„Německé řetězce požadují na zpracovatelích, prozatím jen mléka, aby jim deklarovali, že v roce 2018 budou dodávat výrobky, kde se nepoužívají u zemědělské prvovýroby glyfosáty,“ uvádí místopředseda Mlékařského a hospodářského družstva (MHD) Jih Zdeněk Houška.
S požadavkem jako první přišly německé řetězce Aldi a společnost Rewe, která v Česku provozuje obchody Penny Market a Billa.
Přizpůsobit se tak musí i čeští dodavatelé, kteří do Německa mléko vyvážejí. K těm největším patří zemědělci z družstva Jih nebo ti dodávající mléko společnosti Pragolaktos. Například z denně vyprodukovaných 1,2 milionu litrů mléka v družstvu Jih míří za hranice do mlékárny Goldsteig v Chamu 32 procent. Pragolaktos patří německému koncernu Müller a vykoupené mléko také zčásti odváží z Česka do mlékárny u Drážďan. Opět jde o stovky tisíc litrů denně.
Podle Houšky by přizpůsobení se novým požadavkům neměl být takový problém. Glyfosát se používá u plodin pro krmení krav jen těsně před sklizní a po ní, což znamená, že letos v létě už se obejdou bez tohoto herbicidu.
O novém přístupu německých řetězců ví i ministerstvo zemědělství. „Podle dosavadních zpráv by tento požadavek neměl působit zásadnější či plošné potíže českým chovatelům a vývozcům mléka do Německa,“ uvádí Armine Artouni z tiskového oddělení úřadu. Ministerstvo je údajně připraveno případně asistovat při domluvě chovatelů a jejich odbytových organizací s výrobci krmiv. Podobně jako tomu bylo loni při přípravě standardů a certifikátů pro užívání mléka bez užití krmiv s geneticky modifikovanými organismy.
Není důvod riskovat
Co vlastně glyfosát je a proč budí takové emoce? Jde o účinnou látku, která se používá hlavně na hubení plevele, ale i k takzvanému dozrávání plodin. K dostání je třeba v podobě výrobku Roundup společnosti Monsanto, která jej uvedla na trh už v roce 1974. Za rok se v Česku spotřebuje asi 750 tun Roundupu.
Evropská komise dala herbicidu glyfosátu dalších pět let |
Jeho problém je v tom, že dle některých studií je s ním spojeno riziko vzniku rakoviny a má i další negativní účinky na zdraví. Vědci nicméně zatím jednoznačné stanovisko, že by byl karcinogenní, nevydali.
„V současné situaci, kdy víme, že glyfosát je nadužíván a v mnoha případech existují mnohem bezpečnější metody, je nepochopitelným hazardem vystavovat zbytečně veřejnost i životní prostředí glyfosátovým herbicidům,“ míní Klára Kyralová, expertka na potraviny a zemědělství Hnutí Duha.
V půlce ledna se v Berlíně uskutečnily protesty proti užívání glyfosátu. Bojovníků za zelenější zemědělství se sešlo na 30 tisíc.
Finanční motivace
Obyčejné mléko bez glyfosátu (tedy nikoli mléko s nálepkou bio, které by ani stopové množství herbicidu obsahovat nemělo) si budou moci zatím „vychutnat“ jen němečtí zákazníci nebo Češi nakupující za hranicemi. Lze očekávat, že pokud nabídka německé spotřebitele zaujme, přidají se ostatní.
„Toto téma se v rámci německého Lidlu řeší, v současné době je však jen málo dodavatelů schopno těmto novým požadavkům dostát,“ uvádí mluvčí českého Lidlu Zuzana Holá. „V České republice se tímto tématem také zabýváme a řešíme je přímo s dodavateli,“ dodává.
Pesticidy lidstvo nenasytí, míní OSN. Firmy viní z neetického jednání |
Mluvčí Globusu Pavla Hobíková uvádí, že se problematikou glyfosátu zabývají také jejich dodavatelé. Prý nyní v Globusu prověřují další možnosti postupu.
Prodávat mléko bez pesticidů a případně i další potraviny může být i dobrý marketingový tah. Otázkou podle lidí z byznysu je, jak se bude dodržování ověřovat. Lze předpokládat kontroly mléka, ale pouze namátkové.
Navíc se dá podle odborníků očekávat, že požadavek na mléko je pouze prvním z řady, které se budou týkat glyfosátu.
Podle Houšky je na českém trhu přebytek krmného obilí, a část se ho proto vyváží do Německa. Ještě náročnější však bude, až velcí obchodníci přejdou třeba na oleje bez glyfosátu. Řepka patří k plodině, kde se tato látka často používá k takzvané desikaci. To znamená, že když řepka dozrává, postříká se, tím rovnoměrně dozraje a uschne. A více vynese.
Čeští zemědělci však mají finanční motivaci. Německá mlékárna totiž třeba loni platila za litr mléka v průměru o třicetník více než Madeta, která je největším odběratelem MHD Jih u nás. „Snahou mlékařského družstva musí být, aby se zemědělci přizpůsobili tomuto požadavku německých mlékáren, protože je to náš velice významný odběratel s dlouhodobým výhledem odběru mléka,“ říká Hušek.
