Místo nich budou řídit provoz, podobně jako například u letecké dopravy, na dálku dispečeři. "Počet dispečerů bude zhruba o třetinu nižší, než je stávající počet výpravčích," přibližuje náměstek generálního ředitele pro řízení provozu SŽDC Jiří Špička. Výpravčí zůstanou jen na vedlejších tratích, kde se nevyplatí investovat do dálkového zabezpečení, a také na nejdůležitějších nádražích na hlavních tazích. Tam pro případ, že by došlo k poruše centrálního řízení.
SŽDC kvůli tomu plánuje postavit v Praze na Balabence pětipatrovou budovu, ze které bude řídit provoz na české části železnice. Bude v ní dvacet řídicích sálů a jeden výcvikový, předpokládaná cena včetně vybavení je téměř půl miliardy korun. Stavbu chce částečně zaplatit z evropských peněz. Moravskou a slezskou větev budou ovládat dispečeři z Přerova, odkud už dnes dálkově řídí provoz na hlavních koridorech.
Podle Špičky se budou postupně zapojovat stanice a traťové úseky, které již prošly rekonstrukcí a disponují novým zabezpečovacím zařízením. Zbývající tratě však teprve musí úpravou projít, což znamená náklady v řádu miliard korun. Na méně vytížených úsecích by se takové nákladné opatření nevyplatilo, a proto budou mít v ruce stále provoz výpravčí.
Výpravčí bude čekat stěhování
Už v minulosti však některé méně významné tratě zažily rušení míst výpravčích, například na dráze z Liberce do Pardubic v úseku mezi Starou Pakou a Železným Brodem. Dispečeři budou mít na starosti obsluhu zabezpečovacího zařízení na mnohem delších úsecích než dosud – například i na sto kilometrech trati. Z jednoho místa budou dispečeři ovládat nejen návěstidla, ale i výhybky. Do budoucna navíc SŽDC počítá s instalací technologie, která u novějších lokomotiv umožní stroj ovládat z dispečinku, což částečně připomíná provoz na autopilota u letadel.
Na dráze nyní pracuje okolo 4 400 výpravčích. SŽDC neočekává, že nastane jejich masivní propouštění, ale výpravčí postupně odejdou do důchodu a ti nejlepší, kteří zůstanou, přejdou na post dispečerů. "Profesně je post dispečera podstatně výš nad výpravčím, řídí dopravu na mnohem delším úseku než jen na jednom nádraží," dodal Špička. Výpravčí však bude čekat stěhování nebo dojíždění do Prahy.
Počítače mají zlepšit bezpečnost na železnici
Podle šéfa Odborového sdružení železničářů Jaroslava Pejši se nedá takový pokrok na železnici zastavit a odboráři neplánují nějaké protesty proti takovým změnám. "Důležité bude, aby se SŽDC patřičně postarala o ty, kteří budou muset odejít, případně jim nabídla jinou pozici," uvedl Pejša. Kromě výpravčích bude potřeba například méně výhybkářů.
Přesun některých úkonů na dálkové řízení by neměl vést k ohrožení bezpečnosti provozu na železnice, spíše naopak. "Určitě je automatizace provozu krokem, který vítáme. V poslední době evidujeme zvýšení počtu nehod zaviněných lidským faktorem," říká Martin Drápal, mluvčí Drážní inspekce.
Podle údajů z výroční zprávy inspekce lidská chyba způsobila loni 27 procent všech nehod na železnici, technická závada 21,7 procenta. Více než polovinu všech nehod způsobují lidé mimo dráhu: hlavně sebevrazi nebo řidiči, kteří nedají přednost na železničním přejezdu.
