Češi za nákup jídla na Vánoce zaplatí v průměru dva tisíce korun, přičemž s rostoucím počtem členů domácnosti stoupají výdaje. A téměř vždy zůstanou zbytky. Podle průzkumu agentury STEM/MARK pro společnost Too Good To Go zbyde po Vánocích nějaké jídlo téměř 90 procentům Čechů.
Bohužel téměř třetina tohoto jídla skončí v koši. „Plýtvání jídlem je jedním z nejpalčivějších společenských a ekologických témat, které je znatelné především během Vánoc, kdy jsme obklopeni větším množstvím jídla než obvykle a mnohdy nejsme schopni ho zkonzumovat,“ říká Michaela Číhalíková, ředitelka iniciativy Zachraň jídlo bojující proti plýtvání potravinami.
Je to nesmysl, normu EU nelze splnit, u nás odpad nevzniká, hájí se potravináři |
Zbytky podle průzkumu vyhazuje 28 procent dotázaných. Nejčastěji proto, že připravili jídla více, než bylo možné zkonzumovat. To je případ 66 procent dotázaných. Ve 40 procentech případů lidé jídlo vyhazují, protože se zkazilo, respektive nestihli ho sníst včas. „Čtrnáct procent Čechů během Vánoc plýtvá jídlem kvůli tomu, že neví, jak zpracovat zbytky,“ upozorňuje Pavol Dzurjanin, ředitel projektu Too Good To Go Česko.
A co se o Vánocích nejčastěji vyhazuje? Bramborový salát (52 %), nejspíš protože se zkazí, dále chléb (50 %), sladkosti (38 %) a ovoce (18 %). „Množství jídla, které během vánočního období připravíme, a nízké procento lidí, kteří zpracovávají zbytky, ukazují, že je zde spousta prostoru pro změnu,“ upozorňuje Dzurjanin.
Obchodníci a výrobci brojí proti plýtvání. Vdechují potravinám druhý život |
Zbylé jídlo se přitom dá bezezbytkově využít při přípravě dalších pokrmů. „Třeba konkrétně bramborový salát lze použít na silvestra a namazat ho na chlebíčky. Starý chléb lze použít například jako posypku na saláty, když se rozmixuje, k zahuštění polévky nebo k přípravě smaženky,“ vyjmenovává Pavol Dzurjanin. Většina vánočních pokrmů je podle něj navíc vhodná k zamrazení. I zmrazené jídlo se však musí spotřebovat do dvou až tří měsíců.
Do dalších pokrmů zpracovává zbytky pouze 48 procent Čechů. Ještě horší je toto procento u generace Z a u mileniálů. Ti využívají zbytky pouze ve 43 procentech případů. „Starší generace vyrůstaly v době válek, ekonomických krizí nebo různých dalších období nedostatku či po nich. To v lidech utvářelo potřebu větší vynalézavosti a minimalizace odpadu, kdy se další využití zbytků stalo druhou přirozeností,“ myslí si Pavol Dzurjanin.
Starší generace je většinou závislá na výši důchodu, což také může hrát roli. „Naproti tomu mnoho mladších může postrádat stejnou úroveň kuchařských dovedností nebo se spoléhat na jídlo z fast foodu a jídlo s sebou, což možnosti opětovného využití omezuje,“ dodává Dzurjanin.
Způsob zacházení se zbytky pak utváří zajímavý paradox v názorech a praxi napříč generacemi. „Mladší generace často více hovoří o udržitelnosti, nicméně jejich rušný životní styl a závislost na hotových jídlech mohou vést k vyšší míře plýtvání. Starší generace praktikují udržitelnost více instinktivně, i když pro ně nemusí být primárně ekologickou volbou,“ poukazuje Dzurjanin.
Neplýtvat a ušetřit. Zákazníci loví zboží před expirací, slevy bývají markantní |
Podle dat Eurostatu se v Česku plýtvá jídlem opravdu vydatně. Ročně se v České republice vyhodí milion tun jídla. To je v přepočtu zhruba 101 kg vyhozeného jídla ročně na osobu. „Celou třetinu odpadu v českých domácnostech tvoří právě potraviny,“ poukazuje Veronika Konečná.
Podle společnosti Too Good To Go se ale proti plýtvání dá bojovat jednoduchými kroky. Například kvalitním soupisem nákupního seznamu, který se bude opírat i o to, jaké zásoby už doma jsou. Důležité je podle společnosti také naučit se jídlo správně uchovávat. A samozřejmě pečlivěji plánovat, jaké jídlo připravit a odhadnout jeho adekvátní množství.
