Tři měsíce před koncem roku jsou některé penzijní fondy ve ztrátě oproti začátku roku až o šest procent. Týká se to účastnických fondů třetího pilíře (reformované důchodové připojištění), do nichž lidé vstupují od roku 2013. Stát totiž nezaručuje, že se výnos těchto fondů nemůže dostat do minusu.
Záporného výsledku dosáhlo od začátku roku do konce září devět fondů z 26, jak vyplývá z webů jednotlivých penzijních společností. Ostatní fondy hlásí zatím zhodnocení mírně nad nulou.
Od začátku existence v roce 2013 nicméně drtivá většina účastnických fondů peníze klientům zhodnotila - v průměru mezi dvěma a sedmi procenty.
Jak fondy uzavřou rok, nechtějí jejich šéfové předvídat. „Je brzy říct, jestli budou fondy v minusu. Ceny aktiv se mění každý den, zvláště u akciových může být v krátké době rozdíl i v desítkách procent,“ varuje Richard Siuda ze společnosti Conseq Investment Management. Podle něj bude jasno až v prosinci.
Globální akciový fond Conseq od roku 2013 zhodnotil klientům úspory o 30 procent, nejvíc ze všech konkurentů.
Nepříznivé roky se vyplatí přetrpět
Zajímavé výnosy jsou důvodem, proč se dlouhodobě vyplatí nebát se riskovat a přetrpět případné nepříznivé roky. Koneckonců z penzijního spoření nelze po pár letech vystoupit - úspory se klientům vyplácejí až v důchodovém věku, dříve to jde pouze po určité době a s citelnými finančními sankcemi.
Některé penzijní společnosti naopak zaručují, že jejich klienti nikdy nebudou v minusu, přestože to od nich zákon nechce. Znamená to málo riskování a také malý výnos, který často sotva překoná inflaci. Nebýt štědrého státního příspěvku (až 230 korun měsíčně plus daňové úlevy), nestálo by za to si penzijní spoření (od roku 2013 zvané „doplňkové“) zakládat.
„Předpokládáme, že zhodnocení našeho garantovaného fondu by mělo dosahovat mírně kladných hodnot do jednoho procenta na konci roku 2015,“ uvádí Martina Slavíková z ČSOB. Garance platí, pokud klient ve fondu vydrží nejméně deset let. Společnosti přitom odvádí na poplatcích 0,8 procenta ze své investice ročně.
Fondy jsou optimistické
Lidé mohou měnit penzijní společnosti bezplatně každých pět let. Pokud chtějí dříve, platí poplatek za převod. Investiční strategii - tedy jestli budou investovat spíš do dluhopisových, nebo do akciových fondů - mohou v rámci jedné penzijní společnosti bezplatně měnit jednou za rok.
„Věříme, že roční výkonnost všech našich fondů ve třetím pilíři kladná bude,“ říká Pavel Racocha, šéf Penzijní společnosti Komerční banky. Zároveň připouští, že by firma mohla následky nepříznivého vývoje dorovnat klientům ze svého jako loni. Ze zákona výnosy dotovat může, pokud chce svým klientům vyjít vstříc, jen to musí uvést ve výroční zprávě.
Dotovat naopak nehodlá Česká spořitelna. „Loni jsme výnos dotovali, protože se začínajícím malým portfoliem nešlo vhodně investovat. Letos se na to nechystáme,“ tvrdí Aleš Poklop, šéf Penzijní společnosti České spořitelny. „Výsledek jediného roku při třicetiletém spoření nemá cenu hodnotit,“ dodává. Ani Poklop si netroufá odhadovat, jestli některé fondy jeho společnosti skončí v minusu.
Investování peněz klientů je v současné době složité jak u akcií, tak u dluhopisů. S akciovými trhy zamávala řecká krize a poté ochlazení čínské ekonomiky. Málo rizikové státní dluhopisy vyspělých zemí, které jinak s oblibou nakupují konzervativní penzijní fondy, zase mají v současné době záporné výnosy.
A zaparkovat vklady v bance nepřináší fondům žádný úrok, anebo záporný.
Bude ale lépe, utěšují se manažeři. „U akcií očekáváme návrat k růstovému trendu,“ říká Marcel Homolka, šéf Penzijní společnosti České pojišťovny. Třetí pilíř důchodového systému změnil podobu v roce 2013. Většina klientů, celkem 4,4 milionu, zůstala po změně ve starých fondech (takzvaných transformovaných), kde ze zákona nadále funguje garance neprodělku. Jejich výnos bude letos jen lehce nad nulou, jak předpovídají manažeři fondů.
