V jakém stavu očekáváte, že budete přebírat ministerstvo?
Můj cíl je přes prázdniny to personálně stabilizovat a obsadit některá neobsazená klíčová místa – náměstky pro ekonomiku IT, zaměstnanost a evropské fondy. Pro oblast IT už s několika kandidáty jednám. Nebudu říkat, kdo to bude, může se to před pátečním jednáním s premiérem Babišem změnit.
Jak si poradíte s problémy kolem zakázek na IT systémy po vaší předchůdkyni Michaele Marksové?
Strategické rozhodnutí musí padnout do září, protože to ovlivňuje velké množství lidí a úřady, které jsou na IT systémy pro dávky a zaměstnanost napojeni. Další věc je pak sjednocení systémů, aby spolu komunikovaly a předávaly si informace. Smlouva (s dodavatelem OKSystem, pozn. red.) běží do konce roku, musí se rozhodnout, jak to bude vypadat od 1. 1. 2019. Nerad bych to vyřešil tak jako bývalá ministryně, a to prodloužením smlouvy. I když je málo času, mou ambicí je připravit zakázku tak, aby se o ní mohlo jednat.
Co budete s premiérem v pátek probírat kromě personálních otázek?
To, co máme ve společném programovém prohlášení. Premiéra budou zajímat důchody a zahájení diskuse kolem reformy důchodového systému a oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu.
Petr Krčál (53)- absolvoval SOU strojírenské ve Žďáru nad Sázavou, v roce 1989 si dodělal půlroční kurz psychologie, sociologie, politologie a řízení podniku - technik ve Ždárských strojírnách a slévárnách (1979-1986) - předseda Koordinačního centra Mládí Vysočiny Žďár nad Sázavou (1989-1996) - v roce 1998 začal soukromě podnikat v oblasti ekonomického a organizačního poradenství. Působil i jako asistent poslance ČSSD K.Černého - tajemník náměstka ministra obrany a poradce ministra obrany - vysokoškolské vzdělání na Univerzitě T. Bati ve Zlíně a na Institutu mezioborových studií Brno (sociální pedagogika). V letech 2007-2009 přidal obor andragogika a řízení lidských zdrojů na UJAK - radní a zastupitel Kraje Vysočina (2008-2016) - náměstek ministryně práce a sociálních věcí (2016) - náměstek ministra pro lidská práva (2017) - je ženatý a má tři dcery |
K čemu je podle vás dobré mít účty formálně oddělené?
Pokud důchodový systém neprojde reformou v dalším období, což se nedá stihnout v následujících třech letech, a ani to v programovém prohlášení není, tak to velký účel nemá. Pokud chcete udělat reformu, tak zjednodušeně řečeno musíte do systému přivést nějaké jiné finanční prostředky. Nepřicházím ale s vizí systém reformovat, protože odboráři jsou zásadně proti, neboť v současné době funguje velice dobře. Je to v poloze diskuse. Já na to aktuálně žádný recept nemám.
Co byste chtěl v roli ministra prosadit?
Vedle zvýšení důchodů od příštího roku, které je už narýsované a zákon je ve druhém čtení (novelou a běžnou valorizací průměrný důchod vzroste o 540 Kč, pozn. red.), je prioritou zvýšení rodičovského příspěvku z 220 na 300 tisíc korun. Dále zrušení karenční doby – v prvních třech dnech nemoci by zaměstnavatel vyplácel 60 procent mzdy. A pomoc nezaopatřeným matkám, zavedení dávky zálohovaného výživného. Návrh dávky ve výši maximálně 2.500 korun měsíčně prošel prvním čtením ve Sněmovně. Dále bych chtěl změnit financování sociálních služeb.
Na sociální služby se krajům dává balík peněz (letos 15 miliard), který rozdělí podle svého uvážení na nenárokových dotacích poskytovatelům služeb. Současné vedení ministerstva navrhuje dotace udělat nárokové, aby měli poskytovatelé jistotu, že každý rok dostanou určitou částku. Co chcete změnit?
Společně s kraji se chci na pracovní skupině bavit o vytvoření základní národní sítě, kdy by kraje musely mít minimální počet zařízení například pro lidi s autismem nebo s různými typy demence. Systém sociálních služeb ovládají obce a kraje a ministerstvo má velmi malé pravomoci ke korigování sítě, nejde to ani přes finanční prostředky. Navrhnu víceleté financování zakotvené v zákoně o sociálních službách.
Proč se má síť nastavovat z centra?
V České republice se pro přípravu systému na stárnutí obyvatel moc nedělalo. S ČSÚ jsem nedávno řešil modely stárnutí populace a to, kolik lůžek bude potřeba na sto tisíc obyvatel. V roce 2030 až 40 tu může být 40 až 45 procent lidí starších 65 let a nemůžete je dát do sociálního zařízení. Možná částečně pomůže tříměsíční ošetřovné (náhrada mzdy při péči o nemohoucího člena rodiny, pozn. red.). Daleko víc by pomohla podpora terénních ambulantních služeb, zejména ošetřovatelských, kdy by staří lidé mohli co nejdéle zůstat ve svém přirozeném prostředí. Dlouhodobě pak chybí sociálně zdravotní pomezí – ošetřovatelská lůžka pro přechod mezi léčebnou dlouhodobě nemocných a domovem seniorů. To by mohl vyřešit jedině zákon o dlouhodobé péči.
Do budování alzheimer center se pouštějí soukromníci, kteří se k dotacím na sociální služby od krajů často ani nedostanou. Je soukromé financování cesta?
Do budoucna do toho budou muset vstoupit soukromá zařízení, jinak se síť nedá zajistit a místa budou chybět. Když se podívám jenom k nám na Vysočinu, je potřeba tam dostavět minimálně pět až šest lůžkových zařízení pro seniory.
Nespoléhejte na důchod. Vytvořte si rentu. |
Z čeho by se – vedle soukromých senior domovů – péče o stárnoucí populaci financovala?
Moje vize je pojistný systém, na který by přispívali občané, například v Německu vybírají čtyři procenta ze mzdy na provoz sociálních služeb. Výběr a rozdělování pojistného by mohla provozovat ČSSZ. V systému s pojistným by se z pojištění platila cena za konkrétní službu přímo poskytovatelům sociálních služeb. Podobně jako dnes ve zdravotnictví. Dnes to není téma dne, ale do budoucna ano.
Jak se postavíte k návrhu na snížení doplatku na bydlení o čtvrtinu (z 80 na 60 % normy nákladů na bydlení), který chystá ministryně Němcová ve snaze omezit obchod s chudobou? Kritici se bojí, že řada lidí si kvůli tomu nebude schopna bydlení zaplatit.
Myslím si, že návrh spadne pod stůl. Podle mě se dávka doplatku dá snížit na maximálně 70 procent. Bude se muset připravit souhrn opatření – jinak se stane, že lidi vyžene z jednoho regionu a objeví se v jiném. Budou migrovat a bude to bezpečnostní problém.
Další aktuální téma je minimální mzda (2018: 12.200 korun). Odbory navrhují příští rok zvýšení o 800 až 1000 korun, zaměstnavatelské svazy požadují nastavit závazný vzorec. Váš názor?
S odbory s navyšováním souhlasím. Máme ve volebním programu 16 tisíc minimální mzdy do roku 2021. Chci, aby se nastavil systém tak, že za tři roky stoupne mzda na tuto částku a další růst by pokračoval podle toho vzorce.
