Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Češi se plastů vzdávají, moc o nich ale neví. Ze znečištění viní stát a firmy

  • 106
Češi nemají dostatečné povědomí o plastech, přesto většina zodpovědně třídí, ukazuje aktuální průzkum společnosti. Výsledky ukázaly především to, že Češi nejsou dostatečně informovaní a k plastům přistupují v zajetí mnoha mýtů a předsudků.

Z průzkumu vyplývá, že zhruba tři čtvrtiny českých domácností třídí, což je velmi dobré skóre i v porovnání s některými jinými evropskými zeměmi. Zodpovědné recyklaci napomáhá i fakt, že se každoročně zvyšuje počet barevných popelnic a tím pádem se pro mnoho domácností zmenšuje vzdálenost k místu, kde mohou svůj odpad roztřídit.

Informací o plastech, správném zacházení s nimi, jejich vlivu na životní prostředí a významu pro společnost ale stále dostáváme málo. Třetina respondentů uvádí, že nikdy ve škole nepřišla do styku se vzdělávacím projektem nebo akcí, která by měla zvýšit povědomí o recyklaci a třídění odpadu.

Nejčastějším zdrojem informací je přitom internet a obaly produktů, mladí lidé vyhledávají rady také u rodičů nebo přátel. Starší generace se s důvěrou obrací na sběrné dvory. Všichni dotazovaní by také uvítali větší iniciativu ze strany obcí a státu.

Firma Honeywell představila metodu přeměny plastů. Z odpadků vyrobí ropu

Nejmladší generace je v tomto ohledu vzdělávána institucemi výrazně více než v minulosti, přesto ale věří většině mýtů o škodlivosti plastů na životní prostředí, na které se výzkum dotazoval.

Pro osm z deseti lidí jsou plasty tím nejškodlivějším materiálem z klasických tříditelných odpadů. Stejný počet dotazovaných považuje odpad z plastů za reálnou hrozbu pro životní prostředí. Na druhém místě skončil kov, naopak pomyslný žebříček ekologických materiálů vede papír.

V Evropě přitom představují plastové obaly pouze cca 19 procent z celkového obalového odpadu a jejich podíl ještě klesá. 

„Od roku 1991 se obaly vyrobené z plastu staly v průměru o 25 procent lehčí, například díky lepším materiálovým vlastnostem, pokrokům ve výrobní technologii a designu. To vede jen v západní Evropě k ročnímu poklesu o téměř 6,2 milionů tun plastů,“ říká Jan Daňsa, ředitel české pobočky společnosti ALPLA, která je významným globálním výrobcem plastových obalů.

Silným tématem ve společnosti je i problematika mikroplastů v mořích. Asi 43 procent dotazovaných přiznává, že toho o nich moc neví. Zároveň přibližně polovina respondentů si myslí, že za znečištění moří mohou hlavně plasty.

Umíte si představit svět bez plastů?

Hlasování skončiloČtenáři hlasovali do 0:00 úterý 30. listopadu 2021. Anketa je uzavřena.

„Mikroplasty se uvolňují zejména ze syntetických textilií, opotřebení pneumatik automobilů a městského prachu. Ke znečištění oceánů primárními mikroplasty tedy nepřispívají ve velké míře plastové obaly. Naopak, čím více plastových obalů je správně odstraněno a recyklováno, tím nižší je podíl sekundárních mikroplastů. Pokud se plasty uchovávají v materiálovém cyklu, nemohou skončit v přírodě a rozložit se tam na mikroplasty,“ opravuje jeden z nejrozšířenějších mýtů Daňsa.

Svět bez plastů si lidé umí představit

Jedna z otázek výzkumu se týkala i situace, kdy by ze světa zmizel veškerý plast. Pětina dotazovaných se překvapivě domnívá, že by jí ve světě bez plastů nic nechybělo, naopak vše by scházelo sedmi procentům lidí. 

