zavřít
1 / 30
náhledy
Opulentní paláce, výjimečná výzdoba a práce těch nejlepších architektů i umělců své doby. Takový popis nezřídka sedí na pobočky bank působících v tuzemsku. Redakce iDNES.cz vybrala takové, které by neměly ujít vaší pozornosti. Jednou z těch vůbec nejkrásnějších je novorenesanční budova České spořitelny v Rytířské ulici v centru Prahy.
Autor: Jakub Stadler, MAFRA
Monumentální neorenesanční palác byl dokončen v roce 1894 podle návrhu architektů Antonína Wiehla a Osvalda Polívky. Denně kolem něj proudí davy turistů, někteří se zastaví, aby si jej prohlédli nebo rovnou vstoupí dovnitř. Tam mohou obdivovat práci těch nejlepších mistrů své doby.
Autor: Jakub Stadler, MAFRA
Za hlavním vstupem do budovy se vyjímají dvě bronzové sochy chlapců se psy od Josefa Maudera. Dílo je alegorií ostražitosti.
Autor: Jakub Stadler, MAFRA
Nad centrální dvoranou se nachází velkorysý světlík z ručně malovaného skla s květinovými motivy.
Autor: Jakub Stadler, MAFRA
Sochy žen v paláci spořitelny zřejmě představují dvanáct měsíců. Jejich autory jsou sochaři Antonín Popp, František Hergesel mladší a Antonín Procházka.
Autor: Jakub Stadler, MAFRA
Jde o takzvané karyatidy, což jsou sochy žen, které plní funkci sloupu. Jejich název vznikl podle výročních slavností ve starověkých Karyai, při nichž ženy tančily s košíky na hlavě.
Autor: Jakub Stadler, MAFRA
Ve starších budovách spořitelen se často nacházejí vyobrazení včel. Jedna je i v budově České spořitelny v Rytířské. Tento pracovitý hmyz totiž představuje spořivost a pilnost, ale také semknuté společenství. Potkat se s nimi můžete třeba i ve výzdobě pražského Rudolfina. Jeho výstavbu totiž sponzorovala Spořitelna Česká.
Autor: Jakub Stadler, MAFRA
Palác ARA v Praze se nachází v Praze hned u stanice metra Můstek, postaven byl počátkem 30. let minulého století podle projektu architekta Milana Babušky a patří k nejvýznamnějším funkcionalistickým stavbám v Česku. Jednu ze svých poboček v něm má ČSOB.
Autor: Jakub Stadler, MAFRA
Interiér pobočky je moderní a vzdušný. Představuje tak téměř protiklad od zdobených prostor, které byly typické pro bankovní pobočky v minulosti.
Autor: Jakub Stadler, MAFRA
Budova Komerční banky se nachází na Václavském náměstí, téměř na dohled od České spořitelny v Rytířské i paláce ARA ČSOB. Skládá se celkem ze tří propojených objektů a vystavěna byla v letech 1928 až 1931 v duchu neoklasicistní meziválečné architektury pro Poštovní šekový úřad, který byl v roce 1930 přejmenován na Poštovní spořitelnu. Stavbu realizoval architekt František Roith.
Autor: Radek Vebr, MAFRA
Hala, která slouží pro vyřizování klientských požadavků, je velmi prosvětlená a prostorově štědrá, což bylo pro dobu vzniku budovy typické. Zajímavostí je, že všechny kameny, které jsou výrazným prvkem celé haly, jsou z České republiky. „To byla podmínka při zadávání staveb pro nově vznikající stát. Všechny stavby měly být oslavou naší země,“ zdůvodnil Miloslav Vaňous, tamní Facility Manager.
Autor: Radek Vebr, MAFRA
Zaměstnanci banky se mohou v budově svižně pohybovat pomocí páternosteru, který umožňuje rychlejší přemístění než moderní výtah. „Páternoster přepraví stejně lidí jako čtyři velkokapacitní výtahy. V centru Prahy se jich ještě nachází relativně dost, ale lidí, kteří by je uměli opravit, je málo,“ doplnil Vaňous.
