Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: shutterstock.com

Obchody prodávají uzeniny z kostí či pančované víno, zjistila inspekce

  • 2187
Státní zemědělská a potravinářská inspekce potvrdila to, na co už dlouho upozorňují různé spotřebitelské testy: na pultech obchodů přibývá nekvalitních potravin. Největší problémy s kvalitou jsou podle inspektorů u vína, medu, džemů nebo uzenin.

Požadavkům na kvalitu loni nevyhovělo 15 procent kontrolovaných potravin. Přibývá případů, kdy inspektoři podezřívají výrobce, že své produkty záměrně šidí. Týká se to hlavně potravin z dovozu.

Čtěte: Seznam potravin, které při kontrolách propadly

"Některá naše zjištění poslední dobou jsou alarmující," řekl ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) Jakub Šebesta. Jako příklad uvedl ovocný džem, v němž bylo jen 15 procent ovocné složky, či jakostní víno pančované vodou, obsahovalo jí 73 procent. "Rozdíl je tak obrovský, že už to nemůže být technologická nedokonalost. My se domníváme, že už je to cíleně," podotkl Šebesta. Dodal, že inspekce se bude kontrolám jakosti potravin intenzivně věnovat i letos.

Na pulty obchodů se dostaly také uzeniny, v nichž bylo maso nahrazeno levnějším strojně odděleným separátem, tedy zbytky masa i s rozemletými kostmi.

Například klobása Maďarská spirála, kterou prodávalo Tesco, obsahovala kosti o velikosti dva až čtyři milimetry. "Chuť po použitých surovinách, při skusu hojný výskyt kostí," uvedla inspekce ve své zprávě. Separát obsahoval například také drůbeží salám Kaiser prodávaný v Kauflandu. Celkem inspekce objevila separát ve dvanácti výrobcích.

Kontrolované potraviny

Při kontrolách kvality potravin inspektoři SZPI loni zkontrolovali celkem 3 571 výrobních šarží. Předpisům nebo tvrzením na obale nevyhovovalo 536 z nich. Mezi nejvíce problematické skupiny potravin kromě vína, džemů a medu patří například také masné výrobky a produkty z ryb.

Masové konzervy pak obsahovaly méně masné složky, než firmy uváděly na etiketách.

Česko po vstupu do Evropské unie podle unijních požadavků liberalizovalo předpisy týkající se potravin a přestaly platit oborové a podnikové normy, což podle Šebesty ztížilo možnosti kontroly jakosti a v řadě případů se to také projevilo v kvalitě potravin.

Ke klamání spotřebitele dochází nejčastěji v užívání levnějších surovin. K jejich použití výrobce často tlačí požadavky velkých řetězců na co nejnižší cenu výrobků.

Inspekce se loni zaměřila například na kontrolu džemů a ovocných pomazánek. "Rozsah toho klamání spotřebitelů byl mnohem větší, než jsme očekávali," uvedl ředitel odboru kontroly SZPI Jindřich Pokora. Výrobci ve snaze ušetřit nejčastěji nahrazovali ovocnou složku levnějším cukrem nebo namísto dražších druhů ovoce vyráběli džemy z levnějších druhů, aniž by to uvedli na obalu.

U vína bylo nejčastějším prohřeškem falšování původu, kdy někteří vinaři prodávali jako moravské víno nápoj vyrobený z dovezených hroznů.

"Vloni jsme zjišťovali poměrně dost případů falšování medu," podotkl dále Pokora. Problémy bývají především u dovážených medových směsí, kdy bývají medy nastavovány různými sacharidovými složkami.

,