Jinak podle něj kupující příliš velké šance odhalit podvod nemají. Dlouho platilo, že si výrobci či dodavatelé nedovolili na etiketách o složení výrobků lhát, dnes je však důvěra lidí po skandálech s koninou, medem či masem vycpaným vodou a chemikáliemi otřesena tak, že už tomu, co čtou, příliš nevěří.
Co a jak se šidí?Odpovědi šéfa kontrolorů na vše kolem falšování potravin čtěte zde. |
"Spotřebitel je bohužel na konci řetězce a má nejslabší pozici. Naše aktivita proto vede k medializaci konkrétních viníků a obrana spotřebitele může být nekupovat u daného prodejce výrobky od daného výrobce," říká v on-line rozhovoru Martin Klanica, vrchní ředitel Sekce kontrolní a právní Státní zemědělské a potravinářské inspekce.
Ačkoliv se podle něj šidilo vždy, novinkou posledních let je to, jak profesionálně padělatelé rozvíjejí svůj podvodný byznys. "Metody a způsoby falzifikátorů se u některých komodit (například u medu) dostávají na špičkovou až vědeckou úroveň, takže je obrovský problém pro dozorové orgány falšování odhalit a prokázat," popisuje praxi při zjišťování padělků šéf kontrolorů.
Pokud inspektoři na šizení přijdou, mají možnost přikázat stáhnout nevyhovující šarže výrobků z oběhu, uložit pokutu a celý případ medializovat. Čtenáři se však ptali, proč nejsou uložené sankce vyšší, aby se jim podvodníci nesmáli jako dnes, či proč není padělání trestné. "Také mně někdy schází možnost žaláře (jako reakce na falšování)," posteskl si Klanica. "Výše pokut se zvedne s novelou zákona o potravinách, jejíž účinnost se předpokládá od 1.1.2014," dodal.
Konina v čistém hovězím narušila důvěru kupujících v Evropě
Koňské maso, které se objevilo v polovině ledna v hovězích hamburgerech ve Velké Británii a Irsku, vyvolalo v Evropě velké rozhořčení. Kupující rozhněvalo, že se je někteří výrobci či dodavatelé snažili podvádět, a nebylo jich tak málo. Maso s obsahem koniny se objevilo také v Česku, Francii či ve Španělsku.
Evropané jsou v šoku z toho, jak lehce jde zneužít jejich důvěry v informace, které až dosud četli na etiketách výrobků a věřili jim. Chtějí měnit zákony, posilovat kontroly a zpřísňovat sankce.
Falešných potravin se objevuje víc než v minulosti
Pro české kontrolory však skandál s koninou natolik šokující není, na různé formy šizení jsou totiž zvyklí. "Dvacáté století bylo ve znamení kontroly bezpečnosti potravin. V jednadvacátém století však už bezpečnost tak velkým problémem není, do popředí se dostává stále častěji falšování potravin," říká Klanica.
Ukazuje to i portál potravinynapranyri.cz, kam inspektoři vkládají výsledky kontrol, které nedopadly dobře. Ze všech zhruba 370 položek, které se na stránky za posledních šest měsíců dostaly, skončilo zhruba 180 položek v kategorii nebezpečných výrobků a rovná stovka v kategorii falšovaných. Zbytek tvořily výrobky s horší kvalitou.
Podvádějí dodavatelé, výrobci, zločinci i obchodníci
Ačkoliv počet nebezpečných výrobků převyšuje počet falšovaných, podle Klanici se řada potravin stává nebezpečnými ne kvůli špatnému technologickému postupu či nekvalitním surovinám, ale právě v důsledku snahy je ošidit či zfalšovat.
Martin KlanicaVrchní ředitel sekce kontrolní a právní Státní zemědělské a potravinářské inspekce Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně (dnešní Mendelova univerzita). U Státní zemědělské a potravinářské inspekce pracuje od roku 1994. Začínal jako specializovaný inspektor pro oblast ovoce a zeleniny. Postupně prošel přes nižší pozice na regionálním inspektorátu v Brně na inspektorát ústřední, kde je v současnosti zodpovědný za činnost sekce kontrolní a právní. Žije v Brně, je ženatý a má dvě děti. |
To byl i případ otravy lidí metanolem, kvůli kterému vyhlásila vláda v polovině loňského září prohibici (více o zákazu alkoholu zde). Metanol se v alkoholu neobjevil v důsledku pochybení výrobců, ale kvůli snaze podvodníků ho zfalšovat.
Záměr podvodníků je podle Klanici jasný: vydělat nenápadně co nejvíc peněz a nemít přitom problémy, tedy neohrozit zdraví lidí.
Z portálu o špatných potravinách vyplývá, že v posledních šesti měsících se nejvíc falšoval med, víno, džemy či masné výrobky, které jsou často označovány za kvalitnější, než ve skutečnosti jsou.
Snahu oklamat kupující a vydělat na jejich důvěře se vedle kriminálníků snaží někteří dodavatelé základních surovin, výrobci, prodejci, ale i obchodníci. Ti například přepisují etikety u pultového zboží tak, aby vylepšili jejich složení deklarované výrobcem či prodlužují datum spotřeby u prošlých potravin (více například zde).
