Když se vrátím k nedávné konferenci Česko bez kouře. Co jste si z ní odnesl?
Ukázala se potřeba dialogu mezi těmi, kteří politiku vytvářejí, a těmi, kteří ji uvádějí do praxe. Nejen v kontextu zelené transformace Evropy, která byla hlavním tématem konference. Politika by se měla opět přiblížit k byznysu, průmyslu a otázkám konkurenceschopnosti. Specificky v oblasti životního prostředí musí regulace respektovat realitu, které evropský byznys čelí. Na tom jsme se všichni shodli.
A za vás?
Často slyšíme, že evropská politika má být ambiciózní. Já si myslím, že ambiciózní máme mít vize, ale politické cíle musí být realistické. Známe řadu případů, kde byly v EU nastaveny cíle příliš ambiciózně a realita se s nimi nepotkala. Vzpomeňme na Lisabonskou strategii z roku 2000. Plány se pak revidují, nebo berou zpět, a to není pro podnikání dobré, byznys potřebuje především předvídatelnost.
Jako tabákový koncern patříte mezi silně regulovaná odvětví. Nedávno jsem byl ve Švédsku, kde je již nyní méně než pět procent kuřáků klasických cigaret. Je to díky regulaci?
Švédský příklad je velmi dobrý, ale musíme se podívat mezi řádky jejich příběhu. Podpora méně škodlivého snusu (sáček s tabákovou náplní pod ret – pozn. red.) jako nástroje na snižování spotřeby více škodlivých cigaret má v zemi dlouhou tradici. Vláda ve Stockholmu nastavila stabilní podmínky zejména v oblasti zdanění, které je u alternativ ve srovnání s cigaretami nízké. Dnes už mají Švédové přesvědčivá dlouhodobá data týkající se výrazného snížení rakoviny plic, ale i výskytu rakoviny ústní dutiny a hrtanu mezi muži, který je nejnižší v EU. Švédsko je dobrý příklad toho, jak má vypadat efektivní regulace. Mít pravidla, která jsou jednoduchá a dlouhodobě předvídatelná, ale zároveň vymáhaná. Tedy model, který do mnohem větší míry pracuje s motivací spotřebitelů a s motivací trhu.
Zelená transformace se pod tlakem mění. Evropa znovu hledá konkurenceschopnost |
Může regulace nějak podpořit inovace, nebo to jde proti sobě?
Na to se těžko odpovídá, protože v obecné rovině deregulované prostředí, které dává větší prostor pro kreativitu a pro podnikavost, je z podstaty předvídatelné a podporuje inovace. Vezměte si USA ve srovnání s Evropou: mít úspěch, selhat, naučit se a zkusit to znova – to je něco, co je v tamní DNA zakotveno úplně přirozeně. Zatímco EU, a teď to trochu přeženu, vnímá byznys jen jako zdroj financí a nástroj zaměstnanosti. Tím si logicky zužuje prostor pro inovace a rozvoj. Je příznačné, že poslední Nobelova cena za ekonomii byla udělena za výzkum, který se věnuje vlivu institucí na prosperitu. Jeho výsledky hovoří pro jednoduchá pravidla, rovné podmínky, které vedou k podpoře soutěživosti a tvořivosti.
A jak může regulace prospět ve vašem odvětví?
My s inovacemi přicházíme, nečekáme na pokyny shora, třeba na rozdíl od automobilového průmyslu. Tam jsou inovace v oblasti čisté mobility nařizované výrobcům na základě vytvořených standardů: kolik z vyrobeného portfolia má představovat starý svět spalovacích motorů a kolik nový, „nespalovací“. V Evropě často mluvíme o pomalém přenosu výsledků z výzkumu a vývoje do praxe. Na našem příkladu vývoje bezdýmných alternativ vidíme, že to jde. Inovační podporu zvenku jsme nikdy nepotřebovali. Bohužel se ale stále občas setkáváme se skeptickým pohledem, který je ideologicky spojený se světem tradičních cigaret. Pohledem, který nedělá rozdíl mezi výrobky, jež tabák spalují, a těmi bezdýmnými, které jsou prokazatelně méně škodlivé.
Nicméně rychlejšímu přechodu na méně rizikové alternativy užívání nikotinu mohou v Česku pomoci zákony, které v nastavení spotřebních daní tyto světy, jak říkáte, jasně oddělují. Kdy budeme nekuřáckou zemí? Týká se to také vaší výroby cigaret v Kutné Hoře...
