Balíček změn cílí především na přilákání nových klientů, zatraktivnění penzijního spoření pro mladé a co nejdelší dobu odkládání peněz. Současní účastníci v předdůchodovém věku budou z úprav těžit také, ale v součtu se na jejich majetku už novinky nestihnou projevit tak výrazně.
Zásadní změnou by mělo být snížení poplatků u spoření na důchod v tzv. třetím pilíři. Podle ministryně Schillerové by si ve výsledku průměrný střadatel měl před odchodem do penze odnést až o milion korun více než dosud.
Dopad změn v penzijním spoření
„Jdeme ale mnohem dál než jen ke snížení poplatků,“ řekla Schillerová. Podle ní je alarmující, jak málo spoří mladých lidí do třiceti let – pouze 430 tisíc. „Ty potřebujeme do systému dostat,“ řekla ministryně.
Dnes platí pro každého účastníka při příspěvku 500 až 1 700 korun státní příspěvek 20 procent z vkladu. „My tento příspěvek ale pro účastníky až do třicátých narozenin zdvojnásobujeme z 20 procent na 40 procent. Při maximální úložce 1700 korun tak nebude státní příspěvek 340 korun ale 680 korun,“ uvedla Schillerová.
„A abychom ještě více pomohli, tak jim umožníme, aby si třetinu vlastních úspor z penzijka jednou jednorázově vybrali do 36. narozenin, když budou spořit aspoň deset let,“ uvedla ministryně.
Peníze si mladí budou moci vybrat bez vysvětlování, na jaký účel je chtějí použít, a nebudou nijak penalizováni. Podle ministryně nebudou muset peníze ani dodanit ani vracet státní příspěvky.
Extrémně nízké výnosy
Systém dobrovolného penzijního spoření dlouhodobě čelí kritice za to, že neplní svou základní roli, tedy zajistit lidem smysluplný doplněk ke státnímu důchodu. Hlavním problémem nejsou podle kritiků nízké vklady účastníků, ale extrémně nízké výnosy a vysoká poplatková zátěž ze strany fondů.
Proč musíme na penzi platit desetkrát víc než Slováci a dvacetkrát víc než Švédové? |
„Naším heslem je: Peníze lidem, ne bankám. Snížení poplatků se jim líbit nebude, ale poradí s i s ním, jako si poradily u běžných bankovních služeb,“ řekla Schillerová s tím, že ostatní výhody Lepšího penzijka jim naopak výnosy zvýší.
„Penzijní spoření je tu proto, aby se účastníci zajistili na stáří, ne proto aby penzijním společnostem přihrávalo zisky vyšší než 50 procent před zdaněním. Není důvod, aby tu byly poplatky vyšší než jinde. Ve Švédsku i na Slovensku umí spravovat majetek za poloviční poplatky,“ dodala.
U transformovaných fondů – a také u konzervativních, smíšených i dynamických – stát ruší výkonnostní poplatek a poplatek za správu nastavuje na 0,5 procenta. „To je jednoduchý a srozumitelný model,“ řekla ministryně.
| Kategorie | Staré penzijko | Lepší penzijko |
|---|---|---|
| Naspořeno v 65 letech | 599 855 Kč | 1 640 012 Kč |
| Měsíční renta (20 let) | 2 696 Kč | 8 667 Kč |
Úprava poplatků se netýká alternativních fondů. „Tam je to beze změny, třeba investice do startupů by jinak nebylo možné provádět. Mají ho ale jen čtyři z devíti společností a je tam méně než jedno procento z celkových investic,“ vyčíslila Schillerová.
Jako model uvedla příklad dynamického fondu, v němž má střadatel 100 000 korun a dosáhne desetiprocentního zhodnocení. Dnes zaplatí na poplatcích 1 procento z majetku +15 procent ze zhodnocení, tedy 1 000+1 500 korun. V novém nastavení jen 500 korun (0,5 procenta).
Podle ekonoma Lukáše Nádvorníka z CERGE-EI představují všechny kroky velmi významnou modernizaci spoření při zachování dobrovolnosti. „Zdůraznil bych vstup do strategie životního cyklu, kde bych ocenil zrušení investičního dotazníku, který představoval významnou bariéru. Významný efekt je vylepšení spoření od nízkého věku. A třetím krokem je snížení poplatků, to je významný efekt v dlouhém horizontu,“ řekl.
