„Zvrácení trendu by vyžadovalo razantní reformy, jak na národních úrovních, tak především na úrovni EU. Musely by to být výrazně protržní reformy, muselo by se ustoupit od nárůstu regulace, dotačního typu ekonomiky a nastolit mnohem liberálnější ekonomický systém, ve kterém by se podnikatelům chtělo více investovat,“ vysvětluje v rozhovoru pro MF DNES.
K tomu ale podle něj chybí vůle na patřičných postech v Evropské unii. Evropa se tak podle něj zkrátka smířila s tím, že je stagnující celek, který výrazně brzdí i jeho velké ambice při ochraně klimatu.
„Cesta ekologických politik, kterými se vydává EU, je cestou, která nemusí mít v globálním měřítku valné výsledky a může ekonomicky poškozovat nás samotné,“ varuje s tím, že toto rostoucí Asie dělat odmítá a těží z toho. „Její primární cíl je, aby se tamní obyvatelé dál přibližovali životní úrovní Západu. Díky rostoucímu bohatství mohou následně přikládat větší důraz i ekologii,“ dodává s tím, že Evropa jde namísto toho cestou svazující regulace ve víře, že bude mít i ekologické přínosy. „Pokud je mít nebude, tak volíme prohru na obou frontách,“ dodává Ryska.
Důsledek bych nazval skanzenizací Evropy. Stane se z nás něco, co kdysi bývalo slavné a na co se obyvatelé jiných kontinentů možná budou jezdit dívat.
