Husákovy hradby. Symbol minulého režimu poskytl domov milionům Čechů

  10:15aktualizováno  10:15
Pozůstatek minulého režimu v podobě rozsáhlých betonových sídlišť bývá často kritizován jako nevzhledné, nekvalitní či podřadné bydlení. Paneláky však poskytly domov milionům Čechů a vyřešily jednu z největších novodobých bytových krizí.

(ilustrační snímek) | foto: Martin Veselý, MAFRA

Základními kameny panelových domů jsou prefabrikované díly z továrny, které zejména v pozdních obdobích na staveništích stačilo pouze smontovat.

K počátečnímu rozvoji výstavby tohoto typu přispěla zejména situace po druhé světové válce a nutnost rychle obnovit poničený bytový fond. Standardizaci tehdy pozitivně vnímala řada evropských architektů.

Bydlení za socialismu

„U nás i ve světě to představovalo nový a inovační trend v hromadné bytové výstavbě, který na tehdejší dobu přinášel řadu nesporných výhod,“ uvádí Darja Kubečková z Fakulty stavební Technické univerzity Ostrava.

Byty bylo potřeba stavět především rychle, včetně zajištění potřebné infrastruktury, a prefabrikace se ukázala jako účinné řešení.

„Již zhruba v roce 1940 začala firma Baťa vyvíjet panel, který by bylo možno využít pro stavby bytové a stavby občanské vybavenosti,“ říká rektor brněnské VUT Petr Stěpánek.

„Na přelomu 50. a 60. let minulého století se zejména v zemích tzv. východního bloku tato výstavba velice rozvinula,“ dodává.

Nahrávala tomu i politická situace těchto zemí, přičemž výjimkou nebylo ani tehdejší Československo. „Po znárodnění v roce 1948 stát potřeboval podporovat hlavně stavebnictví, které se stalo hnacím motorem ekonomiky. K jeho rychlému rozvoji přispěla jak prefabrikace, tak pozemkové reformy,“ vysvětluje Kubečková.

V duchu tehdejšího funkcionalismu nebyl v panelákové výstavbě v podstatě žádný prostor pro kreativitu. Stát společně s betonáři tlačil na co největší standardizaci, která zjednodušovala sériovou výrobu panelů. Pestrost výstavby se vytrácela i kvůli tomu, že postupně mizela soukromá architektonická studia.

KVÍZ: Od Baťovy kolonie k panelstory. Ověřte si, co víte o sídlištích

„Architekty jsme měli vynikající, ale omezoval je typizační katalog,“ tvrdí Kubečková. V roce 1951 vznikl pro nové byty první Celostátní typizační sborník, který sjednocoval možnosti jejich hromadné výstavby po stránce materiálové, konstrukční, technologické a objemové.

Od padesátých let do roku 1989 vzniklo v československých panelácích zhruba 1,2 milionu bytů, ve kterých ještě donedávna bydlela třetina populace. Často šlo o „megalomanské“ konstrukce, rekordmanem je v tomto ohledu 300metrový panelák v pražských Bohnicích, který má 18 vchodů.

„Výhodou dlouhých bloků s více vstupy byla možnost rychlé liniové výstavby. Ale postupně přibývala snaha spíš umísťovat menší objekty tak, aby mezi nimi byly i plochy zeleně,“ uvádí Petr Štěpánek.

Největší výstavba paneláků nastala během normalizace v 70. letech. Toto období se mj. vyznačovalo vysokou porodností, která umocnila požadavek na intenzivní bytovou výstavbu. Pro „Husákovy děti“ proto vznikaly domy, kterým se občas přezdívalo „Husákovy hradby“.

Provázela je však celá řada nedostatků od využívání nekvalitních materiálů přes neodbornou montáž na staveništi až po zcela zanedbané řešení vnitřní akustiky.

