Evropská unie dává stále větší důraz na životní prostředí a udržitelnost. Jak se to slučuje s praktikami mnohých výrobců, jejichž ledničky, pračky, trouby a další zboží se rozbíjí nedlouho po záruce, nebo je jejich životnost minimálně nižší než v době našich rodičů?
Samozřejmě že neslučuje. A je to jedno z velkých témat, které se řeší i na evropské úrovni a dotýká se ochrany spotřebitelů. Není to ale vůbec snadné. Na jednu stranu mluvíme o tom, jak je v budoucnu nutné jezdit auty na elektrický pohon, o převodu průmyslu na šetrnější principy, ale souběžně s tím chrlíme tuny a tuny výrobků, které skutečně nemají nějakou super dlouhou životnost.
Oprava navíc bývá drahá a tenhle systém v podstatě nutí lidi kupovat si stále nové a nové zboží. Na druhou stranu tohle pohání celou ekonomiku. Spotřebu. Lidé tu situaci samozřejmě také vnímají a dlouhodobě se mluví o takzvaných „kazítkách“, tedy jakýchsi zvláštních součástkách nebo počitadlech, které způsobí kratší životnost konkrétního výrobku. Ale nic takového zřejmě není a funguje to úplně jinak. Většinou to bude způsobeno použitými materiály, postupy, nikoli speciálním zařízením.
