Výzkum dále uvádí, že muži nejraději navštěvují hospodu, hostinec či pivnici a nejlépe v blízkém okolí, oceňují také provozovny s klasickým českým jídlem. Naopak ženy nejraději navštěvují cukrárny a restaurace.
Frekvence konzumace je ukazatel, který napovídá, zda je nápoj běžným nebo spíše svátečním pitím. Její vývoj u mužů ukazoval mezi lety 2008 až 2011 klesající trend počtu dní v týdnu, kdy si dají pivo a přibližně od roku 2014 u mužů a 2018 u žen pak vidíme mírné navyšování až do roku 2021, v němž znovu započíná pokles.
Pro minulý rok tedy platí, že průměrný počet dnů, v nichž si konzumenti dají pivo, jsou o něco více než třikrát týdně u mužů, a přibližně třikrát za čtrnáct dní u žen.
„Je ovšem třeba mít na paměti, že uvedené rozdíly a proměny v čase jsou ve skutečnosti poměrně malé a z dlouhodobého hlediska je tedy tento ukazatel dost stabilní. Jeho stabilitu podtrhuje i fakt, že z hlediska frekvence konzumace se opět nijak zásadně neliší věkové ani vzdělanostní skupiny. Pouze velmi mírně se od zbytku odlišují nejmladší muži ve věku do třiceti let a současně s nimi i muži s vysokoškolským vzděláním, kteří pijí pivo proti ostatním mužům dlouhodobě o něco méně často,“ konkrétně popisuje Jiří Vinopal, centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR.
Pivo, jídlo a setkávání
Muži i ženy si českou hospodu spojují hlavně s pivem, v průzkumu to uvedlo 73 procent, 34 procent z nich si pak českou hospodu spojí s tradičními pokrmy.
„Zajímavým poznatkem je, že za posledních dvacet let zmizelo vnímání české hospody jako ryze mužského prostředí, to uvedlo šest procent. Loni to uvedlo už jen jedno procento,“ říká Jiří Vinopal, centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR.
Pivo nesmí kopnout, tuplák je o přežití, říká rekordman v pití hlavou dolů |
Většina lidí pije pivo častěji ve společnosti s někým dalším, nicméně jejich podíl v průběhu posledních deseti let klesá. Zatímco před pandemií pila většina mužů pivo častěji v restauračních zařízeních, v roce 2023 již většina pila častěji doma.
„Sociální aspekt je oslabován, ale hospoda jako taková se dostává do role symbolického a kulturního dědictví. A plní i další funkce. Respondenti se také domnívají, že se hospody proměňují, ovšem trvá to déle,“ doplnil Jiří Vinopal, centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR.
K variantě pití piva o samotě mimo společnost se častěji uchylují muži ve vyšších věkových kategoriích, to neplatí pro ženy. „U žen pozorujeme častější konzumaci pohromadě s někým dalším ve vyšších vzdělanostních skupinách a u těch, které pijí piva více. Tyto aspekty naopak nehrají z hlediska společnosti při konzumaci roli u mužů,“ doplňuje Vinopal.
„Češi vnímají posun úrovně a kvality hospod, chodí do nich rádi a rozhodně je nepovažují za nějaký přežitek doby. Hospody jsou jedním ze středobodů sociálního života v komunitě a často i jediným místem v dané lokalitě vhodným pro setkávání,“ uzavřel ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko.
