Dopady letního sucha se začínají přesouvat od zemědělců směrem k zákazníkům. Po čerstvé zelenině jde nahoru cena balených potravin.
Loni v září stálo kilo hlávkového zelí v průměru 11,31 koruny, letos to podle dat statistiků bylo už 15,41 koruny. Cena tedy vzrostla téměř o třetinu. A podobně se změnily i cenovky u mrkve či okurek.
V posledních dostupných, tedy zářijových statistikách cen zpracované zeleniny se sice neúroda ještě neprojevila, největší tuzemský výrobce balených potravin Hamé však už oznámil, že s cenami půjde nahoru. „Už jsme oznámili zdražení okurek, nyní je na řadě zelí a budou následovat produkty, které obsahují celer, mrkev a podobně,“ říká generální ředitel Hamé Martin Štrupl.
Zdůrazňuje, že letošní sucho, jaké meteorologové nepamatují, nezasáhlo jen Česko, ale i další země, odkud se zelenina obvykle dováží. Levné komodity ze zahraničí tak nemohou tlačit dolů i tuzemské ceny, jak se to stávalo při chudých úrodách v minulosti.
Kvůli suchu podraží i maso
Za extrémní horka si však nepřiplatí jen vyznavači zdravého životního stylu, v jejichž výdajích hraje zelenina důležitou položku. Vliv budou mít také na výdaje milovníků masa. Nevalně totiž dopadla i sklizeň kukuřice. „Vzhledem k neúrodě kukuřice dojde ke zdražení krmení pro skot v podobě dražší siláže i zrna pro prasata a drůbež. Takže nárůst cen se dotkne i výrobních nákladů na mléko. Tímto se zdraží výroba živočišných komodit masa, mléka, vajec,“ vysvětluje mluvčí koncernu Agrofert Karel Hanzelka.
Analytička Eva Mahdalová upozorňuje, že cena kukuřice na burzách dosáhla vrcholu v červenci, pak spadla na polovinu a v září šla opět nahoru. Krmivo přitom tvoří 60 až 70 procent nákladů u vepřového a drůbežího masa, stejně jako u vajec.
Na to, jaký dopad bude mít vývoj na burzách do koncových cen, se však názory liší. Podle Štrupla se zdražení kukuřice na mase projeví. S tím však nesouhlasí Mahdalová a také Agrofert se zvýšením cen masných produktů nepočítá a růst nákladů vezme na sebe.
„Promítnutí do ceny bude složité vzhledem k tomu, že v okolních zemích jsou výše uvedené komodity více dotované z národních rozpočtů a hojně proudí na český trh,“ říká Hanzelka.
Zeleniny je málo
I když letošní zdražení klíčového krmiva bylo sice způsobeno především počasím, nemuselo by se jednat o jednorázový výkyv. Poptávka po kukuřici celosvětově roste bez ohledu na klimatické podmínky. Mahdalová upozorňuje, že celosvětová spotřeba kukuřice se pro letošní sezonu odhaduje na 970 milionů tun, což je o dva miliony tun více než odhad sklizně.
„Zvyšuje se celosvětová poptávka po mase, škrobu a po krmivech pro zvířata. Po této zrnině je také poptávka ze strany průmyslu, jelikož z kukuřice se vyrábí alternativní palivo etanol,“ dodala Mahdalová.
Ani za zdražením zeleniny přitom podle Štrupla nelze hledat jen sucho. Mnoho zemědělců se od náročného pěstování zeleniny odvrací a přednost dává ziskovějším technickým plodinám.
„Dlouhodobě roste poptávka po zelenině a v některých regionech naopak klesá nabídka. To se týká i Česka, zemědělci už nepěstují tolik zeleniny a to samo o sobě žene ceny nahoru,“ říká Štrupl.
