Opce, čili možnost nakoupit si akcie firmy za předem stanovenou cenu, do nových zásad nezapadají. Bonusy, kterým opce v tomto případě jsou, totiž nesmějí překročit desetinu celkového příjmu manažera. "Je jasné, že žádný opční program, který by se dal formulovat jako podíl z platu, není," říká Michal Frankl, člen odměňovací komise, která zásady vytvářela, a poradce premiéra.
"Program bude předmětem diskuse s ČEZ, ale on stejně tu funkci, kterou má, neplní," uvedl pro MF DNES ministr financí Eduard Janota. Do podniku se státní účastí opce podle ekonomů nepatří, protože jeho výsledek bývá víc ovlivněn rozhodnutím hlavního akcionáře, státu, než manažerů. "Je diskutabilní, nakolik se o rozvoj firmy zasadili manažeři a nakolik stát," tvrdí Tomáš Hüner, bývalý člen dozorčí rady ČEZ a náměstek ministra průmyslu. Naráží na spojení firmy s distribučními společnostmi nebo se Severočeskými doly, o nichž rozhodl stát.
Jestli bude ministerstvo financí, kam ČEZ spadá, požadovat, aby se manažeři vzdali svých opčních programů, které už běží, není jasné. Na opce mají nárok od začátku svého působení ve funkci a měnit něco zpětně by mohl být právní problém. Ani by na to nemuseli přistoupit.
Management ČEZ zatím čeká, s čím za ním vyjednavači státu přijdou. "Dokud nebudeme znát konkrétní návrhy, logicky se k nim nemůžeme vyjadřovat," uvedl šéf ČEZ Martin Roman.
Na opce má v současnosti nárok pouze představenstvo a část ředitelů ČEZ. Například výkonný šéf firmy Daniel Beneš má nárok nakoupit si 100 tisíc akcií ČEZ ročně za cenu zhruba tisíc korun. Momentálně by na nich prodělal – na trhu by akcie mohl prodat jen za 860 Kč za kus.
Nové zásady odměňování platí od pondělí pro každou novou smlouvu. A to jak pro manažery, tak pro dozorčí radní ve státních podnicích.
Současné manažery, kterým končí smlouva teprve za rok či tři, čeká jednání s ministerstvy o změně jejich smluv. "Zásady odměňování nemají formu zákona, jen vládního usnesení, kterým by se ministerstva měla řídit. Uzavřená manažerská smlouva je jim nadřazena," upozorňuje Tomáš Uvíra, vrchní ředitel odboru správy majetku ministerstva financí.
Jediná páka, kterou na manažery stát má, je možnost jejich odvolání. Jednání o změnách manažerských smluv například v ČEZ má začít už v březnu.
První na řadě je pošta
Prvním, kdo bude mít smlouvu uzavřenou podle nových zásad, bude nové šéfka České pošty Marcela Hrdá. "Se smlouvou čekal ministr Martin Pecina na schválení zásad odměňování. Smlouva má být uzavřena zřejmě příští týden," řekl Vladimír Řepka, mluvčí ministerstva vnitra, pod které pošta spadá.
O platu pro ředitelku rozhodne ministr. K ruce by měl mít podklady k tomu, jaký je obvyklý plat v podobných institucích v zahraničí, od konzultantské společnosti. "Výše příjmu by se měla odvíjet od zodpovědnosti, počtu zaměstnanců, od výše spravovaného majetku či od toho, jestli firmy působí i v zahraničí," říká konzultant Radoslav Tesař, spolumajitel firmy M. C. Triton. Ta radila ministerstvu financí při vytváření zásad odměňování.
Nové zásady odměňování stanovují maximální roční příjem šéfa a k tomu bonus maximálně deset procent v podobě benefitů – od stravenek po kapitálové životní pojištění. Celkový roční příjem by se pak měl sestávat nanejvýš z poloviny pevného měsíčního platu, nejméně z pětiny by měl záviset na ročních výsledcích firmy a aspoň ze 30 % na jejím výkonu v horizontu tří až pěti let.
Změny odměňování se týkají firem, kde má stát nejméně třetinový podíl a zároveň v nich aspoň jeden člověk z managementu či dozorčí rady bere přes 1,8 milionu korun ročně. Momentálně je na seznamu 31 firem od ČEZ přes ČSA po Budějovický Budvar či Povodí Odry.
Opční program ČEZOpční program byl v ČEZ zaveden v roce 2001. Byl určen pro představenstvo i dozorčí radu ČEZ a měl šéfy firmy motivovat ke zhodnocování firemního majetku. Na raketově rostoucí ceně akcií v letech 2004 až 2008 tak měli možnost vydělávat jak šéfové, tak politici a státní úředníci, kteří byli do dozorčí rady dosazeni ministerstvem financí. Dozorci, kteří přitom prakticky o ničem nerozhodovali, si tak vydělali až několik desítek milionů korun. Rekordmanem je někdejší náměstek ministra financí Zdeněk Hrubý, který dosud z opcí získal 165 milionů korun. V roce 2006 došlo ke změně – valná hromada zrušila opční program pro dozorčí radu a zpřísnila jej pro manažery. Mimo jiné si dnes smějí nakoupit akcie nejdříve rok po svém nástupu a v každém roce pouze třetinu z celkového přiděleného množství. Z obchodu s těmito akciemi pak smějí mít maximálně stoprocentní zisk. |
