Velikonoční speciály přichystal Břevnovský klášterní pivovar, Klášterní pivovar Strahov, Pivovar Osseg z Oseku u Duchcova, Pivovar klášter Želiv na Vysočině a Pivovar Porta Coeli na jihu Moravy.
„Vaření piva v klášterech je důležitou součástí historie českého pivovarnictví. V uplynulých letech jsme tuto skutečnost připomínali společným vařením velikonočního piva s Břevnovským klášterním pivovarem sv. Vojtěcha. Letos bychom rádi představili i ostatní české klášterní pivovary, které vaří rovněž skvělá a zajímavá piva,“ říká manažer Volby sládků Tomáš Drahoňovský.
Hospodám zánik nehrozí, říká průzkum. Majitelé hledají způsoby, jak lákat hosty |
Všechny pivovary vařily velikonoční piva ve svých pivovarech podle vlastních receptur, některé ho obohatily ingrediencemi typickými pro daný kraj či klášter. Všechna piva spojuje použití historických přísad, které se v pivech dnes už příliš neobjevují. Jsou jimi nakuřovaný slad, bylinky, nebo dokonce dřevo, na němž pivo dozrává.
Puškvorec i šafrán
Rozmanitá piva budou mít tuzemské klášterní pivovary na čepu v březnu a dubnu a vybízí k cestě po všech klášterech, kde návštěvníci budou moci jednotlivé speciály ochutnat. „Rádi bychom, aby spotřebitelé ochutnali všech sedm piv, pět klášterních a naše dvě plzeňská, proto ten příznačný název Poutní,“ říká Drahoňovský.
Klášterní Pivovar Strahov nabídne Poutní Grätzer, což je pšeničné, svrchně kvašené, lehké, nakuřované pivo s přídavkem šafránu. „Stylu grätzer se někdy přezdívá „polské šampaňské“ kvůli výrazné šumivosti. Jeho tradice sahá až do 14. a 15. století,“ vysvětluje strahovský sládek Jan Martinka.
V Břevnovském klášterním pivovaru sv. Vojtěcha bude možné v březnu a dubnu ochutnat speciál Poutní Rauch Weizenbock, který je zajímavým průnikem tří pivních stylů. „Známé pšeničné tóny a tóny po hřebíčku a banánech jsou doplněny jak karamelovým nádechem, tak jemnou uzenou linkou. I přes značnou plnost si pivo zachovává typickou svěžest pšeničných piv,“ říká hlavní sládek Břevnovského klášterního pivovaru Aleš Potěšil.
Pivovar v Chotovinách skončil. Zlaté časy jsou pryč, stýská si jeho sládek |
V oseckém Pivovaru Ossegg uvařili Poutní Herb Honig Bock. Je to slabší verze bocku ze tří druhů sladu a dvou druhů německých chmelů. „Pivo jsme navíc obohatili místními bylinkami mateřídouškou a vřesem a medem z Krušných hor,“ popisuje sládek Ladislav Kozerich.
Pro všechny poutníky, kteří zavítají do Pivovaru klášter Želiv připravili spodně kvašené silné pivo Poutní Velikonoce 16. „Kromě českého sladu je použitý dubem nakouřený slad Weyermann. Speciální chuť dodávají bylinky, vřes a puškvorec,“ láká sládek z klášterního pivovaru Želiv Jiří Kratochvíl.
V Pivovaru Porta Coeli pro tento projekt uvařili silné, spodně kvašené pivo Poutní velikonoční märzen. Dominuje v něm vůně sladu s chlebovou kůrkou. „Po napití jsou cítit tóny pražených oříšků a sušeného ovoce. Pivo dozrávalo na hoblinách z německého dubu, jež dává pivu jemné barikové aroma,“ říká sládek klášterního pivovaru v Předklášteří na Jižní Moravě Jan Maláska.
Speciály na jednom místě
Plzeňský Prazdroj nabídne v rámci Volby sládků pivo Poutní v březnu i v dubnu. Březnový prazdrojský speciál Poutní je spodně kvašené silné polotmavé (23 EBC) pivo o stupňovitosti 13,5 procenta a obsahu alkoholu 5,5 procenta obj. a hořkostí 32 IBU. „Je charakteristické plným sladovým tělem, jemným aroma sušenek a karamelu, dominantním kouřovým aroma a příjemnou střední chmelovou hořkostí,“ představuje styl piva sládek Plzeňského Prazdroje Tomáš Pokorný.
Speciál Poutní Dubnové od Prazdroje bude světlé, spodně kvašené, nefiltrované pivo typu oak aged, tedy dozrávající na dubových dřevěných chipsech. Na chuti jsou znát především lehké tóny kouře pocházející jak z použitého nakuřovaného sladu, tak i ze dřeva, které vystřídá chuť vanilky, cherry a koření.
Všechna piva ze společného projektu na jednom místě bude možné ochutnat na Pivním festivalu, který se uskuteční 27. dubna na nádvoří Břevnovského klášterního pivovaru.