Z konkrétních věcí by se jednalo o PET lahve, igelitové sáčky a pytle nebo elektro. PET lahve by více postrádali mladí ve věku 15 až 24, u kterých petky tvoří největší objem plastového odpadu. Pro čtvrtinu respondentů by byl svět bez plastu čistší a ekologičtější, život by se ale prodražil a byl složitější.

Vypij a vrať. Výrobci nápojů chtějí zálohy na PET lahve a plechovky

Plasty mají v řadě oborů jako je například zdravotnictví či automobilový průmysl, nezastupitelnou roli a jejich nahrazení jinými materiály by způsobilo vyšší ekologickou zátěž, což potvrzuje i nezávislá LCA analýza hodnotící celý životní cyklus různých druhů materiálů, který si nechala společnost ALPLA vypracovat.

„Svět bez plastů by nebyl ekologičtější, protože výroba, distribuce, likvidace a recyklace jiných materiálů generuje větší množství CO2, než je tomu v případě plastů. Nesnížilo by se ani množství odpadu, respektive zvýšil by se podíl odpadu, který je obtížné efektivně recyklovat, nebo jehož recyklace zatěžuje životní prostředí,“ říká Jan Daňsa.

Obecně se ale Češi k životnímu prostředí a postoji k plastům staví rok od roku zodpovědněji. Více než polovina populace opakovaně využívá tašku, kterou si do obchodu přinese s sebou, a tím tak snižuje spotřebu. Tento jev je častější s vyšším věkem. Mladší lidé do 34 let naopak více využívají papírové a látkové tašky.

Zvyšuje se i preference znovupoužitelných kelímků oproti jednorázovým. U nákupu konkrétních výrobků však již do uvažování ve větší míře vstupuje cena a to, o kolik více by výrobek bez plastu stál a také dostupnost specializovaných prodejen či samotných produktů. Třeba například zero waste prodejny zatím nejsou v Česku tak rozšířené a tomu i odpovídá jejich využívání.

Vláda opět schválila zákaz jednorázových plastů. Prodávat se smí do července

Obecně by ale podle průzkumu Češi byli za ekologičtější budoucnost. Necelé tři čtvrtiny dotazovaných by neměly větší problém se zálohovým systémem na PET lahve obdobným tomu na lahve skleněné, což se děje například v sousedním Německu.

Ve společnosti také převládá názor, že by veřejný sektor měl podporovat ekologičtější výrobky. Za takové by si bez větších problémů byli ochotni připlatit čtyři z deseti lidí.

Lidé viní stát i výrobce

Podle respondentů mají však největší míru odpovědnosti za snižování jednorázových plastů firmy a výrobci skrze produkty uváděné na trh a také státy. Převládá totiž názor, že státy mohou skrze zákony regulovat chování lidí a samotní výrobci mají možnost se rozhodnout, jaké obalové materiály použijí a tím pádem v boji proti plastům učinit více než jednotlivec.

Také za znečištění země plasty viní lidé nejvíce firmy a výrobce, kteří rozhodují o použitých materiálech a produktech na trhu. Obdobná část zastává názor, že se jedná o kolektivní problém, na kterém se výrobce a spotřebitel podílejí stejnou měrou. Názor, že hlavním viníkem jsou jednotlivci a jejich spotřebitelské zvyklosti, je menšinový.

Podle některých odborníků je ale tento pohled na věc nesprávný a každý by spíše měl začít u sebe. „Je škoda, že si veřejnost nebere zodpovědnost za životní prostředí za svou občanskou povinnost. Stát i firmy mají určitý podíl na kvalitě životního prostředí, nevýznamnou část této zodpovědnosti však nese každý z nás. Kulturní je chovat se k životnímu prostředí ohleduplně jak v osobním, tak pracovním životě. Chovat se slušně a s respektem k ostatním lidem považujeme za správné. Stejnou slušnost a respekt si ale zaslouží i prostředí okolo nás,“ myslí si Vladimír Kočí, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT.