Česká republika zůstává s 9% zastoupením žen ve vedení za globálním (15 %) i evropským průměrem (23 %). Blíží se tak spíše průměru asijských zemí (8 %), který je v porovnání se zbytkem světa nejnižší.
EU nekývla na zavedení kvót pro ženy ve vedení firem, proti bylo i Česko |
Podle Jana Spáčila, vedoucího partnera společnosti Deloitte Legal, v Česku podíl žen ve vedení vzrostl. „V České republice však neexistuje právní regulace, která by tuto problematiku upravovala,“ říká Spáčil.
„Otázkou je, zda je regulace řešením a měla by reálný dopad. Zavedení kvót u nás nemá příliš podporu, návrh směrnice Evropského parlamentu zavádějící 40% podíl žen ve vedení by se u nás týkal jen několika málo společností a navíc stále není jasné, zda bude schválen,“ dodává Spáčil.
Norsko příkladem
Předsednické funkce však z 96 % celosvětově zastávají muži. Studie se poprvé zaměřila také na spojitost mezi vedením společností a její vnitřní rozmanitostí. Z průzkumu jasně vyplývá, že ve společnostech, kde je žena ve vedení, je podíl žen v orgánech společnosti téměř dvojnásobně vyšší (28,5 %), než je tomu v případě, kdy je šéfem muž (15,5 %).
| Země | Procentuální zastoupení žen |
|---|---|
| Island | 44,0 |
| Norsko | 42,0 |
| Francie | 40,0 |
| Švédsko | 31,7 |
| Itálie | 28,1 |
| Lotyšsko | 28,0 |
Evropskému žebříčku vládne Norsko, kde v orgánech působí 42 % žen. Velká Británie má žen ve vedení o polovinu méně - 20 %, ale stále více než Spojené státy, které se od roku 2015 posunuly pouze o dva procentní body na průměrných 14 % žen ve vedení.
Z hlediska jednotlivých sektorů v Evropě jsou čísla téměř vyrovnaná, nejvíce žen v orgánech společností působí ve spotřebitelském sektoru (25 %), následuje sektor FSI (24 %) a biofarmaceutický průmysl a péče o zdraví (23 %).
„Vyrovnat síly obou pohlaví na poli práce může být velmi prospěšné, pokud usilujeme o efektivní řízení a ekonomický růst,“ říká Diana Rádl Rogerová, vedoucí partnerka společnosti Deloitte. „V Deloitte se dlouhodobě snažíme nastavit přirozeně vyvážené prostředí, proto dbáme nejen o rozmanitost z hlediska genderové rovnosti, ale hlavně o rozmanitost z hlediska rovnoměrného zastoupení různých, často opomíjených společenských skupin,“ dodává Rogerová.