Skepse penzijních firem
Penzijní společnosti představené úpravy, které mají co nejdřív zamířit do Poslanecké sněmovny, kritizují. Podle Petra Borkovce, ředitele finanční skupiny Partners, změna nepovede k tomu, že by měli lidé na účtu o milion více.
„To se nestane. Penzijní společnosti naopak okamžitě minimalizují úplně veškeré náklady, co jen půjde. Na dřeň. Všechny benefity klientům, administraci a správu a především asset management. Dále vyberou nejlevnější možný nástroj na trhu a ten budou nakupovat. Tedy pravděpodobně nějaké americké ETF bez měnového zajištění a státní dluhopisy. Budeme financovat stát a americkou ekonomiku,“ argumentuje Borkovec s tím, že nakonec firmy přestanou dávat peníze do akvizice nových klientů.
Na možný vývoz peněz kvůli nižším poplatkovým stropům upozorňuje i Miroslav Zámečník, ekonom a poradce České bankovní asociace. „Problém s poplatky je jeden. Když je nastavíte takhle nízko, vynucujete si strukturu aktiv, a to není ideální věc. Třeba u investic do realit a infrastruktury, které chceme podle hospodářské strategie výslovně podporovat, se udává průměrný poplatek 0,9 až 1 procento u realit a u infrastruktury 1,1 procenta. To, co tam teď budeme mít, je v drtivé většině vývoz naspořených peněz s docela vysokou státní dotací do Spojených států do ETF,“ upozornil v ČT.
Aleš Rod, ředitel výzkumu Centra ekonomických a tržních analýz, oceňuje, že vláda do penzijního spoření sáhla věcně a reaguje na to, jak se za poslední roky změnily finanční trhy i investiční praxe. „Posun směrem ke strategii životního cyklu je moderní přístup, který lépe odpovídá dlouhému investičnímu horizontu mladších střadatelů. U penzí je klíčové, aby peníze neležely zbytečně konzervativně, ale aby dlouhodobě pracovaly pro klienta,“ říká.
Za rozumné považuje i to, že návrh otevírá prostor pro část portfolia vedle čistě standardní akciové složky, tedy pro investice s možným národohospodářským přesahem. „To může dávat smysl, pokud stát jasně řekne, co tím sleduje: zda rozvoj domácího kapitálového trhu, financování infrastruktury, inovací, energetiky, bydlení nebo růstu českých firem. Nesmí to být ale jen líbivá nálepka. Důležité je i to, že výběr takových projektů má náklady, vyžaduje odbornost a odpovědnost, a proto mi přijde debata o přiměřené poplatkové prémii pro tuto část portfolia racionální, zejména pokud se ukáže, že za současných podmínek fondy o tyto investice reálně nemají zájem,“ dodává.
Michal Bajer, šéf srovnávače finančních služeb Půjčka.co, pozitiva vidí. „Produkt, který řada lidí dodnes vnímá hlavně jako cestu ke státnímu příspěvku, by se mohl začít více podobat skutečnému investičnímu nástroji. U dlouhodobého spoření či investování totiž poplatky rozhodují o statisících korun. Čím větší část výnosu zůstane klientovi, tím atraktivnější bude penzijko zejména pro mladé lidi s horizontem třiceti a více let,“ říká.
Reforma podle něj může zásadně proměnit i distribuci. „Pokud se sníží prostor pro provize, část finančních poradců o produkt ztratí zájem. Penzijní společnosti tak budou muset hledat levnější cestu k zákazníkům. Větší roli mohou dostat online sjednání, mobilní aplikace, digitální platformy a přímá spolupráce se zaměstnavateli. Jinými slovy, tlak na nižší poplatky může donutit celý trh zlevnit nejen správu peněz, ale i samotnou akvizici klientů,“ dodává.
„Právě to může být největší přínos celé reformy. Penzijní spoření se může posunout z produktu, který se lidem hlavně prodává, k produktu, který si začnou sami aktivně vyhledávat. Pokud budou poplatky konkurenceschopné a výnosový potenciál zajímavější, může se z penzijka stát jeden z nejžádanějších zaměstnaneckých benefitů. Ne benefit, který zaměstnance potěší, když ho dostane, ale benefit, na který se bude u pracovního pohovoru cíleně ptát,“ míní.
