Popelnice ke každému domu. Eko-kom má vlastní recept, jak zvýšit recyklaci

  5:00aktualizováno  5:00
Barevné popelnice k rodinným domům a větší dotřiďování směsného odpadu jsou hlavními návrhy Eko-komu, společnosti odpovědné za sběr odpadu. Takto lze podle ní a dalších odpůrců záloh zvýšit množství vysbíraných PET lahví a omezit tak odpad jdoucí na skládky.

Toto jsou nové podzemní kontejnery za skoro milion korun. Někteří jihlavští radní se nyní diví, jak špatně vypadají vedle historických domů. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Eko-kom vypracoval své analýzy, které má MF DNES k dispozici, poté, co sérii studií a debatu nad zálohováním rozjely Karlovarské minerální vody. Tento největší výrobce vod a nealko nápojů v Česku, a tím i největší producent PET lahví, zavedení zálohového systému podporuje. Tak by se totiž podařilo splnit evropský požadavek na recyklaci 90 procent petek.

Jenže to je asi to jediné, na čem se firmy v odpadním byznysu shodnou. Odpůrci záloh namítají, že by to bylo příliš drahé (zaplatili by to výrobci a zákazníci) a obavy jsou i z toho, že by Češi vyhazovali do žlutých popelnic i méně dalších plastů – a tím by o peníze přišly obce či svozové firmy.

Víc sbírat a třídit

„Z výsledků analýzy vyplývá, že dosažení cílů obalové a odpadové směrnice a směrnice o omezení jednorázových plastů je možné buď intenzifikací tříděného sběru v kombinaci s úpravou části směsného komunálního odpadu, nebo jen samotným dotřiďováním směsného odpadu,“ píše Eko-kom ve své analýze. Přitom jednu i druhou variantu je podle něj možné, ale nikoli nutné, kombinovat se zavedením záloh na vybrané nápojové obaly.

Jak vylepšit třídění

Jak vylepšit třídění

Zálohy samotné však neřeší mnohem větší úkol, rovněž daný z Bruselu, k jehož splnění má ještě Česká republika daleko. A to je zajistit, aby se do roku 2035 vytřídilo 65 procent komunálního odpadu, a nejenom 38 procent jako dnes.

Jak by tedy mohla vypadat v praxi navržená řešení od Eko-komu? Dnes podle jeho dat průměrně třídí asi dvacet procent obcí. „Příčin je celá řada, většinou jde o kombinaci více faktorů, například nedostatek nádob, jejich nevhodné umístění, svozové obvyklosti, menší účast obyvatel, ale i geografické a sociální podmínky,“ uvádí za Eko-kom jeho mluvčí Lucie Müllerová.

KVÍZ: Co znamená BRKO, ZEVO a TAP? Otestujte se, kolik víte o odpadu

Zhruba půlka z „hříšníků“ by se podle analýzy měla polepšit. Většinou jde o malé obce, ale jsou mezi nimi i dvě města nad sto tisíc obyvatel. Polepšování nahrává i to, že se zvedne skládkovací poplatek a to obce k většímu třídění dotlačí.

Kromě toho Eko-kom podporuje popelnice na tříděný odpad umisťované přímo k rodinným domům, což zvýší individuální sběr. Ten zatím funguje jen zhruba u dvaceti procent rodinných domů. Přes 1,2 milionu jich je zatím nevybavených a podle Eko-komu „stačí“, aby se vybavila popelnicí na tříděný odpad aspoň polovina z nich.

„V současné době jde o nejrychleji se rozvíjející formu sběru, která je poměrně nová a je významnou měrou podporována z Operačního programu životní prostředí,“ zmiňuje Müllerová. Probíhá to tak, že u každého rodinného domu je instalována nádoba na sběr papíru a plastu nebo je v nich zaveden pytlový sběr. Rozhodnout o tomto typu sběru musí obce.

Probrat směsný odpad

Jako problematičtější se jeví další část plánu, a to dotřiďování směsného komunálního odpadu. Podle Eko-komu tvoří směsný odpad z obcí stále ještě ze čtvrtiny plasty, papír, kovy a sklo.

PŘEHLEDNĚ: Do žlutého, nebo hnědého kontejneru? Vše o třídění odpadu

Otázkou je, jak jej dotřídit, protože v tuto chvíli v Česku linky chybí. Pořízení jedné přijde podle Eko-komu na 200 až 400 milionů korun. Rozhodující je, zda se firmám její vybudování vyplatí, protože nejcennějším materiálem je PET. O ostatní druhy plastů, a je jich až na tři desítky, příliš zájem není.

Jde trochu o začarovaný kruh, protože na jedné straně kvůli nízkým skládkovacím poplatkům nejsou obce nucené více třídit a materiálu není dost. A na druhé straně není dost zpracovatelských kapacit na většinu ostatních plastů.

Ať již debaty mezi jednotlivými odpůrci a zastánci záloh dopadnou jakkoli, rozhodnout musí ministerstvo životního prostředí a následně vláda. Ministerstvo v tuto chvíli čeká na výsledky své analýzy, ale podle opatrného vyjádření by se zálohám raději vyhnulo.

„Nám hraje do karet, že cíl ohledně PET pro rok 2025 plníme už teď, takže nebudeme dělat žádná unáhlená rozhodnutí,“ uvedl Jaromír Manhart, šéf odboru odpadů na ministerstvu životního prostředí, na středeční akci Spotřebitelského fóra, kde se debatovalo hlavně o zálohách.