Cigarety vyrábíme a ještě nějakou dobu budeme. Souvisí to s transformací společnosti. K tomu abychom jednou přestali prodávat i vyrábět cigarety, máme stanovené konkrétní obchodní cíle s globálními milníky. V roce 2030 chceme dosáhnout minimálně dvou třetin výnosů firmy z portfolia bezdýmných výrobků s mezikrokem v roce 2025, kdy by měly tyto výnosy přesahovat alespoň 50 procent. Česko dosahuje tohoto podílu už od loňska a před pár dny také mateřská společnost Philip Morris International oznámila aktuální podíl bezdýmných výrobků na globálních tržbách dosahující 38 procent. Celosvětové tržby z prodeje IQOS letos dokonce překonaly tržby z prodeje cigaret Marlboro. Změně může nejvíc pomoct samotný trh. Naše úloha jakožto firmy je nabízet výrobky, o kterých bude díky vědeckým důkazům známo, jaké snížené riziko s sebou nesou. Klíčová je odezva spotřebitelů, jestli bude o dané výrobky zájem, a kroky regulátora, který bude objektivní, nestranný a bude hrát fér.
Neodpověděl jste mi na otázku, co bude se závodem v Kutné Hoře?
I v závodu v Kutné Hoře, který má více než dvousetletou historii, se časem cigarety vyrábět nebudou. Už loni oznámilo naše globální vedení miliardovou investici do rozšíření závodu směrem k výrobě bezdýmných výrobků. I když teď ještě nemůžu říct víc, tato investice začíná nabírat konkrétní obrysy.
Tři biliony korun za pět let. Českou energetiku čekají obří investice |
Moderní alternativy k cigaretám jsou na trhu už více než dekádu. Jak je vnímá veřejnost?
Narážíte na důležitou věc, a to je přístup k informacím. Klíčová je informovanost zákazníků o tom, co způsobují cigarety a proč bezdýmné alternativy jsou pro dospělé kuřáky lepší a jaké jim přinášejí benefity. Kolem konzumace nikotinu a kouření panuje řada stereotypů a mýtů. Do určité míry je to pochopitelné, protože desetiletí jsme neznali nic jiného než cigarety. Vinou mýtů slyšíme často od odborné veřejnosti i lékařů, že třeba nikotin je karcinogen. Což není pravda. Nikotin je návykový, není bez rizika, ale nezpůsobuje rakovinu. Skutečným zdrojem problému u cigaret je spalování tabáku. Při tom vznikají toxické látky, které v lidském organismu vedou k rozvoji nemocí. Klíčová otázka je, jaký potenciál mají produkty, které proces spalování vynechají? Můžeme doručit nikotin bezdýmnou cestou s mnohem nižším množstvím toxických látek a na to se musí zaměřit debata. Proto považujeme za důležité informovat nejen zákazníky, ale i vést dialog s odbornou veřejností včetně lékařů, aby měli přístup k informacím, vědeckým důkazům a abychom existující mýty postupně překonali.
Když se vrátím k diskusi o možném zákazu příchutí u elektronických cigaret. Dosáhlo se nějakého konsenzu?
To téma je stále aktuální. Podstatné je se zaměřit na důvod, proč debata vznikla. Objektivně máme ve společnosti problém s tím, že se na trhu objevily elektronické cigarety, většinou jednorázové, které pocházejí zpravidla ze zemí mimo EU a které některými charakteristikami, jako je lákavé barevné balení nebo cukrovinkové příchutě, cílí na mladistvé nebo nezletilé. Vnímáme to s velkou odpovědností za celé odvětví a srozumitelná je i veřejná poptávka po zásahu státu. Musíme si však uvědomit, že u nás máme zákon, který zakazuje prodávat nikotinové výrobky lidem mladším 18 let. Kdyby byl důsledně vymáhán, tak by trh s takovými produkty nevznikl. To je pravá podstata problému a bohužel v té debatě spíše nezaznívá.
Konference Česko bez kouře byla také o směřování Evropy k bezemisní ekonomice. Jak je na tom vaše společnost?
Ambice EU je jasně deklarovaná – do roku 2050 má být klimaticky neutrální. Pokud jde o naši mateřskou společnost Philip Morris International, máme cíl na globální úrovni dosáhnout neutrality do roku 2025 v oblasti 1 a 2 a do roku 2040 v oblasti 3. Philip Morris v České republice dosáhl uhlíkové neutrality již v roce 2020.
Co jednotlivé oblasti znamenají?
Oblast 1 a 2 pokrývá činnosti, které jsou přímo spojeny s naší produkcí. Vše, co dnes vyrábíme, a místa, kde prodáváme naše výrobky, už splňují podmínky uhlíkové neutrality. Oblast 3 zasahuje náš dodavatelský řetězec. To ale vyžaduje dlouhodobou práci.
