Zhruba za čtyřicet let by se mohly rozdíly mezi příjmy západu a čtyř středoevropských států snížit zhruba na polovinu dnešního stavu.
Úplné vyrovnání je ale podle studie ještě hudbou budoucnosti.
Český příjem je podle studie zhruba na šedesáti procentech průměru členů OECD, polský pak asi na 45 procentech.
Při zachování tempa růstu z let 1995 až 2003 by pak snížení náskoku na polovinu mělo trvat Maďarsku 29, Polsku 37 a Slovensku 40 let. U České republiky zpráva žádnou cifru neuvádí.
Česká ekonomika by podle výhledu měla podle výhledu OECD v příštích dvou letech mírně zrychlit. Organizace odhaduje pro letošek růst kolem 3,2 procenta, napřesrok pak asi 3,4 procenta. OECD zveřejnila nový pololetní odhad, který je o něco optimističtější než její poslední studie, která počítala s tempem asi o dvě desetiny pomalejším.
Ekonomickému růstu by měl podle OECD pomoci vstup do unie, odstranění obchodních bariér a peníze se strukturálních fondů.
Oživení ale čeká podle studie i ostatní země. Dvanáct zemí eurozóny by měly letos růst tempem 1,6 procent a příští rok pak dokonce dvakrát rychleji.
