Doba, než k zápisu potenciálně dojde, bude podle něj trvat čtyři až pět let, výsledkem by mohlo být zapsání na krajský, národní i celosvětový seznam UNESCO.
„V pivovarnictví působím již relativně dlouho. Těším se na to a věřím, že se naše pivní kultura na seznam UNESCO nakonec dostane. K tomu však vede ještě dlouhá cesta. Pokud vše půjde dobře, mohl by zápis na národní úrovni proběhnout na přelomu příštího a následujícího roku a na celosvětové v roce 2026,“ uvedl předseda svazu František Šámal.
K iniciativě se přihlásil také Českomoravský svaz minipivovarů. „Velký rozmach malého pivovarnictví je jasným důkazem hrdosti a tradice pivovarství v naší zemi. Pivo, které je vyrobeno a vypito na stejném místě, tedy v místní hospodě, utužuje společenský a kulturní život v regionu,“ dodal jeho prezident Michal Voldřich.
V přihlášce, kterou redakce iDNES.cz získala, pivovary argumentují, že kolem českého pivovarnictví se postupem doby přirozeně vytvořil mýtus téměř národního pokladu a pro většinu české populace se pivo stalo symbolem národní hrdosti. Pivo se pak také promítá do různých tradic a zvyků, do společenských oblastí jako je politika, spolková činnost, pospolitost a udržování lokálních komunit.
V dokumentu se poté připomíná vývoj bednářství, samotná technologická pivovarská činnost, správná péče o pivo, ale také o pivní kulturu a fenomén hospod v 70. a 80. letech minulého století. Dokument připomíná, že zrod českého ležáku je spjat s Měšťanským pivovarem v Plzni a s rokem 1842, do té doby se tradičním způsobem vařilo a distribuovalo svrchně kvašené pivo několik století. Nové pivo bylo uvařené 5. října, spodně kvašený zlatavý mok měl unikátní barvu, hořkost, ale také říz a měl hustou a bohatou bílou pěnu.
V Česku usiluje o zápis do seznamu ještě Žatec na Lounsku, které se přihlásil už v roce 2014.
Česká republika má na seznamu UNESCO zapsáno 16 památek a sedm zvyků. Loni byl seznam rozšířen o tři západočeská lázeňská města, Karlovy Vary, Františkovy a Mariánské Lázně, a o Jizerskohorské bučiny.
V seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO je od roku 2005 Slovácký Verbuňk, v roce 2010 přibyl Masopust a Sokolnictví, o rok později pak Jízda králů. V roce 2016 Loutkářství, v roce 2018 Modrotisk, naposledy pak předloni Foukané vánoční ozdoby.
