S uhlím se pojí velká část vaší obchodní kariéry. Také se vám zdá, že jeho éra končí?
Ano a není to nic, nad čím bychom se měli podivovat nebo nad tím plakat. Osobně si myslím, že Green Deal je ve své podstatě správná věc. Snaha o co nejčistší životní prostředí v Evropě je samozřejmě legitimní. Vadí mi ale to svazácké urychlování, ať to stojí, co to stojí. To je naprosto špatně. Když chcete vyřadit určitý výrobní zdroj, musíte mít naprosto jasnou strategii a filozofii, čím jeho kapacitu nahradíte. Musí se to dělat s rozumem.
Evropská unie chce jít v boji proti klimatické změně příkladem ostatním, to je podle vás špatná cesta?
Evropa se v současné době podílí na celosvětovém vypouštění skleníkových plynů zhruba osmi nebo devíti procenty. My máme snížit emise ve velmi krátké době o dvě nebo tři procenta, ale zbytek světa ne, ten si nastavil vlastní tempo. Nakonec to dopadne tak, že budeme dovážet auta z Číny vyrobené díky energii z uhlí. A když to nebudou auta, bude to něco jiného. Vždycky se najdou výrobky, které budeme muset dovézt, protože už tu nebudeme mít žádný konkurenceschopný průmysl.
Od strukturálních změn k realizaci vede strašně dlouhá cesta. Ne že bychom se nedokázali zbavit fosilních paliv, ale určitě ne v tak krátkém časovém úseku. Každá země má navíc jiné podmínky. Na severu, blízko Baltického a Severního moře hodně fouká a mohou tam mít větrníky. Španělé májí kromě větru také hodně slunce. Rakousko má dostatek vodní energie. Je ale necitlivé a naivní chtít, aby to měli všichni stejně. To mi na tom vadí nejvíc.
Myslel jsem si, že se to zejména kvůli krizi zpomalí. Ale pak předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že od systému emisních povolenek neustoupí. Jenomže ten systém už dnes nefunguje spravedlivě.
Petr Paukner Obchodník s uhlím a elektřinou Petr Paukner (66) je majitelem největšího tuzemského nezávislého obchodníka na trhu s uhlím a elektřinou Carbounion Bohemia. V byznyse s komoditami se pohybuje posledních 43 let, zkušenosti začal sbírat v bývalém podniku zahraničního obchodu Metalimex, odkud odešel v roce 1998 jako generální ředitel. Tehdy založil holding Carbounion Bohemia, který je silným hráčem v obchodě s elektrickou energií, uhlím, zemním plynem, v přepravě a elektromontáži. |
Když cena povolenky vzrostla, začalo to vytlačovat z trhu špinavé zdroje, to je přeci v pořádku.
Ano, ale s povolenkami se začalo spekulovat. Na trh vstoupily banky a další fondy, které na tom začaly vydělávat. Viděly, že povolenka stála nejprve pět eur, pak deset a více a začaly je spekulativně nakupovat s cílem zvýšit jejich cenu. A v unii přišli na to, že to je ideální způsob, jak urychlit odchod od uhlí. Už nemusí s členskými státy řešit, kdy skončí s uhlím. Donutí je k tomu drahé povolenky, jejichž množství na trhu zároveň začali omezovat. Před čtyřmi lety byla cena povolenky 35 eur, teď je kolem 70 eur, vloni touto dobou se blížila 90 eurům. Tímto nástrojem, o němž říkají, že je tržní, nutí všechny producenty na bázi uhlí skončit. Výjimkou jsou ti, které dotuje stát kvůli udržení stability energetické soustavy.
Jak tuto situaci vnímáte z pozice Sokolovské uhelné, ve které držíte desetiprocentní podíl? Plánujete provoz uhelných elektráren ukončit?
Teď je tu snaha, aby součástí novely energetického zákona zvaného Lex OZE III bylo i určité řešení pro uhelné společnosti. V dokumentech, které jsem viděl, se počítá s pokračováním uhelných zdrojů společnosti ČEZ a jejího dolu Bílina. Zároveň se počítá s tím, že Sokolovská uhelná přestane, stejně jako Sev.en, vyrábět v roce 2025. To si ale nedovedu moc dobře představit, protože Sokolovská zásobuje teplem prakticky celý Karlovarský kraj.
Potřebujeme výrobu z uhlí zachovat alespoň do doby, než budeme schopni nahradit uhlí zdroji na jiná paliva. Plánujeme vybudování multikotle, který dokáže ekologicky spálit všechno možné včetně odpadu. Ale zatím tyto investice ekonomicky nevychází. Proto je třeba vytvořit podmínky pro zachování zdrojů navázaných na centrální zásobování teplem do té doby, než budeme zmíněné nové zdroje schopni postavit.
Pokud se kvůli drahým povolenkám nevyplatí výroba energie z uhlí, ať už tepla nebo elektřiny, jaké se tedy nabízí řešení?
Předně je třeba říct, že už tu primárně nejde o výrobu elektřiny s cílem prodat ji do sítě. Klíčové je udržení stability sítě a zajištění dodávek tepla. Byť součástí výroby tepla je takzvaná vynucená výroba elektřiny, kterou je potřeba prodat. I kvůli udržení bezpečnosti dodávek energie musíme mít k dispozici zdroje, které jsou schopné okamžitě krátkodobě naskočit a pokrýt momentální nedostatek elektřiny.
