Jejich lustry si svítí poslanci, přesto jim řemeslo mizí. Pasířům chybí učni

  14:07aktualizováno  14:07
Specialisté na práci s barevnými kovy mají práce dost. Přesto řemeslo, které si lidé často pletou s kovářem, pomalu mizí, i když mají pasíři plné kalendáře s termíny zakázek. Nahrává tomu dnešní doba. Spousta luxusních hotelů se vrací k původnímu vzhledu. „V poslední době přichází mosaz zase do módy,“ říká pasíř Jan Čermák.

Jan Čermák pracuje jako pasíř od devadesátých let. Jeho firma dnes zaměstnává deset lidí. I tak však tvrdí, že jeho řemeslo umírá - není dostatek mladých učňů. | foto:  Michal Šula, MAFRA

Jen málokdo by v zapadlé uličce v pražských Vinohradech hledal dílnu, ve které vznikaly lustry pro Poslaneckou sněmovnu, lampa pro prezidenta či vývěsní štíty mnohých luxusních podniků.

Výrobky pasířů, jejichž řemeslo se táhne přes sedm století, si lidé mnohdy pletou s výsledky práce kovářů. Pasíři jsou však již od dob Přemyslovců specialisty na práci s barevnými kovy. Z dob dávno minulých pochází i název jejich živnosti, pasíři totiž vyráběli ozdobné pásy.

Fotogalerie

Dnes už však v pasířském obchodě ani opasky, ani spony nenajdete. „Ty pasíři vyráběli naposledy ve středověku,“ říká s úsměvem Jan Čermák, který se pasířem vyučil v devadesátých letech.

„Zůstal nám už jen název a materiál – především mosaz,“ dodává. Kromě té pasíři pracují i s mědí a dalšími barevnými kovy. Jejich blyštivá přítomnost je přitom v pasířstvích nepřehlédnutelná, obzvlášť proto, že jde velmi často o lustry. Světlo se od naleštěného kovu odráží téměř z každého koutu Čermákova obchodu.

Vyšší dívčí v metalurgii

Každý z těchto blyštivých kusů přitom vzniká jen několik desítek metrů od prodejny. Všechno začíná u rýsovacího prkna. „Když nám architekt pošle, jak si kus představuje, tady z toho teprve uděláme návrh,“ říká. Raději než na počítači si návrhy stále rýsuje postaru, ručně. „Je to tak pro mě rychlejší,“ uvádí.

Odtamtud už výrobky putují rovnou do dílny. Ta má několik částí: tady se pájí, řeže, chemicky se tu vytváří umělá patina. „Pasířina je taková královna řemesel, která zpracovávají kov,“ odpovídá Čermák na otázku, co ho na jeho práci nejvíce „Je v ní úplně všechno – soustružení, kování, tepání, všechna tahle řemesla kombinuje a dělá z toho samostatné řemeslo,“ dodává.

Rodinnou firmu, kterou teď Čermák vede, založil jeho otec začátkem devadesátých let. Vydat se v jeho šlépějích přišlo Čermákovi přirozené. V současnosti zaměstnává deset vyučených pasířů, ze kterých je on sám nejmladší. Práci na zakázkách však již nechává zaměstnancům. „Když to neděláte každý den, ztrácíte rychlost,“ tvrdí. „Trošku mi to ale chybí, ušpinit se čas od času v dílně,“ dodává.

Výroba jednoho svítidla na zakázku trvá Čermákově firmě asi měsíc. „Každý měsíc děláme navíc nějakou větší, atypickou zakázku,“ uvádí. Práce pasířů se však netýká jen lustrů a lamp.

Mnoho luxusních hotelů se totiž v poslední době vrací k původnímu vzhledu. „V poslední době přichází mosaz zase do módy,“ říká. Čermákovi se tak hromadí i zakázky například na úpravu výtahů. „Plánujeme teď ještě jednu velkou zakázku, která nám zabere dílnu na asi půl roku,“ dodává.

Práce je dost, ale nemáme učně

Podle Čermáka je zájem Čechů o pasířské výrobky stabilní. To potvrzují i další pasíři. „Nemůžu si stěžovat,“ říká Josef Matoušek, který má dílnu na pražském Smíchově.

Seriál vymírající řemesla

„Práce máme pořád stejně, ale protože děláme pouze zakázkovou výrobu, tak často bojujeme s časem,“ doplňuje brněnský pasíř Tomáš Matys. „Myslím, že už se pohnuly ledy a roste zájem o špičkovou práci. Samozřejmě naráží na nedostatek řemeslníků, kteří ji jsou schopni technicky promyslet, navrhnout a čistě zpracovat,“ dodává Matys. 

Podle pasířů je právě nedostatek řemeslníků problémem, který pasířské řemeslo jednou možná „zabije“. „Mladí nechtějí dělat rukama.

Mají spíš tu představu, že budou sedět někde u počítače v kanceláři,“ komentuje Čermák. „Do učení se mládež nehrne,“ potvrzuje Matys.

Přestože pasířství jako studijní obor stále ještě existuje, již několik let se nedá studovat samostatně. Na středních školách se učí společně s uměleckým kovářstvím. Podle Čermáka by se však mladí učni pro to, aby si řemeslo opravdu zamilovali, museli učit přímo od pasířů samých. „Nedá se to naučit z knížek,“ tvrdí.

