Ústavní stížnost připravuje stranický expert a právník Radovan Suchánek. ČSSD se zároveň obrátí na soud i kvůli vyhlášení stavu legislativní nouze. (čtěte ČSSD zamíří k soudu kvůli stavebnímu spoření a přiškrcené diskusi poslanců)
Strana opakovaně tvrdí, že není možné, aby stát peníze lidem bral zpětně. Za letošek by klienti spořitelen měli od státu dostat až 4 500 korun, ale vládní novela ukrojí z příspěvku polovinu. ČSSD novelu napadá, že má retroaktivní účinky, to znamená, že zpětně mění pravidla nastolená ve smlouvách.
"Daň bude uvalena na státní příspěvek, který bude vyplácen v roce 2011, nejedná se tedy o zpětné zdanění," argumentuje ministerstvo financí. Podle právníků, Asociace stavebních spořitelen nebo ČSSD to ale není tak jasné.
"Retroaktivita je problém. Zasahuje se do velkého množství právních vztahů. Klient má se stavební spořitelnou smlouvu, kde jsou konkrétní podmínky, jaké dostane úroky a podporu. Nemá sice smlouvu se státem, ale jejich vztah je zprostředkovaný," myslí si Jan Kudrna, asistent katedry ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Také jeho kolega Václav Pavlíček se domnívá, že pravidla by se neměla během hry měnit, nicméně oba nechtěli úspěch stížnosti u soudu předjímat.
Ústavní soud může přihlédnout i k rozpočtu
Další expert na ústavní právo Vladimír Balaš to tak jednoznačně nevidí. "Systém stavebního spoření zvýhodňuje určitou část obyvatelstva - tu, která má peníze na to, aby si odkládala, a znevýhodňuje ostatní. Když bude stát dobře argumentovat, mohl by u Ústavního soudu uspět," míní. Záleží prý na tom, jestli se bude soud zabývat jen samotnou retroaktivitou, nebo problém posoudí v širším kontextu.
jak se změní stavební spoření
- Od roku 2012 se maximální výše státní podpory sníží na 2 000 korun. Tolik se vyplácí u ročního vkladu 20 tisíc korun. Dosud stát přispěl 15 procent, tedy maximálně 3 tisíce korun. - Ruší se výjimka ze zdanění úrokových příjmů, které plynou ze stavebního spoření. Má se to týkat úroků připsaných od ledna 2011. |
Tvrdí, že pokud něco stát slíbil, obecně by to neměl měnit, ale jiná situace může být, má-li k tomu dostatečně dobrý důvod. "To může být třeba skutečně velký problém s rozpočtem," dodal. Roli v posuzování může hrát i to, zda změna legislativy může způsobit problém na mezinárodní úrovni.
Kudrna připouští, že Ústavní soud může problém s rozpočtem zohlednit. "Může přihlédnout k čemukoliv a tak je to i správné, ale měl by také vzít v úvahu, že stát nemá žádnou politiku bydlení v sociálním slova smyslu jako jsou startovací nebo sociální byty pro seniory, s výjimkou sociálních dávek," oponuje. Stát nicméně stavební spoření neruší, ale snižuje jeho výhodnost.
Specialista na finanční právo z advokátní kanceláře Ambruz & Dark Jiří Markvart se domnívá, že případná ústavní stížnost nemá velkou šanci uspět. "Přestože se omezení bude týkat i starých smluv, schválené řešení za retroaktivní nepovažujeme. Stížnost u Ústavního soudu tak spíše úspěšná nebude. Rozhodující pro srážku daně totiž není vznik nároku na podporu, ale okamžik připsání podpory," uvedl.
Snížení podpory stavebního spoření by státu mělo ušetřit zhruba 7,5 miliardy korun ročně. Až 1,5 miliardy z této částky představuje zdanění výnosů z úroků, zbytek je výsledkem právě redukce příspěvku na polovinu.
smlouvy s klienty
|
Co má stát udělat s podporou stavebního spoření?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 12. listopadu 2010. Anketa je uzavřena.