Autor: Radek Vebr, MAFRA
V prostorách Komerční banky se nachází i upomínka na jednu raritní záležitost. Jde o potrubní poštu, na níž byly dříve napojeny téměř všechny instituce včetně bank. „Částečně ještě funguje, například staré pošty v centru Prahy potrubní poštu stále mají. I my jsme v rámci objektu potrubní poštu provozovali, teď je ale už pozastavená, i když stále funkční,“ uvedl Vaňous s tím, že potrubní pošta se dodnes využívá třeba v nemocnicích pro distribuci léků.
Autor: Radek Vebr, MAFRA
V části, kde se nacházejí sejfy, do nichž si klienti banky mohou ukládat své cennosti, je i několik číslovaných kabinek. Vybaveny jsou stolkem a stoličkou a slouží k tomu, aby si klienti mohli v soukromí prohlédnout obsah své schránky, případně z ní něco vyndat či doplnit. Při vstupu do místnosti se jen těžko lze ubránit prvorepublikové atmosféře.
Autor: Radek Vebr, MAFRA
Nejen v hlavním městě je co obdivovat. Krásné bankovní pobočky jsou k vidění i v regionech. Působivá je například opavská Česká spořitelna, která byla otevřená v roce 1858. O čtyřicet let později nabrala na aktuálnosti otázka postavení nové budovy. Stavba byla realizována podle projektu architekta Carla Kerna. Zásadní opravy pak přišly ve 30. letech minulého století. Smutné období nastalo za druhé světové války, kdy byla budova sídlem gestapa.
Autor: Česká spořitelna, iDNES.cz
Vnitřní výzdoba pobočky je zajímavá použitím takzvaného umělého mramoru a omítky stucco-lustro, což je leštěná omítka z vápna a písku nebo mramorové moučky. Za vlhka se omaluje, natře voskovou emulzí a znovu se za horka vyleští.
Autor: Česká spořitelna, iDNES.cz
Budova spořitelny v Liberci je ukázku novorenesanční architektury. Každého návštěvníka jistě zaujme mramorové schodiště i stropy s bohatou výzdobou ze sádrového štuku. Také stěny pokryté mramorovým štukem i kvalitní dlažby a kování dávají interiéru prostor zazářit.
Autor: Česká spořitelna, iDNES.cz
Čisté linie, vzdušnost a důraz na ekologii. I takovou podobu může mít bankovnictví. Důkazem je moderní centrála ČSOB v pražských Radlicích. Budovy plné mramoru, maleb a zlacených detailů střídá dům, který má na svých terasách vysázené tisíce keřů i stromů, jež poskytují útočiště pro hmyz i drobné ptactvo. Na střechách jsou umístěny také včelí úly.
Autor: Jakub Stadler, MAFRA
Centrála je vybavena řadou moderních technologií. Například pro vstup do budovy postačí ukázat senzorům dlaň. V garážích je pak k dispozici deset nabíjecích stání. A pokud je libo kávu, stačí si ji objednat i zaplatit pomocí dotykové tabule a pak jen vyzvednout v místní kavárně.
Autor: Jakub Stadler, MAFRA
Při stavbě byla prioritou ekologická soběstačnost. Vytápění je vyřešeno pomocí největší soustavy tepelných čerpadel v České republice, a je tak zcela samostatné ve vytápění i chlazení. Pro závlahu rozsáhlých střešních zahrad budova využívá akumulační nádrž zachycující dešťovou vodu.
Autor: Jakub Stadler, MAFRA
Podobu budovy spoluvytvářeli sami zaměstnanci banky. Ti navrhli některé zasedací místnosti. Diskutovat tak spolu mohou v prostorách inspirovaných japonskou zahradou, mořem, horskou chatou či planetáriem. Neformálnější setkání mohou tamní pracovníci vést i na širokém schodišti.
Autor: Jakub Stadler, MAFRA
Centrála ČSOB se řadí mezi nejzelenější budovy ve městě. Střešní terasy zabírají rozlohu 10 tisíc metrů a nachází se na nich přes 3 300 keřů, jako je trnka, růže nebo svída, na tři stovky stromů a přes sto popínavých rostlin. Bohatá zeleň je i v interiérech, kde lze unavené oči potěšit pohledem na více než dvě tisícovky rostlin.
