Důchodový věk se po zavedení změn, s nimiž přišel odcházející kabinet, nyní zvedá o dva měsíce ročně. Později než v 65 letech by podle dosavadního plánu měli do důchodu odcházet lidé narození v roce 1966 a dál. To znamená, že by se to začalo dít až v roce 2031. Té až po dalších řádných volbách, kdy může nová vláda zase všechno změnit.
I dříve platilo, že důchodový věk sice také postupně rostl, ale nesměl překročit hranici 65 let. Návrat této hranice nyní slíbila vznikající nová vláda ve svém programovém prohlášení. Její zástupci se také dohodli, že chtějí „obnovit spravedlivý systém valorizací tak, aby důchodci neztráceli kupní sílu a měli jistotu důstojného života i v době inflace.“
EXKLUZIVNĚ: Co plánuje Babišova vláda? Získali jsme programové prohlášení |
Fialova vláda totiž růst penzí zpomalila. Dříve se důchody zvedaly o růst cen a polovinu růstu reálných mezd. Končící vláda tyto pravidelné valorizace osekala na třetinu růstu mezd. Noví ministři tak původní výpočet zřejmě obnoví.
Náraz v roce 2050
Plány se nelíbí členům Národní rozpočtové rady (NRR). Ta je nezávislým orgánem, který vyhodnocuje, zda stát dodržuje zákonem daná rozpočtová pravidla. Členové NRR zdůrazňují, že je potřeba úsporná opatření zavedená vládou Petra Fialy nejen nerušit, ale přidat další.
Do starobního důchodu totiž začnou postupně odcházet populačně silné ročníky narozené v 70. letech, takzvané Husákovy děti. V tu chvíli začne mít důchodový systém trhliny, protože i kdyby prodlužování důchodového věku nad 65 let zůstalo, počet starobních důchodců by vytrvale stoupal. V roce 2053 by pak počet starobních důchodců vzrostl na 2,7 milionu, což je o 15,2 procenta více než dnes, vyčíslila NRR.
Naopak počet lidí, kteří na důchody vydělávají, bude klesat. „Zatímco dnes připadá na 100 osob v produktivním věku zhruba 39 osob v důchodovém věku, v roce 2050, kdy budou mezi důchodce patřit početné generace osob narozených v 70. letech minulého století , by to bylo již zhruba 56 osob, tedy o 44 procent více než nyní,“ spočetl demograf z VŠE v Praze Tomáš Fiala.
Tím se rozpadne předpoklad, na kterém český důchodový systém stojí: současní ekonomicky aktivní přispívají do systému na penze současných seniorů. „To funguje vcelku dobře, když se na penzi jednoho seniora skládá třeba pět ekonomicky aktivních. V současnosti se ale skládají zhruba dva aktivní a spějeme do situace, kdy to bude ještě méně. Zároveň růst očekávané doby dožití znamená, že starobní penzi bude řada seniorů pobírat déle,“ shrnul ekonom investiční společnosti XTB Pavel Peterka.
V době vládnutí pravděpodobné koalice, ale s největší pravděpodobností žádné problémy nehrozí. Český důchodový systém totiž čekají přebytky, na něž upozornila NRR a které shodou okolností budou kopírovat volební období nové vlády. NRR spočítala, že pokud by se se systémem nic nedělalo, dostal by se v roce 2028 důchodový systém do plusu zhruba půl procenta HDP.
Děti ani AI důchody nevyřeší
Jakmile ale začnou do důchodu odcházet zmíněné Husákovy děti, přebytky tím skončí a důchodový systém začne čelit nedostatku peněz. NRR v čele s ekonomem Mojmírem Hamplem proto nové vládě doporučila, aby přebytky bezhlavě neutrácela, ale raději je uschovala na dobu, kdy budou nejvíce potřeba.
„Jakmile se změny začnou vracet, celý vývoj se bude otáčet. Veřejné finance se budou dostávat do nerovnováhy, a čím více budeme čekat, tím více bude muset být populace do budoucna daňově zatížena,“ varuje člen NRR Jan Pavel. Ekonom Peterka dodává, že ze zastropování věku odchodu do důchodu budou těžit primárně lidé, kteří jsou nyní v předdůchodovém věku. „Náklady totiž ponesou především mladší generace, které si o současné štědrosti penzijního systému mohou nechat tak akorát zdát,“ zmínil pro MF DNES.
Podle demografa Tomáše Fialy i Rozpočtové rady by situaci nezlepšila ani vyšší porodnost, která je aktuálně rekordně nízká.
„Efekt zvýšení porodnosti by se v oblasti financování důchodového systému projevil pozitivním způsobem teprve zhruba za dvacet let. Do té doby by naopak znamenal o něco vyšší výdaje státního rozpočtu na školky a školy i na zdravotní péči o děti,“ vysvětlil Fiala.
Jak se v Česku mění doba dožití?
Odpovídal Tomáš Fiala z Vysoké školy ekonomické v Praze, který je členem Hlavního výboru České demografické společnosti. |
Produktivní věkové skupiny by do Česka mohly přijít z ciziny. „Je však nezbytné, aby se zahraniční pracovníci nepohybovali v šedé ekonomice, ale aby oni i jejich zaměstnavatelé řádně odváděli platby sociálního pojištění. Na druhou stranu i migranti zestárnou a dosáhnou důchodového věku a budou mít nárok na starobní důchod,“ upozornil Fiala.
Do třetice se jako „záchrana českých důchodů“ zmiňují i technologie, které už dnes práci zefektivňují a v některých případech i umožňují snížit počet zaměstnanců.
„Technologie mohou nahradit a nahradí lidskou pracovní sílu v řadě oblastí. Aby však jejich použití přispělo ke stabilizaci financování důchodového systému, bylo by nutné reformovat důchodový systém v tom smyslu, aby zdrojem příspěvků do důchodového systému byly nejen odvody zaměstnanců, ale i určité příspěvky firem, které dosahující zisku převážně využitím technologií,“ vysvětluje demograf Tomáš Fiala.
