Situace je podle Králíčka zatím nepřehledná. „Ta voda je všude a pokud teď přestane pršet, tak ještě zhruba týden nebude možné do porostů zajet,“ vysvětluje. Podle něj zůstala nesklizena zhruba čtvrtina polí v Polabí, na druhou stranu zbývá ještě sklidit tři čtvrtiny oblastí na Vysočině. „Předpokládám, že škrobárny, které v poslední srpnové dekádě zahájily kampaň, budou muset kvůli nedostatku suroviny na nějakou dobu přerušit výrobu,“ dodává.
Velkou rozkolísanost cen ale neočekává, protože nyní na podzim to zatím vypadá na přebytek brambor, kilogram do balíren prodávají podle něj pěstitelé zhruba za pětikorunu, farmářské brambory pak přímo zákazníkům kolem 12 až 15 korun za kilogram. Jak celá úroda dopadne, zatím tak podle něj jasné není. „Letos dostaly brambory těch ran více. Ještě před týdnem tu bylo sucho, které poškodilo porosty v srpnu. Teď se neví, jaká bude vnitřní i vnější kvalita hlíz, už byly případy, kdy ve větším měřítku začínají praskat,“ vysvětluje. Takové brambory jsou pak podle něj neprodejné.
Organizace spustily povodňové sbírky. Lidé mohou žádat i pomoc od státu |
Také podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala bude možné vyčíslit škody teprve až voda opadne. „Zemědělci udělali na základě varování Českého hydrometeorologického ústavu, co bylo v jejich silách, aby se na nastalou situaci připravili. Na mnoha místech se také se zemědělskou technikou podíleli na přípravě protipovodňových zábran obcí a nyní jsou připraveni na pomoc s odklízením následků velké vody, za což bych jim chtěl poděkovat,“ uvedl.
Vyšší náklady se nepřenesou do ceny výrobků
Podle něj došlo v nejvíce postižených oblastech Jesenicka k zaplavení stájí, po celé republice se pak chovatelé potýkají s výpadky energie, kdy musí vyřešit náhradní zdroje. To představuje problém zejména pro chovatele drobnějších zvířat, jako jsou selata či drůbež.
U nás zemědělci čelí dlouhé cenové krizi, druhým rokem prodáváme pod náklady
Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha
V některých případech především do stájí staršího typu zatékala voda a bylo nezbytné co nejdříve vyměnit promočenou podestýlku. „To vše zvyšuje náklady chovatelů, nicméně zajistit bezpečí a podle možností také pohodlí zvířat je nyní priorita,“ doplnil Doležal.
Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha pak dodal, že v následujících týdnech se teprve uvidí, jestli nebudou mít farmáři problémy se sklizní pícnin a kukuřice a nebudou tak muset ve větším dokupovat krmení pro zvířata. Ceny potravin ale povodně podle něj neovlivní. „U nás zemědělci čelí dlouhé cenové krizi, druhým rokem prodáváme pod náklady,“ vysvětluje. Zvednout ceny pěstitelům neumožňuje pole Pýchy trh, pokud by tak udělali, vytlačí je zboží z dovozu.
Zmizí hraboši ze zasažených polí?
Jedinou pozitivní zprávou by tak mohlo teoreticky být vytlačení hlodavců z plodin, přemnožení hraboši škodí zemědělcům již druhým rokem za sebou. Podle Víta Penížka, který na České zemědělské univerzitě v Praze působí na katedře pedologie a ochrany půdy, je vlhko a mokro pro hraboše nepříjemné, určitě jim uškodilo. Podle něj může dojít ke snížení populací, bude však záviset na tom, jak dopadne podzim a zima.
Podle odborníků z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského je možné, že se populace sníží, příliš optimističtí však nejsou. „Tam, kde se srážky průběžně vsakovaly, jsou vidět na polích jen erozní rýhy. V místech, kde voda bude stát po srážkách i několik dní by se mohlo uvažovat o negativním efektu na množící se populace. Pokud však srovnáme časně jarní situaci, kdy na polích po velké oblevě v lednu zůstala voda stát i na několik týdnů poté a populace to ovlivnilo jen minimálně, je možné počítat i s nulovým efektem,“ vysvětlili prostřednictvím mluvčí ústavu Petry Hrabčákové pro iDNES.cz. Stavy populací se podle nich dají lépe odhadnout až na konci října.
Velkým tématem také je, zda se bude muset prakticky vyhodit případná nesklizená úroda ze zatopených ploch. Podle Pýchy je možné, že na polích se objeví některé nánosy, které sklizeň neumožní. Penížek dodává, že by zřejmě nebylo vhodné jíst zeleninu například z ploch pod městem, kde se vylila čistírna odpadních vod, zásadnější rizika ale nehrozí. Podle něj dnes už nehrozí, že by se vyplavovaly chemikálie z podniků, dbá se na standardy průmyslové výroby. „Obecně není předpoklad, že by ty sedimenty mohly být kontaminované,“ doplnil.
Kvůli erozi se mají řepa či kukuřice pěstovat na menší ploše. Ale až za rok |
Tématem pro zemědělce v dalších týdnech také bude, zda stát k jejich situaci na polích a pastvinách přihlédne a posoudí je jako zásah vyšší moci. Jinak by jim mohlo i v případě extrémních srážek hrozit krácení dotací, či zařazení jejich pozemků do více ohrožených erozí, kvůli překročení povoleného erozního smyvu. To ale podle zemědělského svazu není automatické, žádosti se musí dodat na Státní zemědělský intervenční fond (SZIF).
Ministerstvo zemědělství v pondělí uvedlo, že výjimky z pravidel bude řešit v příštích dnech, zemědělci by se podle ministra Marka Výborného měli obracet i v případě, že potřebují pomoci, právě na SZIF. „Tragické povodně zasáhly i zemědělské podniky a farmy. Pokud mezi takové patříte, jste v oblastech s poškozenou infrastrukturou, nemůžete odvážet nadojené mléko, máte poškozené stáje a tak dále, ozvěte se prosím obratem příslušnému regionálnímu pracovišti SZIF,“ sdělil.
Mluvčí SZIF Eva Češpiva pak uvedla, že s podáváním hlášení o zásahu vyšší moci není třeba zatím pospíchat. „Předpokládáme, že zemědělci nebudou muset dokládat důkaz o povodni a SZIF si zajistí s ohledem na rozsah dotčeného území informace sám, ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství. I přesto doporučujeme zemědělcům pořízení fotografie škod prostřednictvím naší aplikace na geotagované fotky (GTFoto),“ připomněla. Podle ní se pak dají posunout termíny kontrol.
