Doporučit nepopulární posun důchodového věku by musela právě Maláčová, až bude zprávu koncem června předkládat vládě. Ministryně práce na dotaz MF DNES uvedla, že zvýšení důchodového věku nepřipustí, a zdůraznila, že na 65 se věk zastropoval za vlády Bohuslava Sobotky.
„Češi se ve zdraví nedožijí v průměru ani 65 let, proto neuvažuji o zvyšování důchodového věku,“ uvedla. Zpráva tak podle ní neukazuje komplexní obraz o udržitelnosti důchodového systému.
Online srovnání penzijních spoření. Získejte až 6 360 Kč od státu každý rok. |
Ministerstvo práce letos poprvé vypracovalo a poslalo do připomínkového řízení zprávu o stavu důchodového systému, MF DNES ji má k dispozici. Tato povinnost byla zavedena na základě výsledků Potůčkovy důchodové komise, která radila Sobotkově vládě.
Čtvrtina života v důchodu
Lidé by optimálně měli trávit v penzi zhruba čtvrtinu života (tolerance 24–26 procent věku stráveného v důchodu), shodli se tehdy experti – zejména proto, aby měl na důchody státní rozpočet do budoucna dostatek peněz.
Z aktuálního propočtu vychází, že by dnešní pětadvacátníci (ročník 1994) měli jít do důchodu až v 67 letech a 2 měsících. Důvod je, že se lidé dožívají čím dál vyššího věku a stát by jim tak musel platit důchody delší dobu – a nemusel by to utáhnout.
Když důchod nestačí. Senioři v nájmu mají problém vyjít s penězi |
Postupné zvyšování věku odchodu do důchodu by se mělo týkat jen čtyřicátníků a mladších, konstatuje zpráva (kvůli již zmíněnému pásmu tolerance).
Zvýšení věku by státnímu rozpočtu ušetřilo 2,3 bilionu korun – což je 1,6násobek celého českého státního rozpočtu. To by aspoň trochu zmírnilo nevyhnutelný důchodový deficit, který nás příštích padesát let čeká.
Jinými slovy – příjmy z důchodového pojištění nepokryjí výdaje na důchody, spočítali experti z ministerstva. Peníze na důchody tak bude třeba vzít jinde než na pojistném – buď si půjčit a žít na dluh, nebo pracujícím a firmám zvednout jiné daně.
Zpráva, kterou MPSV poslalo do připomínek a do konce června ji musí předložit vládě, ovšem v usnesení žádné doporučení na prodloužení věku vládě nenavrhuje. Vláda má zprávu pouze „vzít na vědomí“.
Ministerstvo financí a Národní rozpočtová rada to v připomínkách kritizují. „Vláda by vzhledem k závažným zjištěním neměla vzít tuto zprávu pouze na vědomí, ale měla by učinit rozhodnutí, zda věkovou hranici upravit,“ uvedlo ministerstvo financí.
A navrhuje, aby ministryně připravila návrh zákona, který by věk odchodu do důchodu pro příslušné generace (ročníky 1980 a mladší) upravil. „Dopady využití revizního mechanismu zcela zapadají,“ dodává.
Podobně zprávu opřipomínkovala i Národní rozpočtová rada. „Zpráva neobsahuje explicitní doporučení vládě, zda by bylo vhodné přistoupit k úpravě důchodového věku,“ uvedla její předsedkyně Eva Zamrazilová. Podle ní to tak zákonodárce myslel, když povinnost zhotovit každých pět let zprávu o stavu důchodového systému do zákona vložil.
Kdy odchází muži do důchodu:Slovensko: 62 a 6 měsíců Česko: 63 a 6 měsíců Maďarsko: 64 Rakousko: 65 Belgie: 65 Chorvatsko: 65 Kypr: 65 Velká Británie: 65 Lucembursko: 65 Slovinsko: 65 Švýcarsko: 65 Španělsko: 65 a 6 měsíců Německo: 65 a 7 měsíců Irsko: 66 USA: 66 Nizozemsko: 66 Francie: 66 a 2 měsíce Bulharsko: 66 a 4 měsíce Dánsko: 67 Řecko: 67 Zdroj: Finnish Centre for Pensions. |
Že letošní zpráva takové doporučení neobsahuje, je podle ní negativní precedent pro všechny budoucí takové zprávy. Vyjadřovat se k tomu, že důchodovému systému teče do bot a bylo by třeba důchodový věk zvýšit, se totiž obvykle nikomu nechce. Zda se důchodový věk posune a jak, záleží výhradně na politicích.
Zároveň to bude promarněná příležitost – další revizní zpráva totiž přijde až za pět let. „Vynechat toto doporučení znamená s vysokou pravděpodobností odložit samotný přezkum důchodového věku až na další vládu,“ konstatuje Zamrazilová.
Zrušená důchodová reforma
Zákonný důchodový věk vyšší než současných 65 let už tu jednou byl. Pro každou další generaci měl růst o dva měsíce ročně, což zhruba odpovídá rostoucímu věku dožití s každou další generací.
V roce 2011 v rámci takzvané malé důchodové reformy to prosadila tehdejší Nečasova vláda s odůvodněním, že jde o ekonomickou nutnost vzhledem k budoucímu nárůstu počtu důchodců.
Ještě než se posun důchodové hranice stačil dotknout příslušné generace, nastoupivší Sobotkova vláda reformu zrušila a věk odchodu do důchodu zastropovala. Ke stropu se teprve blížíme – letos jdou muži do důchodu v 63,5 roce (ročník 1956) a věk se pro každou mladší generaci o pár měsíců posouvá. Teprve v roce 2030 se zastaví na 65 letech.
Penzistům by v příštím roce měl stoupnout důchod v průměru o 900 korun:
18. března 2019 |
