Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvSplátky bude možné odložit u spotřebitelských i podnikatelských úvěrů včetně hypoték, které byly sjednány a čerpány před letošním 26. březnem. V případě hypoték je možné splácení přerušit i u smluv sjednaných před 26. březnem, které ale klient začal čerpat až po tomto datu.
Odložení splátek se nevztahuje na kreditní karty, kontokorentní úvěry, revolvingové úvěry, operativní leasing nebo úvěry pro obchody na kapitálovém trhu. Splátky také nelze odložit u úvěrů, u kterých byl dlužník k 26. březnu 2020 v prodlení delším než 30 dnů.
Pokud klient odložení splátky využije, délka splácení úvěru se mu úměrně prodlouží. Splátky i s úroky tak budou spotřebitelé i živnostníci platit později. Úroky zůstávají stejné jako má klient ve smlouvě, v případě spotřebitelů však mohou dosáhnout maximálně zákonné výše úroku z prodlení na úrovni repo sazby navýšené o 8 procentních bodů.
„Díky tomuto stropu na úroky se zabrání situaci, že by po skončení odkladu musel spotřebitel zaplatit úroky v takové výši, která by pro něj byla likvidační,“ vysvětluje ministryně financí Alena Schillerová.
Přerušení splácení úvěru také podle ní nepovede k negativnímu zápisu v registrech. „Lidé se tedy nemusejí obávat, že by jim do budoucna komplikovalo případné další žádosti o úvěry,“ dodává ministryně.
Tím, že se vedle hypoték a spotřebitelských úvěrů vztahuje splátkové moratorium i na půjčky, které si berou podnikatelé, jde o nejrozsáhlejší opatření v boji proti koronaviru, jež dosud vláda přijala. Jeho cílem je posílit finanční situaci domácností i podnikatelů. Banky rozpůjčovaly lidem a firmám celkem 2,9 bilionu korun.
Plošně, ale zároveň jen pro „zasažené“
Schillerová už dříve uváděla, že o odkladu splátek jednala se zástupci ČNB i největších bank. Zatímco guvernér centrální banky Jiří Rusnok myšlenku podpořil, jednotlivým finančním ústavům se plošné opatření příliš nezamlouvalo. „Plošné opatření rozmělňuje síly a schopnost pomoci,“ řekl například v rozhovoru pro iDNES.cz šéf České spořitelny Tomáš Salomon.
Nakonec však banky vybojovaly určité ústupky. „Návrh zákona odpovídá představě, se kterou banky do expertních jednání s ministerstvem vstupovaly,“ říká výkonný ředitel České bankovní asociace Pavel Štěpánek.
Podstatné podle něj je, že plošný dopad opatření se týká těch dlužníků, kteří jsou opravdu postiženi důsledky pandemie a sami chtějí svůj úvěr odložit. „To je pro nás přijatelné. Banky se s provozními problémy, které moratorium přináší, vypořádají,“ říká Štěpánek.
„Budeme i nadále respektovat vládní opatření a dodržovat podmínky odkladu splátek úvěrů v souladu s platnou legislativou. Od samého počátku vyhodnocujeme všechny žádosti o odklad splátek úvěrů individuálně a místo plošného řešení vždy hledáme nejvhodnější variantu pro konkrétního klienta. Taktéž neuplatňujeme žádný poplatek ani nezanášíme údaje do registrů,“ říká mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká.
S návrhem se nakonec smíří také nebankovní poskytovatelé úvěrů, kteří předchozí nápady považovali za likvidační. „Z alternativ, které byly zvažovány, je zvolena varianta rozumným kompromisem,“ říká výkonný ředitel poskytovatele úvěrů Fair Credit Miloň Miller.
„Schválený návrh moratoria na splátky úvěrů a hypoték vnímáme jako konstruktivní řešení, efektivní pro klienty, kteří se dostanou do problémů. A zároveň neohrozí finanční startupy v jejich misi inovovat bankovní a platební trh,“ říká také spolumajitel a marketingový ředitel společnosti Twisto Lukáš Janoušek.
Situaci lidem by mohlo usnadnit i další opatření. Česká národní banka rozvolnila pravidla pro hypotéky, už není třeba trh brzdit jako v minulých letech. Lidem bude nově stačit pouze deset procent vlastních prostředků, aby jim mohla banka úvěr na bydlení přiklepnout. Centrální banka zahýbala i s dalšími parametry.
Úleva také pro firmy
České banky si zdánlivě mohou úvěrové prázdniny dovolit. Jde však také o to, zda banky budou ochotné poskytovat nové úvěry. Kdyby trh zcela zamrzl, mohlo by to zkomplikovat cestu ekonomiky ven z recese. Rusnok několikrát zopakoval, že české banky jsou zdravé a finanční stabilitu toto opatření neohrozí.
„Stabilitu finančního sektoru toto opatření ohrozit nemůže. Kapitálová síla českých bank je díky vysokým ziskům v minulosti velká. Opatření bude mít určitý vliv na likviditní toky v bankách. Ale bankovní sektor jako celek má velký přebytek likvidity, takže se s tím vypořádá,“ říká Štěpánek.
Pro firmy může úvěrové moratorium představovat v současné situaci částečnou úlevu. „Je to další opatření, které mnoha firmám vylepší jejich nyní těžce zkoušené cash flow. Dobrou zprávou je i fakt, že ministerstvo financí opatření nezavádí plošně, ale pouze pro ty, kteří o odložení splátek sami požádají,“ říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
„Opatření týkající se odkladu splátek úvěrů vítáme. Firmy tím získají finanční rezervu, která pomůže jednak překlenout současný stav, ale také výrazně urychlí následné oživení ekonomiky,“ říká Michal Bakajsa ze skupiny SkyLimit, která zahrnuje pět českých strojírenských firem.
Rozšířený strop na sankce
Vláda také schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která rozšiřuje okruh úvěrů, u nichž jsou stanoveny maximální sankce za opožděné splátky. Doposud byla výše sankcí omezena u úvěrů pro spotřebitele. Nově se tato ochrana bude vztahovat i na úvěry pro osoby samostatně výdělečně činné.
Při prodlení delším než 90 dnů nebude výše smluvní pokuty moci přesáhnout 0,1 % denně z dlužné částky. Součet všech smluvních pokut přitom nesmí přesáhnout polovinu z celkové výše jistiny. Úrok z prodlení zase po 90 dnech nesmí přesáhnout zákonnou výši.
Zákony ještě bude posuzovat parlament ve stavu legislativní nouze. Poslanecká sněmovna by se k nim měla dostat na svém příštím zasedání, které proběhne 7. dubna. Podle všeho by však neměl narazit. Strany, včetně opozice, opatření v zásadě podporují.
