Poslechněte si celý rozhovor s ekonomkou Horskou v Kontextu:
Konsolidační balíček z dílny ministerstva financí má mít zatím trojí povahu – snížení státních dotací, sloučení dvou snížených sazeb DPH a zrušení daňových výjimek. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská podporuje podobu balíčku, který koresponduje s doporučeními Národní ekonomické rady vlády, v níž sama zasedá.
Helena Horská (1974)Hlavní ekonomka Raiffeisenbank (2004) a od roku 2019 členkou její dozorčí rady. Dříve byla analytičkou České spořitelny. Členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) a do jejího zániku také nezávislé platformy KoroNERV-20. Vystudovala Národohospodářskou fakultu VŠE, kde získala také doktorát. Zaměřuje se na měnovou politiku a boje s inflací. Podle Forbesu je za rok 2022 padesátou nejvlivnější ženou Česka. |
„Rada dostala jasné zadání: podívejte se na konsolidaci veřejných rozpočtů a najděte mezi sebou řešení, na kterém se shodne většina. Řešení předložte vládě,“ říká Horská. V doporučení nalezneme jak sloučení tří úrovní daně z předané hodnoty na dvě, tak zrušení daňových výjimek.
Vláda se jich chystá zrušit celkem patnáct, mezi nimi nalezneme slevu na nepracující manželku, odpočty z úroků hypotečních úvěrů či školkovné. Škrty mají ušetřit 20 miliard. Horská se domnívá, že to za to stojí.
„To je ten pořádek, který je potřeba udělat v celém systému, který se za ta léta strašně zesložitěl,“ říká a naléhavosti tomu přidává naše klopýtání v digitalizaci celého procesu. Připouští, že po modernizaci práce finančních úřadu se dá přemýšlet nad zrobustněním daňových úlev a to nejen pro lidi, ale také pro firmy, které si podle Horské také zaslouží osekat.
„My daně vybereme a pak peníze zase vracíme přes sociální dávky. To je na tom to drahé a složité. Musíme přenastavit daňový systém tak, aby lidem s nízkými příjmy co nejvíc peněz zůstalo, protože se vždy cestou nějaká ta korunka utratí na provozu, ale zároveň lidé s vyššími a velmi vysokými příjmy přispívali dostatečným způsobem,“ popisuje opatrně potřebu nejen majetkové daně, ale i progresivního zdanění.
„Současný stav veřejných financí po něm volá. Tím, že jsme pro fyzické osoby zrušili superhrubou mzdu a ničím jsme ji nenahradili, připravili jsme se o 120 miliard. To je strašně moc. Navíc teď je v kurzu windfall tax, a to říkám na rovinu, jsem proti,“ varuje.
Podle Horské by to znamenalo, že při nadměrném zisku firem mohou očekávat, o kolik víc si stát na dani vezme. Horská chce zabránit zneužívání situace státem, který si ukáže prstem na jeden sektor, který plošně zdaní.
„Zaveďme právě druhou sazbu pro neočekávanému zisku, a pokud se o něj nerozdělí se svými zaměstnanci, pojďme jako stát říci: rozdělte se se společností. Je to dobrá alternativa k windfall tax,“ navrhuje a zároveň upozorňuje, že nikomu by zisk nebrali. Ta daň by neměla být osmdesáti- nebo padesátiprocentní.“
Už dnes je jisté, že se bude schvalovat nový schodek rozpočtu. 295 miliard stačit nebude. Aktuální schodek činí 200 miliard, dvakrát víc než loni v dubnu. Horská uvádí, že to, co by nebyla jako hospodář státní kasy ochotná obětovat, jsou investice. „Přestat stavět dálnice a železnice výměnou za schodek 300 miliard by byl ten nejhloupější krok,“ radí.
Jak je Horská spokojená s fiskální vizí vlády? Má do vyšší sazby DPH patřit i slazené nápoje a loterie? Je zvýšení DPH proinflační krok? Jsme z recese venku? A ženeme se s tempem zadlužování do krize typu Řecka? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!
