V dopise, který nedávno ArcelorMittal poslal vládě, vyčíslil své náklady z tohoto titulu na 28 milionů korun měsíčně.
Premiér Jan Fischer o stanovisko k dopisu požádal ministerstva průmyslu a práce. Ta jsou přesvědčena, že je příspěvek na platy nemožný. Zjednodušeně řečeno říkají: Stát nemá na další takové výdaje peníze, navíc pro firmy již podpůrné programy existují.
"Vláda je připravena jednat s kýmkoli, ale žádnou specifickou pomoc nepřipravuje," uvedl Tomáš Bartovský, mluvčí ministerstva průmyslu, které mělo odpověď na dopis ocelářů částečně na starosti.
Nekompromisní je i ministerstvo práce a sociálních věcí. Firmy v potížích podle mluvčí úřadu Štěpánky Filipové mají už nyní možnost zapojit se do podpůrných programů hrazených z Evropských sociálních fondů.
"To platí pro všechny, tedy i pro ArcelorMittal Ostrava. Vždy je třeba respektovat obecně platná pravidla," dodala Filipová.
Další propouštění
ArcelorMittal Ostrava zatím oficiální odpověď od vlády nedostal, ale jedna z odpovědí na předpokládané negativní stanovisko státu od ocelářů přišla již včera – firma oznámila, že v následujících třech měsících propustí téměř pět procent zaměstnanců.
K dobrovolnému odchodu do poloviny října totiž ocelárna vyzvala na 300 lidí z celkového počtu 6 600. Od začátku roku tak již celkově muselo ostravský Mittal, který patří k předním zaměstnavatelům v regionu, opustit téměř 17 procent všech zaměstnanců.
Masivní propouštění je ranou nejen pro zaměstnance, ale i pro stát. Kromě toho, že je rostoucí nezaměstnanost "politicky" nepopulární, výrazně roste i tlak na rozpočet státu. Podpory v nezaměstnanosti se letos podle odhadu vlády zdvojnásobí na 15 miliard korun.
Mluvčí ArcelorMittalu Věra Breiová odmítla nynější propuštění ocelářů spojovat s neochotou vlády poskytnout firmám peníze na platy.
"Nesouvisí to s naším dopisem, ale s ekonomickou krizí," reagovala Breiová. Firma podle ní také od vlády nechtěla žádné "dotace". "Napsali jsme, abychom se bavili o tom, že když naše pracovníky budeme muset propustit, tak už je nebudeme ani částečně platit my, ale plně je zaplatí stát. Když to stát nechce řešit, musíme takto postupovat," uvedla Breiová.
Podmínky, za jakých budou moci zaměstnanci podnik opustit, se budou podle personálního ředitele ocelárny Ctirada Lolka teprve řešit s odbory. Krize dopadla podobně i na další ostravskou firmu, Evraz Vítkovice Steel.
Nedostatek zakázek, nedostatek práce
Ta také včera oznámila, že o práci přijde v nejbližší době 170 zaměstnanců z nynějších 1 430. Téměř stejný počet lidí, zhruba 160, firma propustila už před půl rokem.
"Společnost se snaží najít řešení za situace, kdy její výrobní střediska pracují na asi 40 až 50 procent své výrobní kapacity," uvedl mluvčí firmy Jaromír Krišica.
Krize ve světě srazila jak cenu oceli, tak i poptávku po této komoditě. Výroba ocelářů se tak až do května propadala meziročně o 30 až 50 procent.
Kapacity ostravského Mittalu jsou například už půl roku využity jen na 30 procent. Mírné oživení poptávky v posledním měsíci podle firem nemohlo propouštění zabránit, jen přispělo, aby nebylo ještě masivnější.
"Bohužel také nelze očekávat, že by se situace v průběhu několika málo let vrátila na úroveň doby před krizí," uvedl Lolek.
