Poptávaná částka je výsledkem dvacet let trvajícího právního sporu, který letos 31. března definitivně skončil ve prospěch Tykače. Španělé mají zaplatit 2,46 miliardy korun a tato částka navíc každým dnem roste o další úroky. Ke splacení se však zatím nemají. Advokáti z kanceláře Skils právníka Karla Muzikáře na dotaz iDNES.cz uvedli, že „nemají souhlas klienta poskytovat jakékoli informace či se vyjadřovat k celé věci.“
Podle zdrojů iDNES.cz už ale česká strana nehodlá na peníze dál čekat a Venten a Lexburg chystají kroky vedoucí k vyhlášení exekuce na majetek společnosti Telefónica. Ta sice v Česku žádný majetek nemá, rozsudek Nejvyššího soudu ČR je nicméně vykonatelný v kterékoliv zemi v Evropské unii.
Celý příběh se táhne až do roku 2005, kdy většinový podíl v Českém Telecomu koupila Telefónica od státu v roce 2005 za 82,6 miliardy korun. To odpovídalo zhruba 502 korunám za akcii. Telefónica poté, co ovládla majoritní balík telekomunikační firmy, musela nabídnout odkup minoritním akcionářům – učinit takzvanou nabídku převzetí. Těm ale zaplatila méně – 456 korun za akcii. Mezi nimi byly i Tykačovy firmy, které svůj dohromady tříprocentní podíl v Telecomu odprodaly za 5,1 miliardy korun. S vytěsněním za nevýhodných podmínek se ale společnosti Venten a Lexburg nesmířily a podaly žalobu o doplatek – cena podle nich měla být o více než deset procent vyšší.
Španělé v minulosti využili veškerých právních možností, jak peníze Tykačovi nevyplatit. Venten a Lexburg nejprve v letech 2010 a 2014 neuspěly u Městského soudu v Praze. S tím se Tykač nesmířil a případ putoval k Vrchnímu soudu v Praze. Ten rozsudek v srpnu 2016 otočil a přikázal Telefónice zaplatit. Ta v právní ofenzivě ale uspěla a Nejvyšší soud počátkem roku 2019 vrátil případ k novému projednání. Soud nakonec v květnu 2024 rozhodl, že Telefónica má zaplatit. Telefónica obratem podala nové dovolání a požádala o odklad vykonatelnosti. Argumentovala tím, že je to příliš vysoká suma a kdyby zaplatila a Nejvyšší soud verdikt otočil, nemusela by ji od Tykačových firem už dostat zpět.
Nejvyšší soud nicméně neotočil a dovolání Telefónicy na konci března smetl ze stolu. Přispět k tomu mohl i výrok partnerky advokátů ze Skils Karolíny Horákové v jednom z podání Nejvyššímu soudu, kde uvádí, že „riziko, že by (Telefónica) nebyla schopna plnit, reálně neexistuje. Jedná se o jednu z největších světových telekomunikačních společností. Je kótována na burzách v Madridu, New Yorku, Barceloně, Valencii, Bilbau a Limě. Jako taková je (Telefónica) podrobena mnohovrstevné detailní veřejné kontrole svého hospodaření, zvláště pak pokud jde o řádné plnění jejích závazků.“
Celá kauza má ještě jeden pikantní detail. Absolutní cena, kterou může Telefónica zaplatit na doplatku za tehdy vykupované akcie, může narůst až na téměř 13 miliard korun, protože nárok mají všichni akcionáři, kteří tehdy své akcie Telefónice prodali. Musí ale prokázat, že k tomu skutečně došlo, což bude po dvaceti letech, které mezitím uběhly, pro leckoho problém.
