Směrnici o jednorázových plastových výrobcích bude Evropský parlament schvalovat tento měsíc. Pak bude hlavně na jednotlivých členských státech, jak ji do svých zákonů včlení.
Obchodníci pod tlakem Evropské unie, ekologických aktivistů a někdy i zákazníků sami postupně ohlašují termíny, kdy se těchto plastových výrobků zbaví.
MF DNES oslovila všechny velké obchodní řetězce včetně prodejců potravin na internetu, aby zjistila, jaký mají s igelitovými obaly plán. A jejich rozhodování není vždy jednoduché. „V případě všech našich hypermarketů jde zhruba o 80 milionů mikrotenových sáčků ročně. Pokud bychom je nahradili ekologickou, ale finančně nákladnější variantou, museli bychom zákazníkům účtovat alespoň část jejich ceny,“ popisuje mluvčí hypermarketů Globus Rita Gabrielová.
Z obchodníků si jasný termín vyřazení plastových výrobků ze svého sortimentu zatím stanovili internetoví prodejci Rohlík (ještě letos) a dále Košík, Globus, Lidl a Kaufland (příští rok) a Makro (2024). Pozitivní dopad může být největší právě u posledně jmenovaného, protože v Makru nakupují hlavně malí podnikatelé – od stánkařů na koupališti po provozovatele různých akcí, kde to jednorázovými plasty jen hýří. A skoro všechny končí v koších se směsným odpadem.
Přijdou okurky o igelit?
Dalším viditelným plastem je třeba igelit u okurek. Ten podle obchodníků prodlužuje jejich trvanlivost, protože zabraňuje otlakům a kažení. Prodejci tak stojí před dilematem, buď mít okurku bez plastu na regálu jen pár dnů a riskovat, že se neprodá, anebo několik týdnů v plastovém kabátku.
„V létě jsme testovali prodej okurek hadovek bez plastu, při horkém počasí dochází při teplotním šoku k orosení a rychlému šíření plísně. Hadovka bez obalu také vysychá,“ popisuje Romana Nýdrle za Makro. „Dnes už se nebalené okurky moc nedělají, protože velké řetězce v předchozích letech požadovaly okurky převážně balené. I to je jeden z důvodů,“ připomíná zakladatel Rohlíku Tomáš Čupr, proč se plastové okurky tak rozmohly.
Většina obchodníků to zatím řeší tak, že české okurky se snaží prodat rychle a v sezoně neoblečené, zahraniční jsou pak zabalené. Například zmíněný Rohlík ale už zvažuje, že bude bez plastu prodávat i ty zahraniční.
Tašky hlavně z papíru
Ke každému velkému obchodu patří či patřily také igelitové tašky a mikrotenové sáčky. Igelitky už podle zákona řetězce nemohou dávat zdarma, což jejich množení omezilo. Ahold, který je zpoplatnil už před osmi lety, například uvádí, že tento krok snížil jejich spotřebu zhruba o dvě třetiny. Některé obchody, jako například Lidl, přešly úplně na papírové tašky. Tak doručuje nákup i Rohlík a Košík.
Na zrušení igelitek do konce prvního čtvrtletí příštího roku se chystá i Billa s tím, že nechá jen tašky z rozložitelného polypropylenu. Ani papírové tašky však nejsou ideální, na výrobu jsou náročnější než jejich plastová konkurence.
„Přemýšlíme neustále, jestli bychom je nemohli něčím nahradit. Buď plastovými krabicemi, nebo umíme krabice z recyklovaného plastu,“ říká Tomáš Čupr s tím, že v průměru se na jeden nákup spotřebuje pět papírových tašek.
Ještě horší co do množství je situace u mikrotenových sáčků. Ty se zatím dočkaly částečně papírové náhrady s fólií vepředu (aby byl vidět obsah) hlavně u pečiva. U ovoce a zeleniny ale dál vedou.
Řešení, jak si cenově citlivé zákazníky nenaštvat, poodhaluje Tesco. „Aktuálně plánujeme alternativní řešení pro sáčky na rolce, které používáme na ovoce, zeleninu a pečivo. Ne jejich úplné zrušení, ale možnost volby pro zákazníka, zda si zvolí plastový sáček k jednorázovému použití či placenou alternativu k opakovanému použití,“ uvádí za britský řetězec u nás Václav Koukolíček.
Zbavit se na první pohled viditelného zbytečného plastu ale podle odborníků nestačí. „Z našeho pohledu je zásadní omezit produkci odpadů jako takovou, nejen jednorázové plasty. Což vyžaduje udělat audit obalových materiálů, odstranit ty naprosto zbytečné, nahradit ty, ke kterým existuje udržitelnější alternativa, či zajistit, aby byly znovu použitelné,“ uvádí za organizaci GreenPeace Jan Freidinger, koordinátor kampaně Plast je past.
Podpora vratných petek
To podle něj znamená u petek podpořit systém vratných lahví, u dalších plastů zajistit, aby byly recyklovatelné na sto procent, tedy snížit počet používaných polymerů, a rychle nahradit nejproblematičtější plasty. To jsou například černé tácky na maso a zeleninu, které se nedají recyklovat vůbec. Při snaze o recyklaci na sto procent jde o to, aby byly obaly vyrobeny co nejjednodušeji. Dnes je velký problém, že jsou nakombinované různé materiály a druhy plastů a málokterý spotřebitel se v tom vyzná a je ochoten věnovat tolik času rozložení a roztřídění obalu.
V tomto případě jde hlavně o starost výrobců, na které ale budou řetězce tlačit pod vlivem svých zákazníků. Začínají od svých vlastních značek, kde mají větší páky. „Toto téma otevíráme při jednání s našimi dodavateli. Uvažujeme zhruba do roka o vytvoření speciálních prodejních zón, kde výrobkům s redukovanými plastovými obaly zajistíme prémiové umístění,“ popisuje Romana Nýdrle za Makro.
Lidl a Kaufland patřící do jedné německé skupiny Schwarz se zavázaly, že nejpozději do roku 2025 sníží množství plastů používané u jejich privátních značek o dvacet procent a zajistí, aby do stejného data byly všechny obaly stoprocentně recyklovatelné. Na odstraňování plastu z privátních značek pracuje i Makro, které do konce roku dokončí revizi 1 530 výrobků pod vlastní značkou. Další řetězce působící v Česku si takové závazky zatím nedaly, ač v zahraničí už často na stole jsou.
Stovky tun plastu ročně projdou i zákulisím obchodníků. Palety piva, limonád, mouky či plechovek jsou zpravidla obalené plastovým obalem, případně lepenkou. „Podobně jako na prodejní ploše, i v centrálním skladu řešíme možnost používat namísto palet fixovaných plastem bedýnky, do kterých by se zboží podle druhu skládalo a expedovalo. To vše za podmínek, že systém bude vratný,“ popisuje směr uvažování Gabrielová za Globus s tím, že jsou však teprve na začátku.
