„V porovnání s předcovidovým rokem 2019 se loni v Česku i v zahraničí vypilo o 320 milionů půllitrů českého piva méně. Slabší byl za posledních deset let jen rok 2021, který ale byl ovlivněn pandemií,“ řekl výkonný ředitel svazu Tomáš Slunečko. Pivovary cítí i klesající export, který se loni meziročně snížil o 8,2 procenta.
„Klesající spotřebu piva nevnímáme jen my, ale i ostatní pivovarské svazy napříč Evropou. Například Slováci nebo Němci, což jsou klíčové země pro vývoz českého piva, vypijí také méně piva než dříve, a to má výrazný dopad na náš export,“ dodal ředitel.
Celebrity to mají rády nealko. Nové značky nápojů rostou jako houby po dešti |
Rostlo tak jenom nealkoholické pivo včetně jeho ochucených variant. Loni se ho uvařilo 1,68 milionu hektolitrů, meziročně o čtyři procenta více. Za posledních deset let pak jeho spotřeba stoupla více než dvojnásobně.
Podle údajů Českého statistického úřadu stálo letos v březnu v průměru výčepní pivo v obchodě 13,3 Kč meziročně tak zdražilo o 2,7 procenta. Největší tuzemský producent – Plzeňský Prazdroj – již dříve uvedl, že loni mu prodeje v ČR klesly o dvě procenta na 7,3 milionu hektolitrů.
V hospodách se pije stále méně
Prohloubil se také poměr mezi konzumací piva v restauračních zařízeních a hospodách vs. konzumace doma – v gastru se loni vypilo o jeden procentní bod méně, 28 procent piva. „Češi v posledních letech kladou větší důraz na střídmost, častěji se věnují zdravému životnímu stylu a když už na pivo vyrazí, zajímá je spíš pestrost nabídky, a hlavně kvalita než kvantita,“ dodal.
Nealko pivo pravidelně pije 60 procent Čechů, sahají po něm v létě či při řízení |
Z hlediska stupňovitosti piv pokračoval i loni růst obliby ležáků (v stupňovitosti 11 a 12) na úkor výčepních piv (stupňovitost 7 až 10), ležáky tvořily už 59 procent celkové spotřeby, výčepní piva pak 35,5 procenta. Mírně pak posílily pivní speciály na 5,4 procenta.
Z hlediska pivních obalů zůstává nejpopulárnější klasická skleněná vratná pivní lahev, která tvořila 40 procent produkce. Ostatní obaly pak oslabují, PET láhve klesly o 14 procent na šest procent (ze sedmi) celkové produkce, sudy na 28 procent pivo z cisteren se pilo v třech procentech.
Také jdete s trendem a omezili jste spotřebu piva?
Zároveň svaz vyzval vládu, aby snížila daň z přidané hodnoty na čepované pivo. Například podle Luboše Kastnera, který provozuje restaurací Červený jelen, kde svaz tiskovou konferenci měl, je potřeba se na DPH nedívat jako na spásu státu, ale jako na možnost podpory gastronomických zařízení.
Podle potravinového ombudsmana Jindřicha Fialky se nedá předjímat, zda-li se k něčemu podobnému sáhne, žádost bere jako podnět, kterým se bude státní správa zabývat.
Neklesá jenom výroba a export, ale také import piva do ČR. Meziročně se snížil o 18,3 procenta, tedy o 82 tisíc hektolitrů na 366 tisíc hektolitrů. Podle Slunečka když je menší zájem o pití piva, klesá i logicky import. Podle ekonoma a pivního experta z České zemědělské univerzity v Praze Tomáše Maiera jde většinou o privátní značky obchodních řetězců.
Ombudsman pak podotkl, že snižování spotřeby a výroby piva není ve skutečnosti tak špatné, jak to při prvním pohledu na čísla vypadá. Trendy poklesu spotřeby alkoholických nápojů podle ně v EU klesají nejvíc u lihovin (o zhruba 50 procent), i u vinařů. V posledních letech jenom v ČR podle něj klesla plocha vinohradů o 2000 hektarů na stávajících 18 tisíc. „Nejlépe je na tom přesto náš obor pivovarnictví,“ dodal s tím, že poklesy zde jsou jenom o jednotky procent. Jako problematický ale vidí pokles spotřeby piva v restauracích, na druhou stranu je podle něj vidět, že pivovary jsou nesmírně silné z hlediska inovací.
Co se týče navazujících oborů, tak produkce sladu loni činila 502 tisíc tun, což bylo meziročně o 0,8 procenta více. Do zahraničí se ho vyvezlo 216 tisíc tun, meziroční nárůst tak činil 4,9 procenta. Český slad se vyváží do 40 zemí světa, největšími odběrateli jsou Německo, Rakousko, Polsko, Brazílie a Japonsko.
Produkce chmele pak loni činila 6909 tun, meziročně o 6,4 procenta více, ačkoliv sklizňová plocha mírně poklesla na 4812 hektarů. Nejpěstovanější odrůda Žatecký poloraný červeňák zabírá 75,4 procenta chmelnic, průměrný obsah alfa hořkých látek loni činil 3,3 procenta.
