Vyplývá to z koncepce sociálního bydlení přijaté v pondělí vládou. „Některé obce jsou schopny poskytnout seniorům, samoživitelkám, dětem, které opouštějí dětské domovy, nějaké obecní bydlení, které je finančně dostupné. Ale řada obcí toho schopna není,“ vysvětlila Marksová.
Na koncepci má navázat připravovaný zákon o sociálním bydlení. Premiér Bohuslav Sobotka ho chce prosadit ještě v tomto volebním období. Podle návrhu by byly potřeba ročně po dvě desetiletí investice 14,6 miliardy korun. Putovaly by z úvěrů či dotací.
Koncepce definuje tři typy bydlení pro potřebné - krizové bydlení, sociální byty a dostupné byty. „Myslíme jak na lidi, kteří jsou úplně bez domova, až po ty, kteří budou bydlet na jakési obcí provozované ubytovně, kde ale bude povinnost sociální práce. Druhá forma bude jakési azylové bydlení. To jsou lidé, kteří mají problémy, jakoby se učí samostatně bydlet. A třetí kategorie je normální bydlení, ale za nižší než komerční náklady,“ řekla novinářům ministryně práce a sociálních věcí.
Už dnes podle ní vydává stát na dvě dávky na bydlení kolem 13 miliard. „To je obrovská suma. A ti koncoví příjemci, to jsou vlastně velice často soukromí majitelé, nájmy jsou předražené a platí to celé stát,“ řekla Marksová.
Podle ní bude třeba, aby sociálních bytů bylo několik desítek tisíc. Některé obce podle ní dostatečný bytový fond mají, jiné nikoli. Finanční tíhu vytvoření dostatečné sítě sociálního bydlení podle ministryně ponese stát. „Bude ale na obcích, aby to organizovaly, ne jako dnes, kdy je to naprosto organizované a stát dává peníze ani někdy neví kam,“ řekla Marksová.
