Kolikrát jste již v letošním roce zdražovali zboží?
My se na ceny pravidelně díváme každé čtvrtletí. A letos od 1. ledna jsme ceny revidovali každý čtvrtrok, naposledy od prvního října a do konce roku už s nimi hýbat nebudeme. A zatím nepočítáme ani s tím, že bychom zdražovali od ledna. Náklady, například na suroviny nebo na pořízení obalů, nám stouply od začátku roku o 25 procent, na dopravu o 20 procent.
Největší problém je s cenami energií, které vzrostly až na čtyřnásobek, takže letošní rok byl opravdu náročný. Třeba cena cukru vyskočila o 125 procent a obiloviny nebo sušené vaječné polotovary o 60 procent. Nepřenášíme celou cenu na zákazníky, vždycky pečlivě zvažujeme a modelujeme, jak vypadá situace na trhu a konkurenční prostředí. Takže jsme meziročně zdražili o 15, maximálně o 20 procent.
Máte už představu, jak budou vypadat na konci roku vaše hospodářské výsledky?
Očekáváme zisk zhruba 46 milionů korun, což je zvýšení o něco větší, než co ukousne inflace. První tři kvartály byly pro nás relativně úspěšné v kontextu složité situace, kdy začala válka na Ukrajině, která vyvolala krizi s obrovskými dopady na ceny surovin a energií. Zatím jsme v obratu 10 procent nad plánem a v provozních výsledcích rosteme o 15 procent. Teď v říjnu jsme zaznamenali změnu, protože zákazníci z oblasti malých a středních pekáren mírně krátí svoje objednávky, ale je to kousek po kousku, nic velkého.
Máme široké portfolio partnerů a zatím pouze jeden zákazník, což je středně velká pekárna ze severních Čech, je v insolvenci. Ale máme zprávy od mnohých menších zákazníků, že situaci finančně nezvládají a uvažují o ukončení činnosti. Nicméně stále na našem trhu nabídka převyšuje poptávku a my se musíme soustředit na zdravé a odolné firmy a společně s nimi tuto krizi překonat.
Svaz pekařů hovořil o tom, že zavřely pekárny už s více než miliardovým obratem.
Většina zákazníků pořád věří, že krize a recese přejde během jednoho roku. Nechtějí tak dělat moc kompromisy v kvalitě, protože cítí zodpovědnost vůči spotřebiteli. Aby ušetřili, tak například vyřazují ze své nabídky výrobky s malou obrátkovostí. Občas se na nás objeví požadavek na zlevnění ingrediencí. Také my sami pracujeme na tom, abychom například ve směsi nahradili sušený vaječný bílek, protože ten zdražil hodně dramaticky a výrobky se dají zpracovávat i bez něj, ale nejde o masové zakázky.
Drahota mění nákupní zvyklosti Čechů, nešetří jen na potravinách![]() |
Nakupují koneční spotřebitelé stále stejné výrobky, nesnaží se utrácet méně za dražší sladkosti?
To sice ano, ale u cukrářských výrobků se místo změn receptur sníží frekvence, jak často si lidé zákusky domů kupují. Takže spíš místo jednou týdně si je dopřejí jednou za měsíc. Nepoptávají, aby byly menší, levnější nebo méně sladké. Od pekařů máme informace, že jde trošku dolů spotřeba pečiva se sladkými náplněmi, jako jsou plundry nebo koláčky, ale základní pečivo, jako je chléb nebo bagety, se kupuje přibližně stále stejně. Ale lidé víc zvažují, kolik koupí kusů, aby omezili plýtvání.
Když jsme u těch změn receptur, podařilo se vám plně nahradit titanovou bělobu, která se nesmí jako barvivo používat letos od konce prázdnin?Otázku náhrady titanové běloby jsme řešili v rámci celé skupiny Zeelandia spolu s centrálním vývojem. V sortimentu jsme měli tři výrobky, kde se oxid titaničitý objevoval, takže to pro nás tak vážné z hlediska objemu ani rizik nebylo. E171 jsme nahradili E516 a E170, uhličitanem vápenatým a síranem vápenatým. V jednom případě se ale náhrada nenašla a to je bělený marcipán. Takže nakonec Holandsko výrobu zrušilo, nyní se dělá v barvě slonovinové kosti. Ale objemy prodávaného marcipánu se nezměnily.
Rodina zaplatí měsíčně za pečivo o 400 korun více než loni, říkají pekaři![]() |
Jaké jsou nyní novinky v pekařské výrobě?
Ačkoliv je pekařský obor tradiční a neprochází žádnými revolučními skoky – makové koláče tu byly a budou – tak víme, že se mladší generace zajímá o udržitelnost a hledá výrobky, které budou v souladu s jejich hodnotami. Proto, mimo jiné, nabízíme třeba řepnou náplň, ze které jdou dělat i croissanty. Zabýváme se ale také hodně výrobou živých kvasů pro chleby nebo technologií dlouhozrajícího pečiva, jako jsou ciabatty nebo focaccie, kdy necháváme těsto zrát až 25 hodin. Umíme dělat i kvasy na bázi ovoce, například meruňkový kvas.
Vůbec fermentace je pro nás technologie, která je určitým návratem k tradici, ale my ji využíváme k výrobě moderních pekařských výrobků, kam přidáváme různé druhy vařených zápar s použitím cereálií, ale třeba i zeleniny. A pak máme sladké zeleninové náplně, kromě řepy ještě mrkvovou a dýňovou. Jako inovaci do cukrářské výroby nabízíme náplň z červené řepy a červené papriky. Obě se můžou použít buď jako dekorace, nebo na promazání jednotlivých plátů, nebo se jimi dá třeba ochutit šlehačka.
Chcete výrobu rozšiřovat?
Zatím jsme ve fázi příprav a úvah. Přemýšlíme o rozšíření o další závod v jižních Čechách. Jednáme o tom s akcionáři Zeelandie. Ukazujeme, že ČR má potenciál, že bychom dále chtěli růst v našich vařených výrobcích, záparách a kvasech. A že by to bylo dobré i pro celý holding, už nyní jsme po Holandsku druhým nejvýznamnějším dodavatelem do skupiny, zhruba třetina naší produkce jde do zahraničí – do našich sesterských organizací.