Stát by sice přišel o část svých příjmů, ale to by mu podle autorů návrhu kompenzovalo vyšší zapojení lidí na trhu práce, rozvoj chudších regionů, vyvedení desítek tisíc lidí z chudoby – a hlavně rychlejší růst zdejší ekonomiky.
„Od roku 2019 máme výrazně nižší růst ekonomiky, než je průměr Evropské unie. Není to chvilkový problém. Ekonomika vyčerpala své výhody. Dobrý daňový systém může pomoct. Nastavení daně totiž souvisí s tím, jak lidem omezujete příjmy, které pak nemají na útraty,“ vysvětlil, proč jsou podle něj změny v českém daňovém systému důležité, Daniel Prokop.
Stát zdaňuje chudé čím dál víc
Výzkumníci z Paq Research navrhují dvě varianty. Hlavní verze snižuje odvody 78 procentům zaměstnanců v průměru o pět až sedm tisíc korun ročně. Nejvíc by zdanění kleslo pětině zaměstnanců s nejnižšími mzdami, mezi něž často patří lidé s částečnými úvazky. Naopak mírně by vzrostlo pětině zaměstnanců s nejvyššími příjmy.
Konkrétním krokem této varianty je například zvýšení slevy na poplatníka z aktuálních 30 840 korun na 37 196 korun. Sleva by se navíc automaticky zvyšovala – spolu s dalšími slevami a limity. Její růst by se navázal na hodnotu průměrné mzdy. Podle autorů studie se totiž zdanění nízkopříjmových lidí postupem času zvyšuje.
Zdanění nemovitostí je zastaralé, tvrdí studie. Navrhuje změnu výpočtu |
Důvodem, proč se to děje, je právě klesající reálná výše slevy na poplatníka. Za posledních patnáct let tato sleva vzrostla o 24 procent, kdežto průměrná hrubá mzda nabobtnala o 84 procent.
„To dopadá více na nízkopříjmové. Celkové zdanění zaměstnance s polovinou průměrné mzdy a jedním dítětem tak od roku 2009 vzrostlo o více než 500 korun měsíčně. Vysokopříjmovým s dvojnásobkem průměrné mzdy se snížilo až o 2 500 korun měsíčně,“ uvádějí autoři studie s tím, že zrušení superhrubé mzdy v roce 2020 pomohlo nízkopříjmovým jen minimálně.
Bohatí bez slevy na poplatníka
Problém je, že pokud by se sleva na poplatníka navázala na růst průměrné mzdy, státu by vznikl další rostoucí výdaj. Podobně se musí navyšovat třeba důchody nebo platy učitelů. Takto vázané výdaje část ekonomů kritizuje, protože státu zužují manévrovací prostor v době krizí a hledání úspor.
Druhý pohled naopak tvrdí, že díky automatickému zvýšení není nutná politická debata kvůli každé změně, což zefektivňuje systém, protože politici mají čas řešit něco jiného. „Mohlo by to být tak, že v běžných časech, které by se daly definovat například ekonomickým růstem či mírou inflace, by valorizace probíhala. V opačném případě, tedy v době krizí, by k ní nedošlo. Nastavily by se parametry, při kterých se zvyšovat nebude,“ navrhuje hlavní ekonom investiční společnosti XTB Pavel Peterka, s nímž MF DNES návrh reformy probírala.
Lidovci chtějí, aby bezdětní státu odvedli víc. Ti už si však dávno připlácejí |
Výzkumníci navrhují rovněž vyplacení nevyčerpané slevy na poplatníka v rámci daňového bonusu, podobně jako to funguje u slevy na děti. U té platí, že pokud je vypočtené daňové zvýhodnění vyšší než celková daň z příjmu, stát zbylé peníze vyplatí.
Lidé s nejvyššími příjmy by o slevu na poplatníka přišli. Její výše by se totiž začala snižovat od průměrné mzdy až do jejího trojnásobku, kdy by úplně vymizela. Toto opatření by zjemnilo náklady, které by jinak s navrhovanou reformou měl rozpočet.
Při přijetí všech návrhů této plné varianty by stát přišel na výběru daně a pojistného ročně zhruba o 15,8 miliardy korun v porovnání s letošním rokem. Státu by se část peněz ale podle autorů studie vrátila díky silnějšímu trhu práce, posílení spotřeby a menšímu tlaku na dávkový systém. Propad příjmů lze navíc nahradit zvýšením jiných daní, například těch majetkových či spotřebních, uvedli autoři studie.
„Nižší zdanění zaměstnanců si dovedu představit. Také mi přijde, že práce je v Česku příliš zdaněná. Nízkopříjmoví například často padají do sociálního systému a stát vybrané peníze relativně draze rozděluje pomocí různých dávek. Jakékoli snížení daní ale vyžaduje kompenzaci,“ říká ekonom Peterka.
Stát podle něj může zvýšit třeba daň z nemovitosti. „Kdo má více nemovitostí, velký dům, tak spotřebovává více veřejných služeb. Dává tedy smysl, aby na to daň byla navázána,“ míní.
Navrhovaná reforma počítá i se zvýšením slevy na děti, na každé by platila sleva ve výši 19 846 korun. Studie navíc navrhuje dodatečnou slevu do tří let věku ve výši 24 840 korun. „To by zvýšilo slevy rodinám s jedním či dvěma malými dětmi a posílilo motivaci k prvnímu dítěti,“ vysvětlují autoři studie.
Dodatečná sleva na děti do tří let by pak byla kompenzovaná zrušením slevy na nepracující manželku či manžela. Dále by autoři zrušili odpočty hypotečních úroků nebo zavedly slevu na dani z příjmu osobám v důchodovém věku, aby zvýšili jejich motivaci setrvat v práci.
Výzkumníci mají také levnější variantu, která by snížila výběr státu na dani a pojistném pouze o 4,3 miliardy v porovnání s rokem 2024. Tato varianta počítá s menším navýšením slevy na poplatníka, a to o čtyři tisíce korun oproti současnému stavu. Nižší by byla také výše nové slevy na děti do tří let. Činila by 12 420 korun. Sazba daně z příjmu fyzických osob by se navýšila pro lidi od trojnásobku průměrné mzdy z 23 procent na 25.