Panelstory v praxi

Dobová kritika se však zaměřovala hlavně na chybějící občanskou vybavenost. „Byl to určitě problém, nicméně měl své opodstatnění. Prioritou totiž bylo uspokojení bytové poptávky a lidi do nových paneláků rádi šli, i když kolem nebylo nic, ani chodníky. Někdy trvalo i deset let, než se vše dokončilo podle původních plánů,“ říká Marian Lipták, který se věnuje mapování panelákových struktur po celé republice.

SERIÁL PŘÍBĚHY SÍDLIŠŤ

Podle něj může za špatnou pověst panelových domů především zanedbaná údržba. Tento přístup obyvatel se změnil až po revoluci, kdy se změnila vlastnická struktura.

V současnosti mnohé z domů prošly revitalizací v podobě zateplení či výměny oken. Podle odborníků tyto úpravy prodlužují životnost a nehrozí tak v dohledné době žádné zřícení těchto objektů, byť jsou mnohé z nich už za hranicí původně plánované životnosti.

„Pojem životnosti je relativní,“ tvrdí Hana Gattermayerová ze Stavební fakulty ČVUT. Předpokládaná životnost instalací, jako jsou například rozvody, je podle ní zhruba 15 let, ty však lze vyměnit. 

„Vnitřní nosná konstrukce, která je chráněná před klimatickými vlivy, má životnost prakticky neomezenou. Pokud se však bude do nosných konstrukcí zasahovat neodborně a nahodile, může být nosná kapacita konstrukcí vyčerpána a v krajním případě se takový objekt ocitne za hranicí životnosti,“ upozorňuje Gattermayerová.

Autor:

Nejčtenější

Polovina Čechů nebere důstojnou mzdu, měli by vydělávat zhruba 30 tisíc

Ilustrační snímek

Jakou byste měli mít mzdu, abyste mohli v Česku žít důstojně? Výzkumníci z platformy pro důstojnou mzdu, na jejíž práci...

Dovolené tisíců Čechů v ohrožení, neštěstí Boeingu dopadá na cestovky

Letadlo typu Boeing 737 společnosti Smartwings

Ohrožené dovolené s odletem z menších českých letišť nebo osekaná linka na Kapverdské ostrovy a do sousedního Senegalu....

Přejmenujte 737 MAX, radí Trump Boeingu v krizi. Na sítích se mu už smějí

Boeingy 737 MAX nesmějí už ani do USA, rozhodl prezident Trump

Americký prezident Donald Trump přišel s receptem na řešení krize ve společnosti Boeing. Podle něj by společnosti...

„Rukávky“ překážejí. Vypitá dětská pitíčka nikdo nechce recyklovat

Smršťovací fólie na PET lahvích obsahuje chlor. Proto bez odstranění takzvaného...

Až dva tisíce tun vytříděných PET lahví ročně se podle odhadů recykluje složitěji, než by mohlo. Situaci komplikují...

Velké obchody o Velikonocích: v pátek otevřeno, zavřené budou v pondělí

Ilustrační snímek

Na Velký pátek, kdy si křesťané připomínají ukřižování Krista, budou všechny obchody otevřené. Na Velikonoční pondělí...

Další z rubriky

Finanční správa porušila rozpočtovou kázeň za 428 milionů, tvrdí NKÚ

Ilustrační snímek

Generální finanční ředitelství (GFŘ) při provozu, podpoře i rozšiřování Automatizovaného daňového informačního systému...

EU se stává energeticky závislou, většinu dováží ze zahraničí

Ilustrační snímek

Více než polovinu své energetické spotřeby řeší členské státy Evropské unie dovozem. Stávají se tak čím dál tím...

Čechy přitahují značky obchodních řetězců. Nejvíc jogurty a mléko

Ilustrační snímek

Privátní značky jsou v České republice na vzestupu, přestože ve všech okolních zemích stagnují. Mezi nejvyhledávanější...

Najdete na iDNES.cz