Většina je proti

Akce se uskutečnila jen kousek od místa, kde ve velkém představovala před měsícem své studie Mattonka, nejhlasitější zastánce zavedení záloh v Česku. Většina středečních účastníků byla proti zálohám, nebo v nejlepším případě opatrná.

Výrobcům nápojů se zpravidla nelíbí, že by museli systém z velké části zafinancovat. Až čtyři miliardy korun spolkne počáteční pořízení automatů na výkup lahví a stavební úpravy prodejen, ale na další miliony vyjde i provoz systému.

Obce a svozové firmy, které nyní odpad vlastní, se bojí toho, že přijdou o jeho nejcennější část, PET. „Záměr na zálohování PET lahví je v podstatě jen přesměrování toku odpadů od občanů mimo komunální systémy nakládání s odpady. Vnímáme jej jako zásadně ohrožující odpadové hospodářství měst a obcí,“ uvádí za Svaz měst a obcí jeho předseda František Lukl.

Ohroženy zálohami se cítí i malé prodejny. Do těch by se zřejmě automaty nevešly, musely by petky skladovat v pytlích, anebo by přišly o část zákazníků, kteří by je jeli vrátit rovnou do větší prodejny. A tam by i nakoupili.

„Ostatní“ výrobci, kromě nápojářů, tedy cukrovinek a všech možných dalších výrobků v plastu, jsou také rezervovaní. „Máme obavy z ohrožení stávajícího systému sběru, kdy by mohlo dojít k poklesu jeho výkonu,“ uvedla za Nestlé Jana Blecherová. Výrobci dnes platí Eko-komu miliony korun ročně za sběr, ale kdyby se vyjmul PET, museli by zřejmě platit více, protože popelnic by bylo stále stejně, ale plátců do systému méně.

Jasné je jedno. „Celkové náklady na třídění a recyklaci půjdou nahoru tak jako tak,“ shrnul za Coca-Colu Petr Jonák s tím, že chtějí zavést ten nejefektivnější systém, ať už půjde o zálohy nebo o posílení nynějšího sběru pet lahví.

VIDEO: Potkani, mrtvoly, nahé ženy. Tady třídí papír z modrých kontejnerů:

SMLSALOVINY aneb jak žít a přežít

Sledovat další díly na iDNES.tv

VIDEO: Co se děje s plastem, který vyhodíme do žlutých kontejnerů:

SMLSALOVINY aneb jak žít a přežít

Sledovat další díly na iDNES.tv

Daňové přiznání 2019

Do 1. dubna musí podat daňové přiznání osoby samostatně výdělečně činné, ale i zaměstnanci (více zde). Využijte interaktivní formulář pro daňové přiznání za rok 2018.

Nejčtenější

Boeingy 737 MAX nesmějí v Evropě létat, rozhodla bezpečnostní agentura

U SmartWings je zavazadlo do 15 kilogramů zdarma, nadváha vyjde ale na třicet...

Evropská agentura pro bezpečnost letectví pozastavila provoz všech Boeingů 737 MAX v Evropě. Rozhodla tak kvůli havárii...

Odstavte všechna letadla 737 MAX po celém světě, doporučila firma Boeing

Boeing 737 MAX 8

Společnost Boeing doporučila celosvětově odstavit z provozu všechna letadla Boeing 737 MAX. Firma to uvedla v tiskovém...

Tvrdý zákaz. Dva české boeingy nesměly do Evropy, piloti otočili směr

Letadlo typu Boeing 737 společnosti Smartwings

Úřední zákaz letů do Evropy zastihl ve vzduchu na cestě do Prahy dva boeingy společnosti Smartwings se stovkami lidí na...

Pilot zříceného boeingu žádal o návrat na letiště již tři minuty po startu

Letoun etiopských aerolinií Boeing 737-800 stojí na mezinárodním letišti v...

Pilot letounu, který se v neděli zřítil krátce po startu z hlavního města Etiopie Addis Abeby, již tři minuty po startu...

Slavná Íránka nenosila hidžáb, firma Nike jí ho přimalovala a sklízí kritiku

Íránská matematička Maryam Mirzakhaniová

Íránská matematička Maryam Mirzakhani si po celý život, který prožila v zahraničí, demonstrativně nevzala na hlavu...

Další z rubriky

Týrání místo pohody zvířat. Ovce v Česku trpěly i na ekofarmách

Žena, která bydlí vedle farmy, otřesné zacházení s ovcemi nafotila.

Kontrola veterinářů ve Zlínském kraji ukázala podstatné zhoršení podmínek v chovech zvířat. Pochybení přibylo meziročně...

Poláci slíbili lepší bezpečnost potravin, české kontroly hovězího skončí

Řezník v obchodě v polském městě Gdyně aranžuje hovězí maso.

Česko zruší mimořádná veterinární opatření vůči dovozu polského hovězího masa 25. března. Ovšem jen za předpokladu, že...

Po propouštění opět nabíráme. LEGO jsme stabilizovali, říká ředitel

Generální ředitel LEGO Group Niels B. Christiansen.

Svět kostek je pro dánské LEGO opět stabilnější. Firma po neúspěšném roce 2017 loni opět rostla. Investuje do...

Najdete na iDNES.cz