Autor: Jakub Stadler, MAFRA
Výběr uzavírá „matka bank“ - Česká národní banka (ČNB), která na finančními domy dohlíží. „Není to jedna budova, ale celý komplex,“ vysvětlil hlavní archivář ČNB Jakub Kunert. Dominantní je funkcionalistická část, která je vidět z ulice Na Příkopě. Ta vznikla podle upraveného návrhu architekta Františka Roitha, mimo jiné autora zmiňované budovy Komerční banky na Václavském náměstí nebo Městské knihovny na Mariánském náměstí v Praze. Výstavba probíhala v letech 1935 až 1942 a původně pro potřeby tehdejší Živnostenské banky.
Autor: Profimedia.cz
Do ČNB chodí nejen jednotliví klienti, ale i klienti ze státní sféry, například ministerstva nebo zdravotnická zařízení. Hala s přepážkami je proto rozdělená na zóny pro veřejnost a zónu pro klienty ČNB.
Autor: Jakub Stadler, MAFRA
Ústřední schodiště vede až do čtvrtého patra, protože páté pak lehce ustupuje. Vyšší budova by totiž nedostala povolení. Při výstavbě se na kvalitním materiálu nešetřilo. „Využily se mramor a žula. Problém byl, že mramor u nás nebyl v požadované kvalitě, a proto se musel dovážet z ciziny, primárně z Itálie,“ uvedl Kunert.
Autor: Jakub Stadler, MAFRA
Naproti schodišti se nachází hned u vstupu do guvernérské chodby socha Světlonoše se lvem, která vznikla ještě pro Živnostenskou banku. Jde o návrh sousoší, které je umístěno na střeše ČNB a jehož autorem je sochař Antonín Popp. Dílo symbolizuje sílu, moc a pokrok. Pokrok má značit Světlonoš, který je obdobou Promethea, jenž přináší oheň. Lev pak znázorňuje moc a sílu.
Autor: Jakub Stadler, MAFRA
„Nejde o klasického českého lva, protože nemá dva ocasy. Důvodem je mimo jiné to, že dvouocasý lev symbolizoval především české království. Ten s jedním ocasem tak lépe zahrnoval všechny regiony,“ objasnil Kunert. Sousoší bylo v roce 1900 zvětšeno do podoby, která je na střeše. Malá verze má asi 45 centimetrů, ta velká asi 4,5 metru. „Velké sousoší je uvnitř duté, aby nebylo takovou zátěží pro budovu. I tak ale váží asi dvě tuny,“ doplnil archivář.
Autor: ČTK
V guvernérské chodbě má svou kancelář guvernér České národní banky i další členové bankovní rady. Guvernér se může ze své pracovny kochat výhledem na Obecní dům, nebylo tomu tak ale vždy. „Ve 30. letech byly v prostorech s výhledem do ulice zasedací místnosti a kanceláře měly okna do dvora, aby poskytovaly více klidu pro práci. Ke změně pak došlo při rekonstrukci na konci 90. let, kdy už také šly místnosti lépe odhlučnit,“ připomněl Kunert. Chodbu zdobí několik obrazů výrazných osobností spojených s centrálním bankovnictvím. Na fotce je podobizna Karla Engliše, prvorepublikového ministra financí a druhého guvernéra Národní banky Československé (NBČ).
Autor: Jakub Stadler, MAFRA
Další částí ČNB je dnešní Kongresové centrum, které bylo původně sídlem Pražské plodinové burzy, kde se obchodovalo se zemědělskými komoditami. Dnes budova slouží hlavně pro pořádání kongresů, přednášek nebo konferencí. Díky novorenesančnímu stylu na návštěvníka dýchne zcela jinou atmosférou než zbytek banky.
Autor: Jakub Stadler, MAFRA
Archivář Kunert připomněl, že v budově měla jednu dobu ateliéry i Československá televize. Natáčel se zde například pořad Jů a Hele. „Prostory byly vybrány i proto, aby televize měla nějaký prostor také v centru Prahy, hercům se často nechtělo dojíždět až na Kavčí hory,“ dodal archivář.
Autor: Jakub Stadler, MAFRA
