Článek je blábol. Právě že po krizi je potřeba nalít peníze do ekonomiky, nikoliv začít šetřit. Šetřit se má v době ekonomického růstu. Paní ekonomka z institutu pro svobodu a demokracii je teda celkem mimo.

Těžké nepochopení psaného textu.

No nevím, nemyslím že by se škrtáním dosáhlo pozitivních výsledků, zatím jsem neslyšel že by se z krize dostalo úsporami. To funguje pro jednotlivce aby to nějak překonal, ale ne pro ekonomiku jako takovou. Naopak to ekonomiku ještě více zadře.

Když se podíváte na velkou krizi v 30 letech tak Němci začali budovat dálnice a armádu, v USA zase v rámci new deal stavěli infrastrukturu, přehrady atd. Prostě do té ekonomiky musely nalít peníze, aby lidi měli práci a mohli ty peníze poslat dál.

Jo, nejspíš si je půjčili od bank, a ty ty peníze vzali kde? Půjčili si je od národní banky, a ta je vzala kde? Natiskla. Možná by stálo za to ty banky vynechat a sáhnout k bezprecedentním krokům jako helicopter money (čím by se alespoň nezvyšovalo zadlužení). Těžko říct.

Němci začali budovat dálnice a) na dluhy, b) za zarizované peníze, c) nucenými pracemi. Budování dálnic a armád jim pár let šlo, ale Rest-Tschechei museli obsadit nejen kvůli zbrojovkám pro další expanzi za dalším bohatstvím, ale protože už jim začaly docházet prachy na prosté nakrmení Árijců.

Jako úvaha je to zajímavé, ale chtělo by to používat aktuální zdroje:

K dnešnímu dni 17.4. zemřelo na koronavirus podle oficiálních údajů 147.512 lidí, nikoliv "méně než 90 tisíc". (A těch neoficiálních bude jistě podstatně víc, málokdo asi věří oficiálním ú)dajům v Číně, v severní Korei, v Íránu, v Africe atd.")

A nebo take muzete odecist tisice pripadu, kdy mela obet koronaviru mnoho dalsich nemoci a umrela by stejne, jen mozna o par tydnu pozdeji...

A no tak, už toho bububu bylo dost.

Po skončení 2. sv. války byla celá Evropa totálně v troskách - továrny a města vybombardované, milióny mrtvých, dopravní infrastruktura poničená, zemědělství zanedbané. Přesto poválečná léta byla v celé Evropě ve znamení rychlého růstu hospodářské prosperity a prudkého společenského rozmachu. Jen se nebát a brát to jako příležitost k tomu udělat svět zase o trošku lepším ...

Leda tak v Nemecku, kde byl mezinárodne masivne dotován... Zbytek evropy zustal v troskách

Ono paradoxně z této ekonomické krize může vzniknout i něco pozitivního - mohla by začít regulace Airbnb- dostupnější nájmy pro normální lidi, podniky by nemuseli výrobu všeho přesouvat do číny. Naše ekonomika by mohla být založená více na službách. Spousta věcí nyní půjde dělat online (dříve nemyslitelné). Opadne ten hrozný turismus (viz Krumlov nebo střed Prahy). Skončí spousta nemyslných služeb (koloběžky Lime). Evropský trh by mohlo začít uvažovat racionálně - viz uvolnit zcela nesmyslné požadavky na CO2 pro automobilový průmysl. A takovýh šancí bude hodně. Jde jen o to, jak se k tomu postavíme.

Právě automobilový průmysl půjde k šípku a oživovat se budeou jen ta odvětví, která splňují ekologické parametry. Ta, která mají budoucnost. EU již na tom pracuje.

Článek o nějaké historii....

„Kdo nezná minulost, nikdy nezvládne budoucnost.“ — Golo Mann

Jasně, žádné příspěvky pro lidi v nouzi. To říká tímto blogem ekonomka Lipovská.

Uvědomme si, že každý, kdo v této krizi křičí, že nemá peníze, nedodržoval pravidlo účetnictví: "Počítej s nejhorším."

Každý inteligent, který tvrdí, že jej vláda zruinovala, přiznává, že žije na hraně. Nejvíc si stěžují ti, kteří jsou pro liberální ekonomiku.

Tak sakra, co vlastně chceme? Otevřený trh, kde vláda obstarává jen bezpečnost a nechává volný přístup k trhu, ale každý se musí o sebe postarat, když přijde koronavirus, nebo stát, který nás sice něco stojí, ale v případě krize řekne: "ty budeš dělat tohle, ty tamto, ty budeš sedět na zadku a jakmile tě budu potřebovat, naklušeš"?

Když říkáme "společně to zvládneme" (to je heslo z Alberta mimochodem), tak tím snad tvrdíme, že to i společně zaplatíme. Nikdo tím snad nemyslí, že společně zvládneme sekat dluhy, které nesplatíme.

Spíš než před tím, že se bude muset splácet, bych ale být paní ekonomkou Lipovskou doporučil varovat před inflací. V příštím roce se na trh hodí bilion korun v oběživu nebo virtuálních penězích v rámci záruk. V oběhu je 650 miliard korun. Pokud vám to nedocvaklo, doporučuji začít utrácet právě teď. Zítra už můžou mít peníze poloviční hodnotu.

Ono je to takový moment prozření - celý blahobyt západu, tak jak jsem ho znali doposud, byl do značné míry virtuální. Byl založen na tom, že někde na světě je někdo ochoten pracovat levněji, byl založen na dodávkách just in time , byl založen na určité ekonomické stabilitě a již několik desítek let je založen na dalším a dalším zadlužování na všech úrovních společnosti - takže nejen, že nejsou rezervy, ale naopak jsou dluhy. A teď tento křehký a virtuální systém dostal těžkou rán a nikdo netuší, jestli ji bude schopen ustát.