Česko bohužel před čtyřmi lety zaspalo a neprosadilo si u uhlí v Unii kapacitní platby jako Polsko. Systém spočívá v tom, že udržujete v pohotovosti elektrárnu, kterou uvádíte do provozu, jen když je to potřeba. Aby tento (ne)provoz nebyl pro firmy ztrátový, stát jim to kompenzuje kapacitními platbami.
Když třeba najížděl do provozu Temelín, tak běžně čtvrt roku stál. Ale přebytek uhelných zdrojů to tehdy vykryl, takže se nic nedělo.
Nemůžeme si chybějící elektřinu v případě potřeby jednoduše nakoupit v zahraničí?
Tahle zjednodušená floskule, že když budeme potřebovat elektřinu, tak si ji dovezeme, nemusí vždy platit. Já bych předtím rozhodně varoval. Když se podíváme do nedávné minulosti, byly tu třeba situace, kdy se několik týdnů opravovalo vedení do Německa. Nebo bylo v létě takové horko, že nebylo možné chladit vodou francouzské jaderné elektrárny, tak nevyráběly. Takže se může stát, že nebude co a odkud dovážet.
Chtěl bych apelovat na politiky, aby v tomto byli trošku rozvážnější. Obnovitelné zdroje jsou výborná věc. Ale bude docházet k velkým cenovým rozdílům zejména u elektřiny. V dobách, kdy z důvodu počasí nebudou vyrábět, bude drahá, a když pojedou naplno, může být cena i záporná.
Tři biliony korun za pět let. Českou energetiku čekají obří investice |
ČEPS ale tvrdí, že naše soustava je dostatečně robustní...
Ta soustava je mimochodem vybudovaná z velké části ještě za minulého režimu. Jde ale o to, že bychom vždy měli počítat s tím absolutně nejhorším možným scénářem. I ten nejhorší scénář, který jsme dosud zažili, může být ještě horší. Vypadnou nám stabilní točivé zdroje a v případě mimořádných situací může nastat problém.
Spoléhat se na dovoz elektřiny je velké riziko. I když to zvládneme technicky, a za předpokladu, že tu elektřinu bude v danou chvíli odkud dovézt, tak bude drahá. Řeší se technické aspekty dovozu elektřiny, ale to je jen jedna část problému. Nikdo už neřeší, kolik nás to bude stát. A navíc, případný dovoz elektřiny neřeší teplo, to dovážet nelze.
Třeba v Německu to plánují řešit obřími investicemi do plynových zdrojů, ne?
Němci si prosadili, že se bude odcházet od uhlí k plynu, přestože původně to absolutně zavrhli, protože spalováním plynu vzniká také CO2. Ale pak přišli na to, že když odstaví jaderné i uhelné elektrárny, nelze obnovitelné zdroje jinak než plynem regulovat.
Problém s novými plynovými zdroji je ten, že když se bavím s výrobci jako Siemens nebo General Electric, tak tvrdí, že velké turbíny dodají za pět let a malé za tři roky. A co budeme dělat mezitím?
Plyn je pro přechodné období vhodný, ale vzhledem k současné situaci už ho nikdy nebudeme mít levný tak, jako byl ten z Ruska. Myslím si, že ceny plynu budou rozhodně vyšší, než bývaly.
Británie dává vale uhlí. Provoz končí poslední aktivní elektrárna |
A jak se tedy stavíte k plynovým zdrojům? Přijde mi, že zatím spíš skepticky…
Jak jsem říkal, ty ceny plynu budou vždycky o něco vyšší, než jsme bývali zvyklí. Na druhou stranu si myslím, že plyn může uhlí stoprocentně nahradit. Vybudovat nové zdroje ale potrvá několik let a jde o to, aby nevznikla díra. O nic jiného nejde.
Sokolovská uhelná, respektive její společnost SUAS Group, představila před časem plány transformace s výrazným ozeleněním. Jak to s ní vypadá?
Transformace spočívá ve vytváření nové zelené energetiky. Jako první se rozjíždějí fotovoltaiky. Některé si staví Sokolovská uhelná sama a bude je i provozovat. Pak máme také partnery ČEZ a Pražskou energetiku, kteří tam budou rovněž stavět fotovoltaiky.
Kapacita fotovoltaik by měla být tak velká, aby nám umožňovala regulovat výkon uhelných elektráren. To znamená, že když budou fotovoltaiky vyrábět, snížíme odpovídajícím způsobem produkci z uhlí. Ta kapacita fotovoltaik proti výrobě z uhlí bude 40 MW, takže se bavíme o poměrně obří instalaci. Uvažuje se také o výstavbě zmíněného multikotle. U Královského Poříčí pak máme také jednu z největších baterií o výkonu pět megawatt a další se staví.
Nabízí se otázka, co bude s celým českým průmyslem?
Máme tady velkou průmyslovou základnu a vysokými cenami elektřiny si náš průmysl zbytečně potopíme. Podřezáváme si větev, na které sedíme. Teď to vidíme u Němců a my to děláme podobným způsobem. Obávám se, že s evropským průmyslem to nedopadne dobře a nakonec budeme dovážet z Číny ještě více zboží než dnes.
