Vláda v pondělí schválila návrh novely horního zákona, která podíl peněz proudících z těžařských poplatků do státního rozpočtu zvyšuje na 67 procent. Podíl obcí se tím snižuje z dosavadních 75 procent na 33 procent. S úpravou, kterou připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), nesouhlasí Svaz měst a obcí. Ten trvá na tom, aby byl poměr rozdělení výnosu zachován v současné podobě.
Absolutní částka, kterou obce vyinkasují, by se ale podle propočtů novely snížit neměla. Zároveň by se měl navýšit příjem státního rozpočtu, v souladu s loňským usnesením vlády, které s navýšením příjmů státního rozpočtu z poplatků počítá.
Změna má přinést do státní kasy o 427 milionů korun více než v roce 2013, na příjmy rozpočtů obcí má mít neutrální dopad. V předloňském roce získaly obce z poplatků zhruba 447 milionů korun a státní rozpočet 149 milionů korun. Ze samotné těžby hnědého uhlí šlo obcím asi 200 milionů korun a státu 66 milionů korun.
Těžaři mají do rozpočtu odvádět víc
Aby tento výpočet fungoval, předpokládá ministerstvo průmyslu, že vzroste celkový výnos, který si obce a stát rozdělují. Jinými slovy: že těžaři odvedou ze svých tržeb víc. Konkrétně by změna měla dopadnout hlavně na povrchové těžaře hnědého uhlí. Hlubinní těžaři hnědého i černého uhlí, stejně jako těžaři radioaktivních nerostů, ropy a zemního plynu mají mít výjimku.
Nyní těžaři odvádějí 1,5 procenta z tržní ceny uhlí. Podle důvodové zprávy předložené k návrhu novely zákona se ve výpočtu počítá s dvoj až dvouapůlnásobným navýšením úhrad, které by těžaři (tedy zejména ti, kteří těží povrchově hnědé uhlí) státu odváděli. Novou výší poplatků se ale vláda v pondělí nezabývala.
MPO už dříve oznámilo, že samotná výše těžebních poplatků se nově nebude určovat horním zákonem, ale vládním nařízením. Výše úhrady bude vypočítávána jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů.
Podle MPO je důvodem změny mimo jiné možnost pružné reakce na aktuální ekonomickou situaci. Novela počítá i se zvýšením úhrady z dobývacích prostor s povolenou těžbou na 1 000 korun za jeden hektar za rok. Příjem z těchto úhrad má nadále v plném rozsahu patřit obcím. Ministerstvo slibuje, že obce díky tomu získají ročně namísto 14 milionů až 100 milionů korun.
