Pokud firma peníze nezíská, hrozí jí kolaps a jejích deset tisíc zaměstnanců zůstane bez peněz i bez práce. Pokud ano, bude možné útlum dolů rozložit na řadu let. Horníci i tisíce dodavatelských firem, jež OKD živí, se budou moci na definitivní konec těžby připravit.
Z OKD prosakují zvěsti, že jim dojde hotovost už v červnu. Dosud jim peníze na provoz posílala mateřská firma NWR. Jenže to s vyhlášením úpadku skončilo. Proto firma horečně hledá, kdo jí dá půjčku.
„Vedení OKD za podpory insolvenčního správce prověřuje možnosti externího financování,“ potvrzuje mluvčí OKD Ivo Čelechovský.
Podle informací MF DNES oslovily doly několik bank i podnikatelů s dotazem, nechtějí-li OKD půjčit provozní kapitál, zhruba miliardu korun měsíčně. „Evidujeme indikativní zájem některých bankovních i nebankovních subjektů,“ říká Čelechovský bez dalších detailů.
Dopis z OKD tento týden přišel třeba majiteli mosteckých hnědouhelných dolů Pavlu Tykačovi či šéfovi Sokolovské uhelné Františku Štěpánkovi.
„Zatím nevíme, jak se k tomu postavit, poptávka je velmi obecná. Vyžádali jsme si od insolvenčního správce další informace,“ říká Tykačův mluvčí Jan Chudomel. „Nemáme zájem,“ reaguje Štěpánek.
Zdroje informované o situaci se shodují, že existuje jediný reálný adept půjčky: dvojice obchodníků s uhlím, miliardáři Petr Otava a Petr Paukner. Oba mají zájem o převzetí části OKD. Tvrdí, že některé doly jsou životaschopné a po oddlužení je lze provozovat pět až sedm let. Nabídku z OKD oba dostali také.
Dvě podmínky
„OKD potřebuje jednu až 1,2 miliardy korun měsíčně. Jako záruku nabízí své pohledávky,“ popisuje Paukner. „Jsme ochotni do toho jít, ale máme dvě podmínky,“ dodává.
Zaprvé, Paukner s Otavou peníze půjčí jen v případě, že soud vyhlásí konkurz OKD. To zatím není jisté, protože ve hře je i další varianta řešení úpadku – reorganizace.
Při reorganizaci si vliv na chod firmy i rozprodávání jejího majetku zachovávají akcionáři a management. V konkurzu se hlavním vládcem firmy stane insolvenční správce, akcionáři ztrácejí moc.
O způsobu řešení úpadku bude rozhodovat soud nejdříve za několik týdnů. Nejprve musí insolvenční správce zmapovat situaci OKD.
Druhá podmínka, kterou si obchodníci kladou, míří na vládu. „Provozní půjčku poskytneme jen v případě, že bude zaručena také státními garancemi,“ říká Paukner.
Vláda návrh zatím neprojednávala, je příliš čerstvý. Rýsuje se už ale spor. „Podle ministra průmyslu Jana Mládka jde o zajímavou nabídku, kterou se stát jistě bude zabývat,“ tlumočil včera názor šéfa pobývajícího na pracovní cestě v Bělorusku jeho mluvčí František Kotrba.
Strážce státní kasy Andrej Babiš to vidí jinak. „Státní záruky v žádném případě! Nedáme státní garance soukromým podnikatelům, kteří mají zájem o soukromou firmu. Je to jejich riziko,“ prohlásil Babiš.
Podle ministra financí je osud OKD v rukou insolvenčního správce Lee Loudy. „Správce musí posoudit, uznat, nebo odmítnout přihlášené pohledávky, dát dohromady účetnictví OKD, zajistit tok hotovosti, sehnat provozní půjčku. Ale to je jeho věc, stát s tím nemá nic společného, jde o soukromou firmu,“ dodal Babiš.
Mezi soukromými podnikateli převládá názor, že bez státních záruk doly půjčku nezískají. „My jsme nabídku na provozní financování OKD nedostali, ale kdyby přišla, odmítneme ji. Půjčku teď OKD dá jen finanční sebevrah,“ říká minoritní akcionář OKD, finanční spekulant Pavol Krúpa.
„OKD teď nemůže dát žádné reálné záruky. Ale kdyby došlo na konkurz a státní garance, to už by byla jiná. To by pro investory dávalo smysl. To i my bychom do toho šli,“ říká.
Tvrdý poker
Zatím všechny zúčastněné strany vypadají neústupně. Babiš tvrdí, že než státní záruka, to raději nechá doly zavřít. „OKD je soukromá firma, je to její věc,“ opakuje. „Jediné, co uděláme – pomůžeme propouštěným horníkům.“ Už minulý týden vláda schválila pro zaměstnance propuštěné z OKD zvláštní rentu ve výši sedmi až osmi tisíc korun měsíčně.
Stejně neústupně se tváří Paukner a další možní investoři oslovení MF DNES. Je ale možné, že všichni jen blafují v mnohamiliardovém pokeru. V zájmu všech – státu, soukromých investorů, bank, jež s doly spolupracovaly, věřitelů i akcionářů – jsou OKD v chodu.
Těžící doly jsou jediným cenným majetkem zadlužené firmy, mrtvé nemají hodnotu. Zastavení těžby naopak zatíží konkurzní podstatu dalšími náklady. Bude třeba vyplácet odstupné, zajistit technickou likvidaci šachet. Je proto pravděpodobnější, že se peníze na provoz najdou. Že někdo ze zúčastněných ztratí nervy a ustoupí.
Peníze do OKD může nakonec kromě investorů zvenčí poslat mateřská firma NWR, aby zabránila dalším škodám. Majitelé NWR se také mohou dohodnout se státem, že mu OKD předají, díky čemuž by vláda dostala insolvenční proces pod kontrolu. Pak by poskytovala záruky státní, nikoliv soukromé firmě. Anebo zariskuje někdo ze soukromých hráčů, který si provozní půjčkou připraví pozici pro nadcházející hru o rozprodávaný majetek.
Těžící doly jsou jediným cenným majetkem zadlužené firmy OKD. Mrtvé nemají žádnou hodnotu.
