Pusťte si celý rozhovor s ekonomem Cyrrusu Hradilem také v audiu:
„Je to koruna, co doputuje od francouzského investora, který si koupí náš dluhopis. My korunu někomu dáme a ten si za ní koupí rohlík. Půjčit si je vždy prorůstové. Jde o stimulaci poptávky, která je problematická v uplynulé době omezené nabídky a na to navázané divoké inflace. Ten problém v zásadě není, že by lidé měli málo peněz, ale že se nedostatečně vyrábí, a vy půjčenou korunou jen uměle zvyšujete poptávku po zboží, které tu není,“ vysvětluje zevrubně hlavní ekonom investiční skupiny Cyrrus Vít Hradil problematickou výši schodku.
Stanjurův návrh státního rozpočtu kolegové kritizují, premiér chválí investice |
Konsolidační balíček od ledna ušetří vládě 146 miliard korun, přesto máme velmi podobný schodek tomu krizovému. „Nevidíme, že by deficit o tolik klesl. O 20 miliard nižší schodek než loni je velký nepoměr. Nepoučený laik by se mohl domnívat, že uvidí o 150 miliard nižší záporné saldo rozpočtu, ale my to utratíme jinde. Exministr financí Kalousek to dobře shrnul a to tak, že vláda uklidila sama po sobě.“
Zato podle Hradila mohla udělat zásadní změny ve státní správě, které by rozpočtu pomohly. „Vláda sama sebe shazuje, když odmítne peníze, které leží na stole, a mohly by jí pomoct konsolidovat rozpočet. Každý ekonom, adiktolog, lékař by řekl, že opatření jako zdanění tichého vína dává jasný smysl. A takových věcí NERV navrhoval víc. Stejně vidím i roztříštěnost českých samospráv, což je problém do nebe volající. Česko má nejmenší průměrnou obec z Evropy a je jich nesmyslné množství,“ říká ekonom.
Rozpočet je kompromis schodku a podpory růstu. Deficit je vysoký, míní ekonomové |
Počet takových obcí je 6 254. „Nepřekvapivě proti tomu půjdou Starostové a nezávislí s argumentem, že je to znak naší vyspělé demokracie, že si vládneme po takových kousíčkách, ale zbytek Evropy přece žádný demokratický deficit proti nám nemá,“ diví se Hradil, který má problém s duplikací velkého množství služeb občanů, neefektivní plánování investic a pak jsou další obce, které se v penězích topí a neví, co s nimi. U slučování obcí se podle Hradila dá zásadně ušetřit peníze v rozpočtu.
Situace je o to vážnější, kdy za dva roky obsluha státního dluhu, tedy náklady na úroky z dluhopisů vydávaných ministerstvem financí, vzrostly na dvojnásobek.
Co se dozvíte v podcastu Kontext
- Je schodek 230 miliard nějak ospravedlnitelný? Co by si Hradil pomyslel před pěti lety, kdyby viděl navrhované záporné saldo rozpočtu?
- Proč si vláda půjčuje, když neočekává v příštím roce krizi?
- Odcizí si vláda svoje voliče, když jde proti vlastnímu programu konsolidace výdajů státu?
- Je „přebujelý stát“ problém? Máme příliš mnoho příliš dobře placených úředníků?
- Nejde jen o příjmovou stránku a neefektivitu výdajů? Jak do toho hraje hnutím ANO a ODS zrušená superhrubá mzda?
- Funguje lépe velký nebo malý stát?
- Zasloužily by si jednotlivé rezorty a samosprávy auditovat?
- Je rozpočet na příští rok rekordní v investicích, jak tvrdí premiér?
- Bude složité v příštích letech držet veřejný dluh na uzdě? Budeme si půjčovat jako stát za draho? Jsme horší dlužníci než členové eurozóny?
- Je pokračování daně z neočekávaných zisků morální hazard?
