"Důvod je jednoznačný – cena. Teplo z městské teplárny je příliš drahé, takhle nás to vyjde levněji," říká Tomáš Hyka ze Stavebního bytového družstva v Semilech. Družstvo žádá o povolení na celkem deset panelových domů na sídlišti Řeky.
A není samo. Odpojit se chtějí i v Jablonci nebo na libereckém sídlišti Pavlovice. "Máme propočítáno, že do tří až čtyř let při cenách tepla budeme mít náklady na kotelnu zpět," říká Hynek Lank ze společenství vlastníků jednoho z libereckých domů.
Podle něj je cena za teplo z plynové kotelny zhruba na šedesáti procentech ceny liberecké teplárny. "Nemáme to ještě kompletně vyřízené, ale už jsme se s teplárnou dohodli na odpojení," dodal Lank.
Za odpojení musí zaplatit 350 tisíc korun a přechod na plyn vyjde každou domácnost na zhruba 60 tisíc korun. Pokud si však dům pořídí jeden velký společný kotel, zaplatí domácnosti přibližně o polovinu méně.
Zájem o odpojení mají hlavně ve městech, kde je teplo nejdražší. To je příklad Liberce, kde se za jeden gigajoul platí 555 korun.
Ekologická daň má zvýhodnit plynové topení
Počet bytových domů, které chtějí mít nebo už mají vlastní zdroje tepla, je zatím jen v desítkách. Je ale možné, že jejich množství výrazně stoupne. Podle Teplárenského sdružení České republiky by totiž navrhovaná ekologická daň zvýhodnila kotelny, které mají lidé přímo v domech.
"Domu s dvanácti byty nabídne úlevu téměř sedm tisíc korun ročně," podotkl o ní mluvčí sdružení Pavel Kaufman. Za teplo budou zákazníci platit stále pět procent daň z přidané hodnoty, i když hrozilo zdražení na vyšší sazbu.
Na úspoře těch, co se od tepláren odpojí, ale mohou naopak doplatit ti, co zůstanou. Teplárny mívají stejné stálé náklady, které musí rozmělnit mezi méně odběratelů. Cena tak může dál stoupat.
Složitá administrativa
Odpojení navíc může zhoršit v řadě měst životní prostředí. Spalováním zemního plynu se uvolňují škodlivé oxidy dusíku a komíny u domů jsou oproti těm teplárenským mnohem nižší, takže zplodiny se hůře rozptylují.
"Velké teplárny si mohou dovolit lepší technologii," míní Milan Havel ze sdružení Arnika. Ale i jejich provoz může být vůči životnímu prostředí horší. Stav některých rozvodů je tak špatný, že i s čistší technologií se může dostat do vzduchu více škodlivin než z panelákových kotelen.
Dalším problémem je i složitá administrativa a vyřídit si veškerá povolení není snadné. "Pro lidi, kteří se v tom neorientují, to není jednoduché. Chceme ale ukázat, že to jde," podotkl Vítězslav Kvapil z Liberce, který organizoval přechod jednoho z domů z teplárny na plyn.
Většímu rozvoji kotelen mohou zabránit i místní úřady. Záleží na tom, jakou mají města energetickou koncepci. "Kdyby se lidé začali houfně odpojovat, celý systém centrálního vytápění by se rozpadl," podotkl Stanislav Klápště z Městské bytové správy v Semilech.
