Naprostá většina průmyslové zóny v Holešově zeje prázdnotou, mezi investory je o ni mizivý zájem. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Zóna u Holešova je dál prázdná, aktivisté chtějí znát platy manažerů

  • 9
Boj o strategickou průmyslovou zónu v Holešově pokračuje. Aktivisté z hnutí Za zdravé a krásné Holešovsko podali žalobu na jejího správce - akciovou společnost Industry Servis ZK. Chtějí znát platy šéfů firmy, kterou vlastní Zlínský kraj.

Cílem žaloby je zjistit, jaké platy berou předseda představenstva Industry Servis ZK Jiří Němec a místopředseda Jakub Černoch.

Hejtmanův statutární náměstek pro finance a rozpočet Jaroslav Drozd (ČSSD) tvrdí, že nic tajit nechce. Není však podle něho jasné, jak to vlastně se zveřejňováním platů v krajem vlastněných akciovkách, jakou je i Industry Servis, chodí.

"Jeden nás napadá, že zveřejňujeme osobní údaje, druhý, že bráníme přístupu k informacím. Kraj nechce být žalovaný z jedné či druhé strany, že udělal něco nad zákon. Rozhodne soud," tvrdí náměstek Drozd.

"To snad ani nebudu komentovat," uvedl Jakub Černoch na otázku, proč Industry Servis odmítá platy managementu zveřejnit.

Podle aktivisty Zdeňka Krajcara má veřejnost právo vědět, kolik dnes stojí roční provoz firmy, za jejichž 100 % akcií Zlínský kraj zaplatil 325 milionů.

Na rozhodnutí soudu čekají od dubna

Platy obou manažerů se občanské sdružení snažilo získat žádostí na základě svobodného přístupu k informacím.

"Informace nám byly opakovaně odpírány asi půl roku. Proto jsme se rozhodli jich domáhat soudní cestou. My je našim spoluobčanům sdělíme, my důvod k tajnostem nemáme," řekl za aktivisty Krajcar.

Veřejnost má podle něho právo znát také celkové náklady na stavbu. To je také jediný bod, v němž kraj jeho žádosti částečně vyhověl, když poslal hrubý výčet výdajů.

Odpovědi na výlohy kraje spojené s právními službami kolem dnes už stažené žaloby na hydrogeologa Zdeňka Vacka se však Krajcarovo sdružení také nedočkalo a domáhá se jí soudně.

Strategická zóna u Holešova

Naprostá většina průmyslové zóny v Holešově zeje prázdnotou, mezi investory je...

Když se v roce 2003 začínala stavět, hejtmanství slibovalo, že za 1,6 miliardy korun vznikne 12 tisíc pracovních míst a díky tomu v kraji razantně poklesne nezaměstnanost.

Náměstka hejtmana Libora Lukáše neopouštěl optimismus ještě ani na konci roku 2009, když byla zóna dokončena. "V polovině příštího roku se tady bude čile stavět," tvrdil Lukáš. Později Lukáš sám přiznal, že se spletl a obsazení zóny potrvá déle.

Realita je nyní taková, že na 360 hektarech se usadil jediný investor - firma Pokart, která sem přesunula 70 lidí z výroby z Otrokovic.

Další se sem sice chystají, stavět ale nezačali. A navíc nejde o žádné velké hráče. V drtivé většině to jsou lokální společnosti, které se do zóny stěhují odjinud.

Holešov přitom propaguje kraj a pozemky v ní nabízí i vládní agentura CzechInvest, která má kontakty na zahraniční firmy. Jenže zájem je téměř nulový.

Krajcar podal žalobu zkraje dubna. Kdy padne rozhodnutí, není známo. "Soudy nemají lhůty pro rozhodování. Tento typ řízení může trvat rok až dva," řekla Hana Sotoniaková, právnička Ekologického právního servisu, se kterým Krajcarovo sdružení spolupracuje.

Je plat osobním údajem?

Podle znění žaloby se spor točí kolem toho, zda jsou platy zaměstnanců krajské akciové společnosti osobním údajem, nebo informací ve veřejném zájmu.

V prvním případě by se na informaci o platech a odměnách vztahoval zákon na ochranu osobních údajů a jejich zveřejnění by bylo protizákonné, protože Němec ani Černoch k tomu nedali souhlas.

Ve druhém případě by ochranu osobních údajů právně "přebil" zákon o svobodném přístupu k informacím.

Krajcar a Ekologický právní servis věří, že druhá možnost platí. Odvolávají se na nařízení ministerstva vnitra i rozhodnutí několika soudů včetně Nejvyššího správního.

Akciovka Industry Servis ZK podle nich sice byla zřízena jako soukromoprávní, ale důvodem byl veřejný zájem pracovních míst pro celý kraj - proto se také jmenuje strategická.

Společnost navíc vlastní kraj a hospodaří s veřejnými prostředky.

"U žalované společnosti proto jednoznačně převažují veřejnoprávní aspekty její činnosti nad soukromými," zdůvodňuje se v žalobě, proč má veřejnost právo platy manažerů znát.

"Je třeba vycházet z faktického stavu, nikoli z toho, že po formální stránce nejsou členové představenstva žalované společnosti přímo zaměstnanci veřejné správy," stojí dále.

Že je to citlivá otázka, potvrdil i hejtmanův náměstek Drozd. "Je to stejný problém jako s bývalou šéfkou kanceláře premiéra," připomněl kauzu Jany Nagyové, jejíž čtvrtmilionový plat odmítal Úřad vlády sdělit, až její výplatní pásku zveřejnila média.