnikatelů ukončilo svou činnost na Liberecku, nejméně jich skončilo ve středních Čechách.
