Podle jejich zjištění většina živnostníků daní své příjmy odečtem takzvaných paušálních výdajů. Ty představují procento, které lze odečíst od příjmů v daňovém přiznání. Zde podle ekonomů vzniká první neférovost. Skutečné náklady živnostníků jsou totiž podle zjištění studie nižší, než jsou tyto paušály.
Například různé kancelářské profese mají paušál ve výši 60 procent, skutečné náklady ale podle studie činí jen něco kolem šestnácti procent. „Během našeho výzkumu jsme se ptali živnostníků na jejich reálné výdaje. Vyšlo nám, že jsou typicky nižší než uplatnitelný paušál. Živnostník si může v mediánu odečíst až čtyřikrát více, než jsou jeho reálné výdaje,“ dodal spoluautor studie ekonom Petr Vilím.
Práci zdaňme méně, víc peněz dejme na vědu a vzdělávání, radí ekonomové |
Podobné zvýhodnění podle autorů studie přináší podle šetření v evropském srovnání výjimečný režim paušální daně. Paušální režim spočívá v jednotné platbě daně a pojistného do limitu tržeb, typicky 1,5 milionu korun ročně. „Platba 8 716 korun měsíčně je zejména pro OSVČ s vysokými tržbami a nízkými náklady ještě výhodnější varianta než paušální výdaje,“ říká studie.
Motivace k švarcsystému
Paušální daň se v Česku platí od roku 2021. Obdobný režim existoval také v Polsku, kde jej ale zákonodárci zrušili, protože byl zneužíván k velké daňové optimalizaci. V Maďarsku paušální daň mají, ale omezenou.
Systém danění a odvodů, kterým se OSVČ v Česku řídí, tak podle studie výrazně zvýhodňuje některé OSVČ vůči zaměstnancům v podobné pozici. Nejvýraznější je tento rozdíl u vysokopříjmových profesí.
„V Česku máme nerovnosti nejvyšší z Evropy. Vysokopříjmový kancelářský ičař odvádí z čistého zisku jen čtvrtinu daní oproti zaměstnanci se stejnými náklady práce,“ spočítala studie.
Švarcsystém je stále v kurzu, navíc postoupil do dalšího levelu |
Vysoký rozdíl v celkových odvodech pak podle ekonomů motivuje ke skrytému „zaměstnávání“ na IČO. Na takzvaný švarcsystém pracuje v Česku podle šetření 100 až 175 tisíc OSVČ, pro které je živnost jejich hlavní činností.
Rozšíření švarcsystému na pracovním trhu naznačuje i fakt, že ve srovnání s jinými zeměmi Evropské unie má Česko čtvrtý nejvyšší podíl OSVČ na pracovnících v produktivním věku. Tento podíl činí 15,2 procenta. Celkem je v Česku asi 1,1 milionu živnostníků. „I kvůli švarcsystému má Česko nejvyšší podíl OSVČ mezi evropskými průmyslově orientovanými ekonomikami,“ dodává studie.
Ekonomové dále upozorňují, že nastavení daní a odvodů vůči OSVČ vytváří nespravedlnosti i mezi živnostníky navzájem. Nízkopříjmová pětina OSVČ totiž odvede na dani a pojistném procentuálně nejvíc, a to v průměru 32 procent svých skutečných zisků. „Odvody jim totiž zvyšují relativně vysoká minima. Naopak vysokopříjmová pětina v kancelářských profesích odvádí jen 15 procent,“ spočítali analytici.
„Představujeme proto historicky první reformu, která stojí na výzkumu reálných nákladů různých typů OSVČ. Základem jsou realističtější paušály, omezení paušální daně, systematičtější vyměřovací základy a nižší minima,“ shrnují své cíle autoři studie.
| Typ živnosti | Současnost | Návrh reformy |
|---|---|---|
| Řemeslné a zemědělské živnosti | 80 % | 60 % |
| Pronájem | 30 % | 40 % |
| Podnikání dle zvláštních předpisů | 40 % | 30 % |
| Kancelářské živnosti | 60 % | 30 % |
| Ostatní živnosti | 60 % | 50 % |
| Zdroj: PAQ Research | ||
25 miliard pro stát
Konkrétně by po úpravě systému podle studie odvody vzrostly 60 procentům všech OSVČ, naopak 36 procentům by se snížily, odhadují autoři studie na základě dat ze zhruba 300 tisíc daňových přiznání. Státu by reforma mohla přinést až 25 miliard korun ročně navíc na výběru sociálního a zdravotního pojištění. Část z těchto peněz by se živnostníkům vrátila ve vyšších důchodech.
Konkrétně by ekonomové upravili paušály tak, aby lépe odpovídaly realitě. Dále by omezili paušální daň tak, aby ji uplatňovaly jen některé OSVČ, typicky řemeslníci. „Paušál je zjednodušení, hlavně u manuálních pracovníků, mají totiž velké množství faktur. Proto ho chceme zachovat,“ shrnul Vilím. Zastánci současného systému ale upozorňují, že nižší odvody pro živnostníky jsou spravedlivé, protože mimo jiné nemají nárok na placenou dovolenou, nesou rizika v případě výpadků příjmů a podobně.
Průměrná mzda freelancerů klesá. Systém pokřivuje švarcsystém, říká analýza |
Na to autoři studie reagují tím, že tato rizika by měli živnostníci reflektovat v ceně své práce. Podobně podle nich neplatí argument, že OSVČ čerpají méně na službách a dávkách od státu. Naopak jsou podle propočtu ekonomů zvýhodněny tím, že každá odvedená koruna sociálního pojistného má pro OSVČ větší návratnost ve vyměřených důchodech. Na druhé straně jsou zaměstnanci zvýhodněni například při insolvenci jejich zaměstnavatele, kdy mzdu nahrazuje stát. Podle studie se ale nedá říct, kterou skupinu stát zvýhodňuje víc. „Je relevantní, aby zdanění bylo nižší, ale ne pětinové,“ uzavírá ekonom Vilím.