„Nevím, jak ostatní pasířství, ale my jsme byli jedni z posledních, kdo (v rámci praxí) učil. Můj otec celkem vyučil třináct pasířů, ale až na jednoho toho všichni nechali,“ dodává.

Podobné zkušenosti má i Matys. „Já jsem v naší dílně jednoho chlapce vyučil, ale dnes pracuje v oboru kovotlačitel jako jeho otec,“ říká. „Žádný zájem jsem od té doby nezaregistroval. Problém bude, až my starší odejdeme a naše zkušenosti nebudou předány další generaci, některé věci žádná škola nenaučí,“ dodává.

Pekař? Písař? Ne, pasíř

Pasířské řemeslo dnes navíc není mezi lidmi příliš známé. „Lidé často mají pocit, že se přeslechli a pletou si nás s písařstvím nebo s pekařstvím,“ říká Čermák. „Devadesát procent lidí neví, co si pod tím vůbec představit,“ dodává.

V dílně Pasířství Čermák vznikají nejen lustry a lampy, ale i například...

V dílně Pasířství Čermák vznikají nejen lustry, ale i například obložení výtahů.

Pasíři přitom vyrábějí mnoho předmětů, se kterými se setkáváme denně. Například lustry obou komor parlamentu vznikaly právě v Čermákově dílně. Mezi majitele jeho výrobků patří i některé známé osobnosti. „Tento typ lampy, který kompletně navrhl můj táta, se objevoval i v novoročních projevech Václava Klause,“ ukazuje Čermák. 

I tak je však pasířských výrobků mezi lidmi méně, než tomu bylo v minulosti. Například atypické lustry, kliky či různé typy mříží, které dřív vyráběli výhradně oni, se dnes totiž dají sehnat i jinak. „Kupují se v nejrůznějších obchodech s ‚úžasnou‘ povrchovou úpravou, ale ruční zpracování a odlišnost při kusové výrobě už na nich nenajdete,“ říká Matys.

Čermákovo pasířství se primárně soustředí na výrobu nových kusů. Kromě toho však pasíři běžně pracují i na repasování těch starších. Ty jsou, většinou díky kvalitnímu původnímu zpracování, schopni opravit téměř k nerozeznání od originálu. „Když někdo přinese starý lustr, tak stačí ‚jen‘ vyměnit elektriku, opravit mechanická poškození a ten lustr svítí dál. Nejsou to věci, které když se rozbijí, tak se hodí do popelnice,“ říká o pasířských výrobcích Čermák.

Právě důraz na kvalitu pasíři na svém řemesle vyzdvihují. „Snažíme se ho dělat poctivě a precizně, jak si zaslouží. To v dnešním tlaku není vždy jednoduché, ale nikdy jsem z toho neslevil, což mělo někdy za následek ztrátu zakázky,“ říká Matys. „Pasíři dělají užitné věci, které vydrží roky,“ dodává Čermák.

Nejčtenější

Kůrovcový byznys: vydělat na něm může každý, stačí mít aspoň 50 tisíc

Kůrovcová kalamita, vichřice, Šternbersko, Bruntálsko, Lesy ČR, Lesy města...

Kůrovcová kalamita je neštěstí pro životní prostředí a vlastníky lesů, ale také vidina peněz pro firmy, které ji...

Navrhnu, ať řešíme důchodový věk, říká ministryně Schillerová

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová

Ministryni financí čeká v rámci jednání o rozpočtu přetahování o dvacet miliard korun s koaličními ministry a také s...

Za Česko zelenější. Vláda připravuje zdanění uhlí a plynu

Ústecké komíny (ilustrační snímek).

Uhlíková daň se blíží, bude se týkat topení uhlím a zemním plynem. V září má vláda dostat na stůl návrh, jak snížit...

PŘEHLEDNĚ: Peníze, nebo stravenky? Otázky a odpovědi na chystanou revoluci

Stravenky Cheque Déjeuner (ilustrační snímek)

Ministryně financí přišla s návrhem nabídnout zaměstnavatelům alternativu ke stravenkám: místo nich by mohli...

Kočičí hlavy ničí e-koloběžky. Firmy vymýšlejí, jak z turistů nevytřást duši

Praha, 12.10.2018 Elektrický skútr Lime-S (elektrická koloběžka), který je...

Po příchodu do Evropy začaly firmy nabízející elektrokoloběžky narážet na mnohé problémy. Lidé proti nim protestují,...

Další z rubriky

Alternativa ke stravenkám bude stát až dvě miliardy, uvedla ministryně

Ministryně financí Alena Schillerová v diskusním pořadu Rozstřel. (14. srpna...

Firmy by mohly místo stravenek poskytovat i finanční paušál, o který si sníží daně. Nápad rozebrala v Rozstřelu...

Nejzastaralejší IT systém státu nahradí nový. Vyjde až na pět miliard

Ilustrační snímek

Finanční správa rozjela riskantní hru. Otáčí se zády k zastaralému počítačovému programu na správu daní. Úhybný manévr,...

Král 3D tiskáren Průša je v Guinessově knize. Rozehrál orchestr tiskáren

Zakladatel Prusa Research Josef Průša.

Jedna z nejúspěšnějších českých technologických firem současnosti Prusa Research se zapsala do Guinessovy knihy...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz