„Odhalíme, že jsou Vánoce nebo Velikonoce, a to zejména podle množství tuků, které k nám přitékají na čistírnu,“ popisuje technoložka čištění odpadních vod Jana Koubová, která pracuje v Pražských vodovodech a kanalizacích a má na starosti 22 pobočných čistíren v Praze a okolí.
Čistírna čistí vodu z Miškovic, nedalekých Třeboradic, Čakovic a části Kbel. Přitéká do ní dešťová i splašková voda. Stejně jako většina čistíren v Česku i ta v Miškovicích funguje na takzvaném mechanicko-biologickém principu. Nejdříve se z vody odstraní hrubé nečistoty a další pevné částice, následně voda putuje do biologické části, kde je čištěna pomocí mikroorganismů.
Aktuálně čistírna vyčistí kolem 6 000 kubíků vody denně. „Za běžného stavu trvá proces čištění vody zhruba šest až sedm hodin. Jsou-li vyšší průtoky v důsledku deště, tak se doba zkracuje třeba na tři hodiny,“ zmiňuje specialistka z Pražských vodovodů a kanalizací.
Co do kanálu nepatří
Právě tuky, které lidé vylévají do dřezu či splachují do WC, patří mezi typické nešvary. Občas se zaměstnanci v Miškovicích setkají i s méně obvyklými věcmi. „Na čistírnu do Miškovic nám doplul po Vánocích i malý vánoční stromek, který nám poměrně dost silně zacpal nátok. Setkali jsme se i s trámem na česlích,“ uvedla Koubová.
Jak naznačují slova manažera útvaru technologie vod Martina Srba z Pražských vodovodů a kanalizací, jinde může být situace ještě kurióznější. „Samozřejmě tady na té menší čistírně kanalizace nemá takovou dimenzi, aby tam prošlo něco opravdu velkého, ale třeba na čistírně v Německu jsme viděli, že tam připlavalo celé jízdní kolo,“ řekl.
Materiál zachycený v lapáku písku v čistírně odpadních vod v Miškovicích. Kromě písku a drobných kamenů se v něm objevuje také hygienický odpad. (27. května 2026)
Potíže čistírnám ovšem nedělají jen objemné předměty. Problematické jsou také vlhčené ubrousky či hygienické materiály, jako jsou tampony, které se ve vodě nerozkládají a doplouvají až do čistírny. Tam se setkávají také s plastovými obaly, víčky, nedopalky či zbytky jídel. Veškeré nevhodné odpady přitom mohou způsobovat provozní komplikace a ucpávat technologii.
„Samozřejmě špatné jsou i látky, které mohou být vodou rozpuštěné nebo unášené. To je nadměrné množství tuků, olejů. Do kanalizace nepatří rozpouštědla, toxické látky, léky,“ upozornila Koubová. U velkých průmyslových producentů může podle ní nevhodně vypouštěná chemie poškodit mikroorganismy, které v biologickém stupni vodu čistí. „To je samozřejmě velmi závažné,“ zmínila.
Nevhodné látky v kanalizaci přitom nemusí zůstat bez následků. „Jsme schopni nasadit kamery na jednotlivé výpusty, jednotlivé přípojky. Samozřejmě odebíráme i vzorky, takže odhalujeme a sjednáváme někdy i velmi nepříjemným způsobem pro takového producenta nápravu,“ uvedla technoložka.
Plastový obal doplul až na čistírnu odpadních vod. (27. května 2026)
Ze vzorků jsou schopni mimo jiné zjistit i přítomnost drog. „Během čistění to cíleně neodhalujeme. Abychom zjistili, zda jsou v odpadní vodě drogy, musíme vzorek odebrat, stanovit ho v laboratoři. Stanovení nějakou dobu trvá, nejsme ho schopni odhalit v řádech minut,“ řekla.
I kanalizace má svůj rytmus
Přestože čistírna funguje převážně automaticky, bez obsluhy se neobejde. „Běžně jsou na osmihodinové pracovní směně přítomní tři pracovníci, o víkendech jeden,“ upřesnila Jana Koubová.
Zaměstnanci kromě kontrol řeší i případné nenadálé situace, jako je například ucpané čerpadlo. Mají také přehled o rytmu města.
„Podle přítoku vody poznáme, kdy se lidé probouzejí a kdy se ukládají ke spánku, protože neustále měříme přítok na čistírnu. Vyšší znečištění přitékající například během ranní hygieny většiny obyvatel se projeví i větší potřebou vzduchu v biologické části čistírny,“ uvedla.
Období v roce pak prozradí nejen množství tuků, ale také chování biologického kalu. V zimních měsících jsou totiž mikroorganismy méně aktivní a v čistírně se o biologický kal musí více starat.
Biologický stupeň čistírny s aktivovaným kalem (27. května 2026)
Právě bez kalu by biologické čištění nefungovalo. Stejně tak je pro celý proces nezbytný přísun vzduchu, který mikroorganismy potřebují ke své činnosti.
„Čištění odpadních vod je obecně velmi energeticky náročné. Na čistírnách tohoto typu je největší spotřeba na čerpání a na dodávku vzduchu do biologických systémů. Pokud dojde k výpadku elektrické energie, nejčastěji to řešíme připojením záložního zdroje, tak zajistíme dodávku energie pro klíčová zařízení,“ uvedla Jana Koubová.
Ačkoliv voda projde několika stupni čištění a výrazně mění vzhled, na konci celého procesu není pitná a nevrací se zpět do domácností. „Čistírna odpadních vod vyčištěnou vodu vypouští do potoka a vyčištěná odpadní voda má kvalitu rybniční nebo říční vody,“ doplnila.
Čistírny odpadních vod v PrazeVětšinu odpadních vod z Prahy čistí Ústřední čistírna odpadních vod na Císařském ostrově. Vedle ní funguje také 21 pobočných čistíren v okrajových částech metropole, mezi které patří i Miškovice. V roce 2025 vyčistily pražské čistírny celkem 117 182 624 metrů krychlových odpadní vody. Pobočné čistírny vyčistily přibližně 8,9 milionu metrů krychlových vody, tedy asi osm procent celkového množství. |
