Petr Žabža sestavil jednoduchý návod pro všechny, kteří nevědí jak a kdy začít, nemají čas nebo pořád čekají na to, až budou mít víc peněz. Následujících osm pravidel vychází z praktických zkušeností a opírá se o ověřené principy osobních financí. „ Pravidla jsou záměrně jednoduchá – jejich síla spočívá v každodenním disciplinovaném dodržování, nikoli v jejich komplexitě,“ vysvětluje Žabža.
8 finančních návyků, které dělí úspěšné od těch, co peníze jen roztáčejí 🧵
Za třicet let na trhu jsem viděl spoustu lidí, kteří vydělávali pohádkové peníze. Přesto si nedokázali vybudovat stabilní finanční zázemí. Proč? Chyběl jim dlouhodobý systém.
O víkendu jsem tady https://t.co/IapT3ritaS
1. Automatizace investic hned v den výplaty
Petr Žabža
|
„Čekat, co zbude na konci měsíce, abych to pak mohl zainvestovat, patří k nejčastějším a nejnákladnějším chybám,“ varuje Žabža. Podle jeho zkušeností mají výdaje tendenci dohánět rostoucí příjmy. Prostor pro spoření se tak systematicky zmenšuje.
Investiční expert radí vyřešit tento problém automatizací. „Trvalý příkaz nebo přímé strhávání z výplaty na investiční účet odchází v den výplaty jako první položka. Zbývající částka pak slouží běžnému životu,“ vysvětluje funkční, ale tvrdý postup.
Tento přístup podle něj eliminuje rozhodovací paralýzu a zajišťuje konzistentní investování bez ohledu na momentální náladu či nečekané výdaje. „Pravidelné, automatické příspěvky navíc těží z efektu průměrování nákladů a dlouhodobě snižují dopad kolísání trhů,“ dodává další výhodu.
Černý den technologických gigantů. Kvůli AI horečce se na burze přelévají biliony dolarů |
2. Likvidní rezerva pro klidný spánek
Mít na běžném nebo spořicím účtu částku odpovídající třem až šesti měsícům fixních nákladů není otázkou výnosu, ale finanční svobody. Živnostníkům nebo rodinám s dětmi odborník doporučuje cílit spíše na horní hranici tohoto rozmezí.
„Podle průzkumů z posledních let přibližně čtvrtina až třetina českých domácností disponuje rezervou menší než na jeden měsíc,“ varuje Žabža. V případě výpadku příjmu nebo nečekaného výdaje jsou lidé nuceni prodávat dlouhodobé investice v nevhodnou dobu, často se ztrátou nebo si jít peníze půjčit.
„Rezerva v likvidní formě, tedy taková, ke které se mohu okamžitě dostat, zajišťuje, že portfolio zůstane nedotčené a člověk se nemusí rozhodovat pod tlakem,“ vysvětluje Žabža, proč je dobré držet si rezervu třeba na běžném nebo spořícím účtu.
„Schopnost přizpůsobit se změnám a využívat nové nástroje často rozhoduje o tom, zda portfolio skutečně pracuje maximálně efektivně.“
3. Pravidlo 72 hodin
Impulzivní nákupy nejsou jen výsadou mladých generací. I ve středním věku vzniká silná tendence pořizovat si drahé věci za odměnu, nad rámec běžných výdajů. Jako jednoduchý, ale účinný filtr, funguje podle experta pravidlo třídenního odkladu.
„Data z praxe ukazují, že u většiny takto odložených nákupů impulz odezní a k realizaci vůbec nedojde,“ vysvětluje Žabža a doporučuje u větších částek lhůtu ještě prodloužit. „Výsledkem není asketismus, ale vědomé rozhodování, které chrání rozpočet před zbytečnými výdaji a zároveň zvyšuje spokojenost s těmi nákupy, které skutečně projdou filtrem.“
4. Kontrola nad růstem životního stylu
S rostoucím příjmem přirozeně roste i chuť utrácet. Žabža popisuje, že u lidí, kterým naroste příjem nebo obdrží bonus, je častý fenomén známý mezi odborníky jako „lifestyle creep“. Přestože dostávají přidáno, stejně nedokážou nic ušetřit.
