„Osobně se přikláním k senátní úpravě, která je férovější k investorům a tím přispívá k právní stabilitě v energetice. Nezasahuje totiž zpětně do už platných pravidel a smluv a nemění investorům a podnikatelům pravidla pod rukama,“ řekla iDNES.cz poslankyně Pirátů Hana Hajnová. Zároveň se vyjádřila proti změnám v městských stavebních předpisech, které jsou součástí nejnovějšího přílepku. „Považuji je za zbytečný zásah, který by radnicím svazoval ruce a mohl vést k nefunkčním řešením,“ vysvětlila Hajnová.
Její stranický kolega a předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek v minulosti kritizoval nedostatečné řešení drahých cen energií. „Vláda by se měla zabývat tím, jak lidem zlevnit energie. Proto jsem navrhl zrušit zákaz dynamického určování ceny, takzvané spotové tarify, které by části zákazníků snížily výdaje o tisícikoruny ročně. Díky spotovým cenám by stát méně dotoval výrobce energií. Na to by se měla soustředit vláda namísto dalšího narušení právního státu,“ řekl Michálek.
Města mají problém s přílepkem k energetickému zákonu. Podporují senátní verzi |
Piráti v prosinci loňského roku ve Sněmovně odmítli také návrh ODS, který by zpětně měnil podmínky na trhu a odradil investory do obnovitelných zdrojů energií. Sněmovna jejich návrh tehdy zamítla. Proti další změně podmínek se následně vyjádřili i senátoři.
Návrh je součástí novely energetického zákona, která je přezdívaná Lex OZE III. Jejím cílem je hlavně zavést pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny. Sněmovna se bude materiálem zabývat opětovně, protože jí ho vrátil Senát. Pražští radní souhlasí s pozměňovacím návrhem Senátu, který připravili senátoři Martin Bednář (ANO), Zdeněk Nytra (ODS) a Jiří Dušek (za ODS). Senátní verze má problematickou část odstranit.
Horní komorou projednávaná novela energetického zákona měla původně hlavně zavést do legislativy pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny. Senátní výbor pro hospodářství dříve také doporučil vypustit z novely přesnější a individuální vyhodnocování výnosnosti některých solárních elektráren, které se se do úpravy dostalo při projednávání ve Sněmovně a má pomoci státu snížit v letošním roce podporu obnovitelných zdrojů ze státního rozpočtu.
Novelu bude muset znovu posoudit Sněmovna, která obě sporná ustanovení vložila do vládní předlohy.
Nedostatečná podpora OZE
Obnovitelné zdroje energie (OZE) loni v Česku vyrobily 9,3 gigawatthodiny (GWh) elektřiny. To je o 11,5 procenta meziročně více. Nejvíce energie vyprodukovaly fotovoltaické elektrárny. I přes nárůst výroby je ovšem podle oborových zástupců rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku velmi pomalý, výrazněji přibývají pouze soláry a ostatní zdroje spíše stagnují. Vyplývá to z informací Komory OZE pro ČTK. Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny činí kolem 16,5 procenta. Stát do roku 2030 očekává nárůst podílu až na 30 procent.
Nesmíme otevřít dveře dalšímu solárnímu tunelu, říká viceprezident komory |
Rozvoj obnovitelné energetiky v Česku nyní táhnou především nové fotovoltaiky. Soláry v ČR loni vyprodukovaly téměř 3,6 GWh elektřiny. Meziročně tak jejich výroba stoupla o 24 procent. „Čtyři pětiny nových fotovoltaik jsou instalace určené pro pokrytí vlastní či lokální spotřeby, které se staví zpravidla na střechách. To je výhodné pro jejich majitele i stabilitu sítě,“ uvedl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.
„České republice ujel v oblasti obnovitelných zdrojů vlak a namísto snahy jej dohnat, jsme svědky stavění dalších a dalších překážek. Loni jsme z obnovitelných zdrojů vyrobili pouhých 15 procent elektřiny (3,5 GW), ale přitom deklarujeme cíl do roku 2030 instalovaný výkon ztrojnásobit (na 9,1 GW),“ uvedla místopředsedkyně Pirátů Hana Hajnová k návrhu ODS, který zatíží provozovatele solárních elektráren další byrokracií.
