Podle lidí obeznámených s touto záležitostí, kteří však odmítli být jmenováni, představitelé evropského zastoupení a firem jednají s protějšky na Ukrajině o tom, jak udržet tok plynu touto cestou i v příštím roce, píše agentura Bloomberg.
Jednou z variant je, že by evropské společnosti nakupovaly plyn z Ázerbájdžánu a poté jej dodávaly do ruských plynovodů směřujících do Evropy. Takové řešení by Evropě umožnilo vyhnout nepříjemnostem nákupu ruského plynu.
Ruskému plynu se zavře kohoutek. Od roku 2025 už přes Ukrajinu žádný nepoteče |
Myšlenka údajně nabírá na síle, neboť se ukazuje, že Ukrajina by byla pro. Příjmy z tranzitu dosáhly v roce 2021 přibližně 1 miliardy dolarů, což představuje zásadní financování válkou zničené ekonomiky. Existují také obavy, že by se odstavené ropovody mohly stát vojenskými cíli a také, že by v případě nepoužívání začaly chátrat.
Rozhodnutí padne na konci roku
„Existují dva faktory, které bychom měli vzít v úvahu,“ řekl pro Bloomberg News Oleksij Černyšov, výkonný ředitel ukrajinského státního podniku Naftogaz. „Jedním z nich je, že Ukrajina má kvalitní infrastrukturu pro tranzit a skladování plynu, které lze využít. Země je také připravena tuto infrastrukturu využívat, protože jí to přináší mnoho výhod,“ dodal.
Černyšov zároveň vyloučil jakýkoli plán zahrnující spolupráci s ruskou společností Gazprom PJSC. Připustil však, že možnost přivádění plynu z Ázerbájdžánu může mít budoucnost.
Plán na využití ázerbájdžánského plynu by teoreticky mohl prospět Rusku, pokud by byl vytvořen jako výměnný obchod, který by umožnil Moskvě poslat svůj plyn jinam. Rusko se snažilo najít dostatek nových zákazníků pro odběr suroviny, protože jeho infrastruktura je nastavena tak, aby zásobovala Evropu. Navíc Čína obchoduje nekompromisně a tvrdě.
Gazprom vyváží do Evropy výrazně méně plynu, ztráty vyrovnává orientace na Asii |
Tato varianta by mohla být dočasným řešením, protože Ázerbájdžán v současné době nemá těžbu náhradního plynu a již využívá svůj plynovod do Evropy na plnou kapacitu. Země se snaží zvýšit export do Evropy, ale výrazné zvýšení dodávek by vyžadovalo modernizaci domácí infrastruktury a nové dlouhodobé smlouvy.
Jednání v této záležitosti jsou nicméně v rané fázi a odborníci očekávají rozhodnutí až na konci tohoto roku. Prozatím není jasné, zda bude dohoda uzavřena. Vliv může mít i vývoj na bojišti na Ukrajině.
Slovensko by novou variantu uvítalo
Jednou z klíčových zemí, která by z takové dohody mohla těžit, je Slovensko. Premiér Robert Fico tuto možnost zmínil minulý měsíc po cestě do Ázerbájdžánu, aniž by však uvedl podrobnosti.
„Nyní záleží na jednáních mezi společnostmi, jako je ruský Gazprom, ázerbájdžánské a ukrajinské společnosti a další, aby se dohodly na ekonomických a cenových podmínkách,“ řekl novinářům v květnu. „Pokud tak učiní, Slovensko by mohlo dovážet plyn z Ázerbájdžánu, přičemž část by zůstala na Slovensku a část by prošla do jiných zemí,“ řekl Fico.
Fico se v Užhorodu sešel se Šmyhalem. Mluvil o pomoci, při odjezdu zamával |
Slovenský státní dovozce plynu SPP uvedl, že další možností by mohlo být konsorcium evropských společností nebo zemí, případně třetí strana, která převezme objednané dodávky plynu od Gazpromu na rusko-ukrajinské hranici.
Rusko stále přes Ukrajinu dodává do Evropy ročně kolem 15 miliard metrů krychlových plynu, zejména na Slovensko a do Rakouska, kde je Rusko stále dominantním dodavatelem. V Rakousku pokrývá ruský plyn více než 80 procent rakouské spotřeby po dobu pěti měsíců v řadě. Evropa také dováží ruský LNG plyn prostřednictvím lodí a navzdory častým debatám o tom, zda by měla, nikdy sankce na ruský plyn neuvalila.
Evropská komise věří, že členské země EU ustojí konec ruského tranzitu přes Ukrajinu bez většího bezpečnostního rizika. Jejím plánem je spoléhat se na alternativní dodavatele a prosazovat ambiciózní klimatickou strategii, včetně více obnovitelných zdrojů a úspor energie. Některé členské státy jsou nicméně méně optimistické a obávají se opakování energetické krize. To je se zájmy Ukrajiny spojuje.