Automaticky totiž promítají vyšší příjmy do vyšších běžných výdajů – dražšího bydlení, auta, dovolených nebo stravování. Proto je jev také nazýván inflací životního stylu. „Studie ze zahraničí ukazují, že i domácnosti s velmi vysokými příjmy často žijí od výplaty k výplatě, právě proto, že výdaje rostly stejně rychle jako příjmy,“ varuje Žabža.
Pragmatické pravidlo zní: minimálně polovina každého navýšení příjmu (zvýšení platu, bonus, vedlejší příjem) musí směřovat přímo do investic nebo do finanční rezervy. Teprve druhá polovina může podle odborníka sloužit ke zlepšení životní úrovně. Tím se zachovává rostoucí míra úspor i při zvyšujících se příjmech.
Penzijní miliardy míří na globální trhy. Hledá se cesta, jak je udržet v Česku |
5. Legální daňová optimalizace
Peníze, které zůstanou v kapse díky legálním daňovým nástrojům, představují okamžitý a bezrizikový výnos. V českém daňovém systému existuje několik významných možností, jak toho využít. „Od základu daně lze odečíst úroky z hypotéky nebo úvěru na bydlení – u úvěrů sjednaných od roku 2021 do maximální výše 150 000 Kč ročně na domácnost a u starších smluv až 300 000 Kč,“ radí Žabža.
Dále existuje společný limit 48 000 Kč ročně pro příspěvky na dlouhodobý investiční produkt (DIP), doplňkové penzijní spoření a vybrané formy životního pojištění. „Při 15% sazbě daně to znamená úsporu až 7 200 Kč ročně, při vyšší sazbě ještě více. Aktivní využívání těchto nástrojů není spekulace, ale racionální správa vlastních financí.“
6. Ochrana vybudovaného majetku
„Budovat investiční portfolio bez dostatečného zajištění rizik je hazard,“ míní Žabža. Největší hrozbou pro dlouhodobý majetek není podle experta tržní korekce, ale osobní „černá labuť“ – dlouhodobá pracovní neschopnost, invalidita nebo vážná nemoc.
„Klíčové je mít správně nastavené životní pojištění kryjící fatální výpadky příjmu a pojištění odpovědnosti, zejména u podnikatelů,“ upozorňuje. Tyto produkty podle něj nechrání majetek přímo, ale chrání schopnost majetek dál budovat a udržovat. Bez nich může jedna událost vynutit předčasný prodej investic a zmařit desítky let disciplíny.
7. Investice do sebe sama
„Po čtyřicítce tělo i mysl začínají vyžadovat vědomou péči. Nejvýnosnějším aktivem zůstává člověk sám – jeho zdraví, energie a kognitivní kapacita,“ vysvětluje svou filozofii Žabža. Peníze vložené do kvalitní stravy, pravidelného pohybu, prevence, kvalitního spánku a v odůvodněných případech i do doplňků stravy mají podle něj z dlouhodobého pohledu nejvyšší návratnost.
„Bez fyzické a mentální kondice je obtížné řídit kariéru, investice i rodinné finance. Na rozdíl od finančních aktiv se zdraví nedá snadno dohnat později. Investice do sebe je proto prioritou, nikoli luxusem,“ dodává.
Na zahraniční dovolenou šetří Češi půl roku. Chybami se jim prodraží |
8. Neustálá aktualizace vlastních dovedností
Finanční trhy, daňové prostředí, technologické nástroje i investiční produkty se mění rychleji než v předchozích dekádách. Zkušenosti z minulosti tvoří cenný základ, ale samy o sobě nestačí. Proto Žabža doporučuje také pravidelné sledování relevantních trendů, studium kvalitních informačních zdrojů a cílené vzdělávání.
Budování a udržení majetku ve středním věku už není primárně otázkou vysokého rizika nebo adrenalinových investic. Jde o ochranu dosažených hodnot, správně nastavené procesy a disciplínu v každodenním rozhodování. „Těchto osm pravidel netvoří složitý systém, ale praktický rámec, který lze začít uplatňovat okamžitě. Jeho skutečná hodnota se projeví až v dlouhodobém horizontu, kdy se drobná, opakovaná rozhodnutí sčítají do finanční svobody a klidu,“ uzavírá Žabža.
